Od roku 2014 si domácnosti připlatí ke každé spotřebované megawatthodině zemního plynu sto korun navíc
Bez zemního plynu se česká energetika neobejde. Jeho větší využití při vytápění je navíc jednou z mála možností, jak zkvalitnit zdejší ovzduší. To je několik závěrů devátého ročníku odborné plynárenské konference Gas Business Breakfast 2012. Setkání na téma Křižovatky v plynárenství, které se uskutečnilo v pátek 30. listopadu v Corinthia Hotel Prague, uspořádal týdeník Euro. Patronem devátého ročníku konference byla Česká plynárenská unie, partnery společnost Net4Gas a společnost Ppm factum. Záštitu nad akcí mělo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Návrat k petkám Následující dva roky budou pro vývoj v plynárenském sektoru zásadní. „Od 1. ledna bude veškeré aktivity skupiny RWE v Česku řídit nová společnost RWE Česká republika,“ upozornil na jednu ze změn, která se dotkne přímo plynárenské firmy, šéf RWE Transgas Martin Herrmann. Nově vzniklá společnost převezme nejen aktivity, ale i většinu zaměstnanců od RWE Transgas. Šéfem RWE Česká republika bude Martin Herrmann. Ten mimo jiné uvedl, že v příštím roce by německá firma měla prodat společnost Net4Gas.
Mnohem významnější změny by ale měly v následujících letech potkat samotný plynárenský sektor. V průběhu příštího roku začne mimo jiné platit evropská směrnice o energetické účinnosti. Ta přikazuje energetickým firmám například ušetřit každý rok u svých koncových zákazníků 1,5 procenta prodané energie. V příštím roce by rovněž měl být hotov zákon o zdanění pevných paliv, plynů a minerálních olejů.
Daň na zemní plyn by sice měla začít platit až od roku 2014, již teď ale plynárenské firmy notně straší. A nejen ona. Současně s ní by měla začít platit i další daň, uhlíková. To neznamená nic jiného, než že si každá domácnost od ledna roku 2014 připlatí ke každé spotřebované megawatthodině zemního plynu sto korun navíc. Přesně řečeno: 30,60 koruny půjde na daň ze zemního plynu a dalších 69,31 uhradí domácnost ve formě uhlíkové daně. „Zrušením výjimky ze spotřební daně u zemního plynu pro domácnosti de facto zmizí jediná existující pobídka k využití ekologického paliva. Obávám se, že to nebude znamenat nic jiného než návrat domácností k topení uhlím a odpadem,“ říká Herrmann.
V současné době je v celé České republice zhruba 324 tisíc nevyužitých přípojek zemního plynu. Energetické firmy se ale obávají, že úprk domácností od zemního plynu k vytápění tuhými palivy a odpady bude po zavedení daní pokračovat. Nákladná infrastruktura bude ležet ladem, energetické firmy ji ale budou muset stále udržovat v provozu. „Nižší počet odběratelů rovná se vyšší jednotkové náklady, tedy i dražší zemní plyn pro konečné odběratele,“ dodal Herrmann. Možností, jak těmto negativním výhledům zabránit, je dle jeho názoru několik. Především zachovat u domácností osvobození od spotřební daně, odložit zavedení uhlíkové daně a omezit využívání neekologických paliv.
Hlavně CNG „Stát počítá se zemním plynem jako s významným zdrojem energie i v dalších desetiletích, což ostatně dokazuje aktualizace Státní energetické koncepce,“ připomněl přítomným další z řečníků akce, ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Gebauer. Plyn by měl do roku 2040 mimo jiné sloužit jako významný zdroj umožňující postupný přechod od užití tuhých paliv v konečné spotřebě a malých soustavách zásobování teplem. Stát počítá s využitím plynu i v dalších oblastech, například v dopravě, a to ve formě CNG.
Současně s tím klade v energetické koncepci důraz i na zajištění větší bezpečnosti republiky v oblasti zásobování energiemi, tedy i zemním plynem. K tomu by mělo přispět také posílení infrastruktury mezi severní a jižní Moravou, projekt Moravia. „Projekt je nutný pro zvýšení bezpečnosti dodávek ze zásobníků plynu a krytí zvýšené spotřeby v regionu severní Moravy,“ dodal Gebauer.
Po Gazele přiběhne Moravia Jak uvedl další z řečníků, jednatel společnosti Net4Gas Radek Benčík, jeho firma dlouhodobě pracuje na posílení bezpečnosti dodávek plynu pro Českou republiku. Především tím, že propojuje severní a západní Evropu s centrální Evropou a globálními dodavateli. Současně s tím posiluje i tuzemskou síť plynovodů. Net4Gas mimo jiné dokončil plynovod Gazela, který propojuje Opal na severu a Megal na jihu. „Zvyšuje bezpečnost zásobování plynem a energetickou bezpečnost Evropy a České republiky,“ konstatoval Benčík. Dodal, že projekt Moravia, který zvýší kapacity a posílí bezpečnost dodávek plynu směrem na severní Moravu, bude uveden do provozu v roce 2017. Délka nového plynovodu bude 157 kilometrů.
Další téma, které již několik měsíců čeří vody českého plynárenství, jsou zásoby a možná těžba břidlicového plynu na území České republiky. Ministerstvo životního prostředí před časem zakázalo průzkumné práce firmám, které chtěly prověřit, zda jsou zásoby této suroviny vhodné k těžbě. „Ministerstvo v žádném případě netvrdí, že těžba břidlicového plynu není nikdy možná a za žádných okolností,“ vysvětloval ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Upřesnil, že jeho resort pouze vydal moratorium na zákaz těžby a průzkumné práce a takto získaný čas chce využít k přípravě legislativy, která ošetří celý proces průzkumu a těžby břidlicového plynu.
Chalupa rovněž připomněl, že jeho resort je pro větší využití zemního plynu. Zatímco v Evropské unii se na výrobě energií podílí plyn z pětadvaceti procent, v Česku jen z 18 procent.
Prezident České plynárenské unie Oldřich Petržilka seznámil přítomné s výsledky průzkumu veřejného mínění, který zpracovala společnost Ppm factum. Z něj mimo jiné vyplývá, že z hlediska lokálního vytápění budov mají Češi nejotevřenější postoj k alternativním zdrojům. Solární panely či tepelná čerpadla upřednostňuje 54 procent dotázaných.
„S malým odstupem následuje preference plynu s 46 procenty,“ konstatoval Petržilka. Většina uživatelů – 86 procent – navíc neuvažuje o přechodu na jiné palivo. „Pro využívání CNG v automobilovém průmyslu vidí perspektivu sedmdesát procent Čechů,“ naznačil další možný vývoj Petržilka.
O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz
