Každý náklaďák povinně s palubní jednotkou, montáž musí zvládnout řidič
Ministerstvo dopravy si již vybralo projektového manažera, který mu má pomoci se zaváděním výkonového zpoplatnění českých dálnic a vybraných silnic. V souladu s očekáváním byla tato funkce svěřena konsorciu Deloitte Czech Republic a Bovis Lend Lease - ostatně jedinému, které se do soutěže přihlásilo (EURO 18/2005). Ještě než se začne infrastruktura stavět, bude manažer státu pomáhat s přípravou zadávací dokumentace pro „velký tendr“ na generálního dodavatele elektronického mýtného systému.
Banku navrhne dodavatel.
Manažer má do týmu chystajícího několikamiliardový tendr „naskočit“ někdy na začátku června, aby ostře sledované klání mohlo být vyhlášeno do konce června. Ministerstvo již odeslalo do meziresortního připomínkového řízení materiál se základními parametry zadávací dokumentace. Z listiny, kterou má týdeník EURO k dispozici, si lze udělat poměrně detailní představu o pravidlech soutěže i budoucím systému.
Například platby mýtného a pokuty potečou na zvláštní bankovní účet Ředitelství silnic a dálnic, jež bude odpovědné za provoz systému. Který konkrétní ústav bude bankovní služby spojené s mýtem poskytovat, má navrhnout uchazeč o zakázku. Aby byl dodavatel motivován k maximálnímu možnému finančnímu výtěžku, bude stanoveno, že z výběru nad hranicí 95 procent vyměřeného mýtného firma získá polovinu. Naopak, pokud se podaří vybrat méně peněz než 95 procent, zbývající částku do této finanční mety musí dodavatel uhradit ze svého.
Závislost na krajích.
Systém by měl být zaveden ve dvou etapách. Nejdříve na všech českých dálnicích a rychlostních silnicích (972 kilometrů, které budou rozčleněny na 352 mýtných úseků v obou směrech), potom i na 1100 kilometrech vybraných silnic první třídy, které nyní nahrazují nedostavěnou dálniční síť. Nabídky účastníků tendru budou muset vyřešit obě dvě etapy. Stále se sice ve vládních dokumentech počítá, že ostrý start první bude v druhé polovině roku 2006, ale již samo ministerstvo dopravy neoficiálně připouští, že se to nepodaří stihnout a polohlasem se hovoří o termínu 1. leden 2007. Každý den zpoždění znamená pro státní kasu ztrátu třinácti milionů korun.
Mýtné na druhé etapě má být vybíráno od ledna 2008. Bude však důležité, jak se k celé věci postaví Evropská unie a v jaké podobě bude nakonec schválena připravovaná nová směrnice, která by měla rozšíření zpoplatnění členským státům umožnit. Nelze též pominout, že správním orgánem pro stavební řízení na silnicích první třídy jsou krajské úřady, což může záměry státu zkomplikovat.
První splátka po půl roce.
Vybudování infrastruktury bude hradit „ze svého“ generální dodavatel a stát mu to bude postupně splácet. Každý uchazeč o zakázku navrhne eráru pro úhradu investic splátkový kalendář, kdy první splátka může být nejdříve půl roku po zahájení rutinního provozu a to ve výši maximálně 25 procent celkových investičních nákladů dané etapy. Druhá splátka může následovat nejdříve rok po první. Dodávky služeb budou státem hrazeny průběžně s minimálně devadesátidenní lhůtou splatnosti. Systém elektronického mýtného musí být „otevřený a modulární“, s jasně vymezenými subsystémy. Přičemž subsystémy musí mít možnost nezávislého technologického rozvoje a obměny. Musí být respektovány evropské standardy a normy.
Lehčí náklaďáky a kratší kontrakt.
V souladu s lednovým usnesením vlády budou od samého počátku zpoplatněna všechna nákladní auta s maximální povolenou hmotností převyšující 7,5 tuny. Jelikož však tato hranice není považována za zrovna ideální (zahrnuje poměrně malé procento nákladních aut) nelze vyloučit dodatečnou změnu směrem dolů. Zadávací podmínky budou každopádně vyžadovat schopnost systému pracovat se všemi možnými kategoriemi náklaďáků - nad 3,5, nad 7,5 i nad dvanáct tun hmotnosti. Délka kontraktu s generálním dodavatelem má být pět let od spuštění rutinního provozu s opcí na dalších pětiletku (donedávna se přitom uvažovalo o kontraktu na dvanáct plus pět let). Systém elektronického mýtného musí být přizpůsobitelný možným změnám rozsahu zpoplatnění sítě a smlouva s dodavatelem musí řešit i nově budované komunikace.
Ručně to nepůjde.
Vzhledem k výraznému podílu zahraničních uživatelů bude požadován minimálně jeden rychle montovatelný typ palubního elektronického zařízení (OBU), jehož instalaci zvládne řidič kamionu vlastnoručně. Technologické řešení musí umožnit flexibilní vybírání poplatků pro jednotlivé úseky, rozlišení poplatku dle kategorie vozidla a denní doby. OBU jednotka bude povinná pro každé vozidlo, bude nepřenositelná a multifunkční. Nebude připuštěn alternativní systém výběru mýta pro příležitostné uživatele nevybavené OBU (v Německu je možné si dopředu navolit trasu a zaplatit i manuálně u platebních automatů). Je to zdůvodňováno malou efektivností tzv. enforcementu (kontrola a vymáhání placení mýtného). Ministerstvo tím asi naráží na velikost republiky (než by bylo neplatící vozidlo identifikováno, už by bylo za hranicemi). Takzvaná interoperabilita OBU bude vyžadována v souladu s vývojem standardů EU. OBU musí mít nezávisle na použité technologii k dispozici mikrovlnné DRSC rozhraní. Za zapůjčení palubní jednotky bude vybírána záloha ve výši její ceny. Potřebná aktualizace softwaru OBU musí být vynutitelná a její provedení prokazatelně ověřitelné.
Cena s váhou 60 procent.
Generální dodavatel musí pro provádění automatických kontrol zřídit na zpoplatněné síti v rámci první etapy nejméně 19 stacionárních kontrolních zařízení umožňujících kontrolu všech projíždějících vozidel v obou směrech jízdy a každý den je nepřetržitě provozovat. Dále musí pro automatické kontroly vozidel nabídnout nejméně osm přenosných kontrolních zařízení a nejméně 25 vozidel vybavených mobilním kontrolním zařízením k provádění namátkových kontrol ze souběžně jedoucího vozidla. Hlavním kritériem při hodnocení nabídek bude nabídková cena (váha 60 procent), míra splnění doplňkových požadavků zadavatele má mít váhu 40 procent. Náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek minulý týden znovu odmítl, že by příprava projektu výkonového zpoplatnění nahrávala jednomu ze dvou hlavních systémů (míněno rakouskému mikrovlnnému firmy Kapsch). Na tiskové konferenci to dokládal i citací z rozhovoru týdeníku EURO s Radomírem Šimkem, jednatelem a finančně-ekonomickým ředitelem české pobočky firmy Siemens (Siemens stojí za konkurenčním německým satelitním modelem). „V dokumentaci k tendru bylo zpočátku několik kritérií, jež znevýhodňovala satelitní systém, nicméně podle posledních informací bude tendr otevřený pro jakoukoliv technologii,“ citoval Kubínek Šimka.