Ministerstvo zemědělství (MZe) rozdělilo v letech 2007 až 2014 na dotacích určených na vzdělávání a poradenství 1,4 miliardy korun, ačkoliv nemělo představu, čeho chce podporou dosáhnout. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Reakci ministerstva ČTK zjišťuje. Kontroloři se zaměřili jak na evropské dotace poskytované prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV), tak na národní dotace a dotace určené nestátním neziskovým organizacím.
Nejhůře podle NKÚ dopadla oblast dotací určených pro neziskové organizace. O těchto dotacích rozhodovaly do roku 2013 jednotlivé odbory MZe, a to každý podle svého uvážení a bez společných pravidel.
Od roku 2013 ministerstvo sice už mělo pravidla pro výběr projektů, přesto ale k získání dotace stačilo předložit jen velmi obecné a stručné informace o projektu a jeho souhrnných nákladech. „Z tak obecných žádostí nemohlo MZe posoudit, jestli je projekt kvalitní a dává smysl, a tedy jestli by měl dotaci získat,“ míní kontroloři.
Ministerstvo si podle NKÚ ani nestanovilo strop výdajů, které bylo ochotné žadatelům proplatit. Dotaci tak získaly velmi rozdílné projekty. Například u vzdělávacích projektů pro děti se velmi výrazně lišily náklady na jednoho účastníka.
Zatímco účast jednoho dítěte na vzdělávací akci Poznávej les všemi smysly vyšla na 30 korun a u akce Zemědělství žije pak na 40 korun, tak v případě slavností Rok na vsi to bylo 1400 korun na jednoho účastníka.
| Přečtěte si, co NKÚ zjistil o ministerstvu zemědělství: Ministerstvo vnitra má v účetnictví nesrovnalosti za téměř 5 miliard  |
Nedostatky odhalili kontroloři i u národních dotací. Z nich ministerstvo financuje například krajská informační střediska, která mají bezplatně poskytovat informace o zemědělství a rozvoji venkova.
V praxi se jedná obvykle o pronajatou kancelář, kde pracovník poskytuje konzultace. „Množství takto poskytnutých konzultací bylo ale v kontrolovaném období mizivé,“ uvedl NKÚ.
Zbytečné kanceláře
Krajské informační středisko Středočeského kraje poskytlo od roku 2010 do roku 2012 jen 35 osobních konzultací. Další konzultace poskytlo například pomocí 92 e-mailů a 59 telefonních hovorů. Cena jedné konzultace v roce 2010 vycházela na jedenáct tisíc korun, v letech 2011 a 2012 pak na 4500 korun.
Celkově přispěl stát na provoz těchto center v letech 2007 až 2014 více než 45 miliony korun. Podle NKÚ jsou tato centra nepotřebná a jejich funkci by měly plnit jiné, už existující instituce.
Určité nedostatky odhalili pracovníci NKÚ i u evropských dotací. Ministerstvo podle kontrolorů vybíralo projekty jen podle formálních kritérií, aniž hodnotilo jejich reálný smysl a kvalitu.
Do roku 2013 resort také nestanovil maximální možnou částku, kterou mohli získat lektoři a přednášející na vzdělávacích akcích. V roce 2013 pak ministerstvo stanovilo limit na pět tisíc korun za hodinu, od roku 2014 ho snížil na dva tisíce korun za hodinu.
| Přečtěte si, jak je na tom sektor dopravy: Babiš přihodil Ťokovi miliardy pro dopravu  |
Podle NKÚ je důležité, aby si ministerstvo stanovilo priority dotační politiky. „Mělo by mít představu, jaké vzdělávací a poradenské aktivity chce podporovat a proč, a těmto kritériím přizpůsobit výběr projektů, které nakonec na dotaci dosáhnou,“ uvedli kontroloři.
Podle NKÚ je důležité si také ověřit, jestli podpořená akce k něčemu byla, tedy například udělat průzkum nabytých znalostí, nebo zjistit, jak účastníci úroveň akce hodnotili. Jen takový přístup může zajistit, aby veřejné prostředky byly využity cíleně a smysluplně, uzavírá zpráva NKÚ.
