Český letecký průmysl ožívá. Ve světě je zájem o letadla z Otrokovic i Odoleny
Přes malá okna je vidět zasněžené otrokovické letiště. Za pár hodin ale musí traktor s radlicí haldy sněhu odklidit. Uvnitř výrobní haly čekají dva zbrusu nové letouny Zlin Z 242. Technici jim už jen lepí znaky na křídla.
Ještě než letouny rozloží do kontejneru, musejí je tovární piloti Zlin Aircraftu otestovat. Pokud zkušební let z otrokovického letiště dopadne dobře, během několika týdnů je dostane bolivijská armáda.
„Zájem je především o stroj Zlin Z242, což je dvoumístný akrobatický letoun používaný pro výcvik v armádách celého světa. Aktuálně jich dodáváme devět do Bolívie, čtyři jsou už hotové. Pro maďarskou armádu zase montujeme dva letouny Z 242 a dva Z143,“ vypočítává Miloslav Tutter, majitel Zlin Aircraftu.
Do otrokovické fabriky, jejíž třiaosmdesátiletá historie je propojená s firmou Baťa, přišel v roce 2009. Společnost Moravan Aviation tehdy skončila v insolvenci, Tutterův Zlin Aircraft tradici obnovil. „Výrobu jsme zahájili v roce 2010, fabrika byla nefunkční a zdemolovaná. S obchody jsme museli začínat od nuly,“ vrací se Tutter do minulosti. Výrobu pomohla nakopnout zakázka pro mexické námořnictvo, v letech 2013 a 2014 odebralo celkem 22 letounů.
A nejde jen o americký kontinent.
Letouny Zlin se vracejí i do Evropy.
Tutter vypichuje Slovinsko, Chorvatsko, Polsko, Maďarsko či Bulharsko. „Dvě letadla máme v Kazachstánu, v září tam dodáme další dvě Z 242. V Řecku budeme usilovat o vítězství v tendru na větší počet letadel. O práci zkrátka není nouze,“ těší Tuttera.
Se 170 zaměstnanci dokáže vyrobit maximálně dva až tři kompletní letouny měsíčně. Letos by jich tu chtěli zkonstruovat dvacet.
V prvé řadě vlastní letouny
Současné dění v otrokovickém Zlin Aircraftu, proslaveném kromě cvičných a akrobatických strojů i legendárním žlutým Čmelákem, dobře odráží situaci celého domácího leteckého průmyslu.
V 90. letech minulého století jeho jméno upadalo, protože české výrobky ztratily konkurenceschopnost a firmy zaspaly ve vývoji. V poslední době však nastal opačný trend. Obor je na vzestupu a o letadla je zase zájem.
Poznáte to i v největší české letecké továrně Aero Vodochody. Zatímco její minulé vedení se soustředilo především na výrobu součástek pro zahraniční stroje, s příchodem italského šéfa Giuseppa Giorda se na první místo opět dostala výroba vlastních letounů. Jde o novou generaci cvičných L-39NG a podzvukových bitevníků L-159 Alca.
„Celosvětově roste poptávka po lehkých bojových letounech. Zároveň roste naše viditelnost na trhu díky našim mezinárodním zákazníkům, kteří využívají letouny k bojovým i výcvikovým aktivitám,“ přibližuje Tereza Vrublová, mluvčí Aera Vodochody.
Na mysli má nasazení strojů L-159 proti pozicím takzvaného Islámského státu v Iráku a odprodej několika dalších do výcvikové firmy Draken International ve Spojených státech. Bagdád získal dohromady patnáct letounů - čtyři zakonzervované z nikdy nevyužitých zásob české armády a další čtyři, které vojáci používali na základně v Čáslavi. I díky pomoci státu a ministerstva obrany tak Aero Vodochody konečně získalo referenční zakázky.
O proudových strojích z Odoleny Vody se ve světě opět začalo mluvit a ve hře jsou nyní údajně dva vážní zájemci.
„Zaměřujeme se na Jižní Ameriku, severní Afriku, Blízký východ a také Společenství nezávislých států,“řekl v rozhovoru pro týdeník Euro Giuseppe Giordo. Konkrétnější být nechce.
Vyrábět dva proudové letouny zároveň prý není zádrhel. A to ani s ohledem na přání zákazníků - i když L-39NG může plnit bojové úkoly, jde především o výcvikový stroj. A naopak L-159 je stavěný pro bitevní mise. Takže se oba ve službě doplňují.
„Aero se intenzivně připravuje na rozjezd výroby letounů L-39NG, jednáme s naším dodavatelským řetězcem, aby byl připravený na případnou sériovou výrobu.
Zároveň ale jednáme i s dodavateli klíčových komponentů pro L-159, kteří již také počítají s možností obnovení výroby,“ pokračuje Vrublová.
Kunovický otazník
Z optimistického vývoje českého leteckého průmyslu vyčnívá snad jen kunovická společnost Aircraft Industries. V minulosti se se svými dopravními stroji L 410 zaměřila především na ruský trh, což se kvůli propadu rublu ukázalo jako velmi špatné rozhodnutí.
Současný obrázek Aircraftu Industries vypadá následovně: nespokojení zaměstnanci, přežité insolvenční řízení a razantní pokles dodávek - předloni čtyři letouny, v roce 2016 pět. Letos by se už situace měla změnit, hovoří se o plánech na prodej zhruba tuctu strojů.
„Jedna z možných budoucích linek je, že stará L 410 se budou montovat v Rusku ze součástí vyrobených u nás - všechny západní firmy to dělají stejně, protože se tak ušetří vysoké dovozní clo - a v Kunovicích se uvolní kapacita pro nový L 410 NG, který je přijatelnější pro vyspělé trhy,“ přemítá Josef Kašpar, prezident Asociace leteckých výrobců ČR.
Aircraft Industries by mohl těžit z obchodních úspěchů Aera Vodochody. Už několik měsíců se totiž šeptá o tom, že by středočeská společnost jednou mohla do Kunovic převést část výroby. V tuto chvíli se nemůžeme k budoucnosti Aircraftu Industries vyjadřovat,“odmítá Tereza Vrublová takové spekulace komentovat.
„Když přineseme do České republiky novou práci, Kunovice jako jeden z největších hráčů na českém leteckém trhu z toho budou také profitovat,“ dodává jedním dechem.
Jihlavské větrání na gripenu
Kromě výrobců kompletních letadel sídlí v Čechách a na Moravě desítky menších továren, kde vznikají součástky pro světový letecký průmysl.
„Mluvíme o hydraulických systémech, elektronice, leteckých přístrojích,“ vypočítává Josef Kašpar.
Podle statistických dat celý letecký průmysl rok od roku roste. Zatímco v roce 2014 se v Česku vyrobily díly pro civilní letouny za 5,8 miliardy korun, předloni to bylo už o 200 milionů víc. Mnohem větší skok se ve stejném období odehrál u produkce součástek do motorů. České firmy jich v roce 2015 udělaly za 4,36 miliardy, což znamená meziroční nárůst o 730 milionů korun.
A podle odhadů obor poroste podobnou rychlostí i dál. Že se firmám loni dařilo, potvrzuje i Josef Kašpar. Mezi podnikateli v této oblasti prý panuje dobrá nálada.
Mnohaletou tradici ve výrobě komponentů má společnost Jihlavan. Zaměřuje se především na hydrauliku. U civilních letounů jde hlavně o podvozky a brzdné systémy, pro supersonik Jas-39 Gripen kromě jiného sestavuje i přístroje pro odvětrávání kanonu.
Dlouhou historii má i pražská Mikrotechna. Vojenští piloti František Klepš a Zdeněk Vinopal ji v roce 1925 založili, aby se do přístrojových desek českých letadel mohly montovat tuzemské přístroje a jejich „budíky“ zjednodušily noční létání. Modřanská Mikrotechna vyrábí rychloměry a výškoměry dodnes. Třeba signalizátor nebezpečného tlaku mají v kabině L-39, L-59 i L-159.
Po všech privatizačních nezdarech
Experti předpovídají, že český letecký průmysl se v nejbližších letech nemusí bát nedostatku zákazníků, většímu rozjezdu však nyní brání - jako v jiných oblastech - chybějící zaměstnanci. Výroba letounů dnes doplácí na to, že v minulosti zanikla řada odborných škol a na trhu chybějí potřební odborníci.
„Mladých je hodně, ale jejich dovednosti pokulhávají, dle mého názoru se na tom podepsal systém našeho školství,“ zlobí se Miloslav Tutter ze Zlin Aircraftu. A tak pomáhá s restartem vzdělávání. „S několika učilišti a průmyslovými školami připravujeme projekt, kde bychom se podíleli na výuce leteckých dělnických profesí,“ doplňuje Tutter. Josef Kašpar potvrzuje, že funguje zapojení nejlepších expertů přímo do výuky a účast vysokých škol a jejich studentů na vývojových projektech. „Navíc musíme po všech privatizačních nezdarech devadesátých let pořád dokazovat, že letecký průmysl má budoucnost, a vytvářet dlouhodobé plány,“ krčí Kašpar rameny.
Domácí letecký průmysl má ještě další slabinu, poměrně zásadní. Když už se objeví nějaký nadějný expert, velmi často jej k sobě nalákají velcí zahraniční výrobci.
Jejich platovým možnostem nedokážou české firmy konkurovat. „Nicméně mladí si neuvědomují, že tady tvoří celé letadlo a podílejí se na finálním produktu, zatímco u těch velkých třeba dvacet let dělají jenom jednu pojistku,“ věří Tutter své strategii.
Přípravu specialistů by mohl urychlit i vznik nového provozu GE Aviation.
V České republice chce do pěti let vyrábět turbovrtulové motory a zaměstnat až pět stovek vysoce kvalifikovaných lidí ve vývoji, výrobě a opravách.
Sedmdesát let s trenérem
Jestli něco může atraktivitu oborů umocnit, jsou to právě letouny „made in Czech Republic“ v barvách cizích států. A k tomu je potřeba, aby čeští výrobci své produkty neustále zlepšovali a modernizovali.
Zlin Aircraft právě dokončil vývojovou studii nového dvoumístného akrobatického speciálu pro výcvik vojenských pilotů. Teď se čeká na konstruktéry a technology, kteří vytvoří speciální t ým pro jeho prototypovou a výrobní přípravu.
„Česká republika patří mezi,nejletečtější'země světa,“ myslí si Josef Kašpar.
„Musíme být pyšní na to, že dokážeme navrhnout a vyrobit kompletní letadlo. To neumí moc zemí na světě,“ chválí Kašpar domácí odborníky.
Přesně po 70 letech, kdy se z plochy otrokovického letiště vznesl k prvnímu letu nesmrtelný stroj Z-26 Trenér, jehož tam v různých variantách vyrobili téměř patnáct set kusů, se český letecký průmysl chystá k dalšímu velkému rozletu. •
Nejznámější česká letadla Letouny Zlin (Zlin Aircraft, Otrokovice) Tradiční moravský výrobce založený už v roce 1934 se stále zaměřuje na výrobu vlastních akrobatických a výcvikových vrtulových letounů. Největší zájem je dnes o dvousedadlový Z 242 a čtyřsedadlový turistický letoun Z 143 LSi.
L 410 a L 410 NG (Aircraft Industries, Kunovice) Jestli nějaký výrobek udělal reklamu českému průmyslu po celém světě, pak je to civilní dopravní letoun L 410 z Kunovic. První let absolvoval v roce 1969, od té doby se jich vyrobilo 1140. I když je v poslední době firma Aircraft Industries v potížích, produkci L 410 stále zachovává - v roce 2015 dodala čtyři do Alžírska a Bangladéše - a navíc připravuje modernizovanou verzi L 410 NG s větším zavazadlovým prostorem a vyšší rychlostí.
L-39 Albatros, L-39NG + L-159 Alca (Aero Vodochody, Odolena Voda) Československému vojenskému průmyslu zase udělal globální reklamu výcvikový letoun L-39 Albatros vycházející z L-29 Delfín, kterého se vyrobilo tři a půl tisíce kusů. Albatrosů se od konce 60. let do začátku 90. let vyrobilo několik tisícovek, dodnes jich stále i díky jednoduché údržbě létá kolem dvou a půl tisíce. Aero Vodochody loni sestavilo modernizovanou verzi L-39NG, souběžně s tím po několika letech oživilo i projekt podzvukového bitevníku L-159, který měl dlouhou dobu pověst téměř neprodejného stroje. S příchodem italského šéfa Giuseppa Giorda se na první místo opět dostala výroba vlastních letounů.
Výrobu jsme zahájili v roce 2010, fabrika byla nefunkční a zdemolovaná. S obchody jsme museli začínat od nuly.
Letecká výroba v Česku V letech 2013 až 2015 (v miliardách korun)
• KVALIFIKOVANÝ ODHAD ZDROJ: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, REDAKCE Zlin Aircraft dokončil vývojovou studii nového dvoumístného akrobatického speciálu pro výcvik vojenských pilotů.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz