Nižší úroda ceny nezvýší

OVOCNÁŘSTVÍ Katastrofické scénáře, podle nichž by měl letos v Česku stát třeba kilogram třešní 180 korun, se nenaplní. Odborníci se shodují, že ani letošní nižší úroda tuzemského ovoce nepovede k razantnímu růstu spotřebitelských cen. Opravdu výrazný nárůst cen ovoce v České republice není podle předsedy Ovocnářské unie Jaroslava Mušky v praxi možný.

OVOCNÁŘSTVÍ Katastrofické scénáře, podle nichž by měl letos v Česku stát třeba kilogram třešní 180 korun, se nenaplní. Odborníci se shodují, že ani letošní nižší úroda tuzemského ovoce nepovede k razantnímu růstu spotřebitelských cen.

Opravdu výrazný nárůst cen ovoce v České republice není podle předsedy Ovocnářské unie Jaroslava Mušky v praxi možný. „Ceny totiž - stejně jako v podstatě u všech dalších potravin - určují obchodníci, samotná výše úrody nemá zas tak velký vliv,“ vysvětluje.

Z nejrozšířenějších druhů ovoce by přitom právě třesně mohly oproti loňsku podražit více, maximálně však o deset procent - k hranici kolem 60 korun za kilogram. „S úrovní v Německu, kde stojí kilo třešní asi šest euro, nelze český trh vůbec srovnávat. Ten by takovou cenu neunesl a obchodníci to vědí,“ konstatuje Muška. Realita mu dává za pravdu -třešně se nyní skutečně prodávají zhruba za 50 až 60 korun.

V EVROPĚ JE JABLEK DOST

Přestože bude letošní domácí úroda ovoce zhruba o čtvrtinu nižší, ceny podle Mušky zůstanou v průměru stejné jako loni, a to třeba i v případě meruněk. Zatímco zmíněné třešně podraží, višně naopak mohou být o něco levnější než vloni. Žádné dramatické cenové výkyvy by neměly nastat ani v případě jablek. „V Evropě je jich dostatek,“ konstatuje Muška.

Stejný názor má i předseda Svazu importérů ovoce a zeleniny Miroslav Jakubík. „Obecně se ceny příliš hýbat nebudou. Zboží bude dost, ze zahraničí i z tuzemské produkce. Výrazný nárůst dovozů neočekávám,“ tvrdí představitel tuzemských importérů.

REZERVY VE ZPRACOVÁNÍ

Ačkoliv se často hovoří zejména o negativním vlivu letošního chladného jara na nižší úrodu ovoce, hlavní problém tuzemských pěstitelů a zpracovatelů ovoce není v objemu produkce. Rezervy totiž mají hlavně v dalším zpracování primární zemědělské suroviny. Podle Mušky je nutné zlepšit zejména posklizňové zpracování ovoce a jeho třídění.

Největší rezervy jsou ale ve vytváření přidané hodnoty k surovině, tedy v potravinářském zpracování ovoce. „Možnosti využití jsou obrovské -z plodů lze dělat pyré, želé, kompoty, lze je sušit, mohou se v daleko větší míře než dosud uplatnit jako čerstvá surovina v cukrárenství. Na tuzemském trhu ale chybí specializovaní zpracovatelé,“ upozorňuje Muška.

Ovoce jako surovina se v Česku nyní používá hlavně při výrobě džusů. Výrobou jiných finálních potravinářských produktů se zabývá prakticky jen společnost Hamé. Investice do výstavby tuzemských podniků na zpracování ovoce by tak podle Mušky byla nanejvýš žádoucí a firmám se může vyplatit. Podle předsedy Unie by takový podnik mohl být majetkově propojen s pěstiteli, čímž by měl zajištěn přísun suroviny za rozumné ceny. V zahraničí je takové spojení obvyklé.

CESTA DO PEKEL!

Prvním nezbytným krokem pro posílení konkurenceschopnosti ovocnářů je podle Mušky výstavba republikového distribučního centra. „Tam bychom ze stávajících skladů soustředili ovocnářskou produkci. Na místě bychom ji roztřídili, zabalili a podle požadavků obchodních řetězců nabídli k prodeji. Tím bychom zvýšili kvalitu a zároveň snížili náklady,“ upřesňuje.

Předseda Ovocnářské unie poukazuje také na skutečnost, že již 70 procent ovoce se v současné době prodává přes řetězce. „Tomuto trendu se musíme přizpůsobit. Zato jít cestou velkotržnic, jako jsou třeba Lipence v Prahy, je cesta do pekel,“ zdůrazňuje Muška.

POMŮŽE EVROPSKÁ UNIE

Investice do distribučního centra by podle Mušky přišla na 130 až 150 milionů korun. Významnou část peněz lze získat prostřednictvím odbytových družstev a jejich Operačních programů. To potvrzuje i Hugo Roldán z tiskového oddělení ministerstva zemědělství.

„Prostřednictvím organizací producentů (dříve odbytových družstev) je možné získat z fondů Evropské unie až 50 procent prostředků na investice do oblasti technického a organizačního zabezpečení těchto organizací -tedy například na distribuční centrum,“ říká Roldán. Na tyto účely má Státní zemědělský intervenční fond letos vyčleněno 100 milionů korun. Ministerstvo ale odhaduje, že z tohoto objemu se vyčerpá jen něco přes polovinu, protože pěstitelé nemají dostatek peněz na potřebnou „svou polovinu“ investic.

V současném dotačním systému mohou zájemci čerpat i podpory. Do konce dubna bylo možné žádat o podporu v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova na program integrované produkce ovoce a zeleniny v celkové výši 95 milionů korun, sazba činila 3940 korun na hektar. Koncem června skončil příjem žádostí na projekty kapkových závlah, na něž bylo připraveno 25 milionů korun při sazbě 60 tisíc korun na hektar. A do konce září lze ještě žádat o podporu na restrukturalizaci sadů, přičemž podpora se pohybuje od 50 do 200 tisíc korun na hektar. A ve hře jsou ještě další, méně významné podpory.

SKLIZEŇ OVOCE V ČESKU

(součet za takzvané intenzivní sady, v tunách)

Pramen: Ovocnářská unie ČR, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský