Na podzim roku 2017 spustila Burza cenných papírů Praha (BCPP) nový trh Start určený pro firmy, které hledají kapitál, ale zároveň by nedosáhly na hlavní, regulovaný burzovní trh. V průběhu loňského roku proběhly čtyři kola úpisu, takzvané Start Days, v rámci kterých vstoupilo na burzu pět nových firem. „Kdyby mi před rokem někdo řekl, že budeme mít po prvním roce fungování na trhu pět emisí, tak bych mu s největší pravděpodobností nevěřil. To je nepochybně úspěch. Povedlo se nám vytvořit trh, který pomáhá firmám ze segmentu SME získávat kapitál pro jejich další rozvoj,“ říká šéf BCPP Petr Koblic.
* Předpokládám, že s rokem 2018 jste – alespoň z hlediska fungování trhu Start – spokojený.
Rozhodně. Všechny firmy, které na náš trh vstoupily a úspěšně oslovily investory, reprezentují krásný mix nejen z pohledu oborů, ale i z pohledu technologického. Z toho jsem opravdu nadšený a to, že takovým firmám může burza pomáhat, je skvělá zpráva zejména pro naši ekonomiku. Umožňujeme střední třídě investovat do malých a středních firem, které jsou páteří ekonomiky. Tím spoluvytváříme sounáležitost investorů s fundamentálním fungováním státu a jeho ekonomiky. To považuji za velmi důležité.
* Pro jaký typ firem a také investorů je trh Start určen?
Začněme nejprve u firem. Obecně platí, že by na trh měly aspirovat firmy, které mají určitou finanční historii, ideál ně několika let, jsou v černých číslech, nebo tam jasně míří, a mají, a to bych chtěl velmi zdůraznit, jasnou a poutavou „equity story“ – tedy příběh, který dokáže investory zaujmout. Investor po seznámení s takovou firmou musí jasně pochopit její byznys a vidět v investici zřejmý potenciál. Je potom již vcelku jedno, zda jsou tím potenciálem výše vyplácené dividendy nebo příslib růstu. Pokud jde o tvrdá čísla, tak velikostně by měla firma zapadat do škály celkové hodnoty společnosti v rozsahu milionu až 80 milionů eur. Větší firmy pak již mohou aspirovat na vstup na regulovaný trh burzy, čímž se jim otevře ještě větší škála potenciálních investorů zejména z řad velkých institucí. V rámci primární nabídky si chodí firmy většinou pro kapitál v rozmezí 20 až 30 procent z celkové hodnoty firmy.
Co se investorů týče, tak typickým investorem na trhu Start je zkušený kapitálově silný investor, který si je vědom větší míry rizika, která je s investicí do malých a středních firem spojena.
Investor by měl být i více samostatný, tedy schopný si sám investici vyhodnotit a průběžně ji sledovat. Abychom toto rozhodování investorům usnadnili, zakotvili jsme do pravidel povinnost emitentů minimálně jednou ročně zveřejnit nezávislou analýzu firmy. Dále pak emitenti pravidelně prezentují v rámci v průběhu roku své aktuální výsledky a novinky.
V důsledku má investor relativně velké množství. Pro nás to bylo velmi důležité, protože řada podobných trhů se právě s nedostatkem informací od jed72 notlivých emitentů potýká a pro investory to nepřináší nic dobrého. Každopádně investování do SME firem není pro vyložené začátečníky.
* V čem je pro firmy výhodnější jít si pro peníze na trh Start než vydat dluhopisy nebo například využít úvěru?
Když jsme trh připravovali, vedli jsme diskuse s potenciálními emitenty a ptali jsme se jich na to, co by od trhu očekávali. Co je pro ně důležité. Vše se prakticky opakovalo. První premisou byla jednoduchost; snažili jsme se tedy maximálně omezit administrativní náročnost.
Firma sice stále musí vypracovat takzvaný prospekt, jeho obsah je ale maximálně zjednodušen. Dále akceptujeme národní účetní standardy, nevyžadujeme mezinárodní, jako je naprostým standardem u „velkého“ trhu.
Dalším požadavkem byla cena celého procesu. Obecně panuje představa o tom, že vstup na burzu je něco nesmírně nákladného. Není to pravda.
Vždy je potřeba sledovat „cost of capital“, tedy cenu kapitálu, která musí být konkurenceschopná k ostatním formám financování. My jsme například největším právním kancelářím vysvětlili, že jejich služby spojené se vstupem firem na trh Start budou jejich investicí do budoucna, a pokud chtějí uspět, jejich ceny se musejí pohybovat v takových mantinelech, aby nebyly pro emitenta překážkou. Fungovalo to velmi dobře.
V neposlední řadě majitelé firem řešili, jaký typ investorů si vlastně vstupem na trh pustí do firmy. Všichni téměř jednoznačně odpovídali, že chtějí dlouhodobé partnery, kteří s firmou zůstanou třeba i několik let, nebudou chtít získat absolutní kontrolu a budou srozuměni s tím, jak firma funguje. Půjde tedy o investice privátního kapitálu, ovšem bez ambice firmu aktivně řídit. Proto například nejsou firmy na Startu obchodovány každý den jako firmy na regulovaném trhu, ale pouze v rámci pravidelných měsíčních aukcí. Tato forma likvidity by měla být pro dlouhodobé investory zcela dostačující.
* V čem je tedy hlavní atraktivita vstupu na trh Start?
Předně nejde o dluhové financování.
Firma od investorů získá nový kapitál a nezatíží svoji bilanci dluhem. S tím, jak bude vznikat potřeba financovat další projekty nebo rozvoj, je také možné tento krok opakovat. Další kola jsou pak mnohem rychlejší, protože veškerá potřebná dokumentace je již vytvořena.
Další podstatný rozměr vstupu na kapitálový trh je marketingový efekt. Všichni naši emitenti si pochvalovali fakt, že díky IPO se jejich firmy výrazně posunuly ve vnímání jejich klientů, ale i obecně široké veřejnosti. Povědomí o značce skokově narostlo. Navíc v zahraničí, kde je kapitálový trh přece jen rozvinutější, znamená to, že jste veřejně obchodovanou firmou, určitý status. Na takového partnera je pak obecně pohlíženo s daleko větším respektem. To žádná jiná forma financování nepřinese.
* Která emise byla doposud nejúspěšnější?
Všechny emise, které se o přízeň investorů na trhu Start ucházely, se úspěšně upsaly. Celková výše kapitálu, který do firem naším prostřednictvím od investorů přitekl, je více než 375 milionů korun. Portfolio trhu Start je velmi pestré – na jedné straně jsou technologické firmy, které jsou na počátku svého rozvoje a jejich potřeba financování proto není prozatím ve velkých objemech, na druhé straně je například developerská firma, která si vstupem na trh zajistila poměrně zajímavou část financování dvou konkrétních projektů.
* Jaký typ investorů do titulů nabízených na trhu Start investuje nejčastěji a v jaké výši?
Každá emise byla trochu jinak upsaná.
V některých byl stěžejní institucionální investor a dále vícero jednotlivých.
Některé emise byly poskládány po jednotlivých individuálních investorech, z licencovaných institucionálních investorů byla aktivní investiční společnost Conseq, což posílilo „absorpční“ kapacitu trhu. Zbytek tvoří různě velcí privátní investoři, od největších rodinných firem – zde zmíním jméno Ondřeje Tomka, kterému se projekt velmi líbil od začátku – až po investory, kteří si kupovali po jednom lotu. Nyní intenzivně jednáme s dalšími zájemci z řad institucionálních investorů a ve hře může být i fond spravující veřejné peníze.
* Kolik firem by mělo být na trhu v horizontu tří až pěti let?
Všechny nás příjemně překvapil velký zájem. Původně jsme se báli, že kandidáty na vstup budeme hledat obtížně.
To se ukázalo jako zcela liché.
Momentálně jednáme zhruba s 30 firmami, které jsme za poslední rok buď přímo oslovili, nebo se nám ozvaly samy, na základě ohlasů trhu Start v médiích. Další kontakty mají naši členové nebo autorizovaní poradci, kteří s námi na projektu spolupracují. Je jasné, že rozhodně ne všichni nakonec skončí na trhu, ale našim cílem – od samého počátku – není kvantita, ale především kvalita firem uvedených na trh. Pokud to budou jednotky firem ročně, budeme spokojeni.
Investování do SME firem není pro vyložené začátečníky.
O autorovi| Martin Kebrdle, spolupracovník redakce
