Aktivní zálohy čeká první oficiální výcvik v zahraničí. Třicetičlenná jednotka bude v Polsku od poloviny září společně s tamějšími vojáky trénovat průzkum a plánování operací.
Ještě před několika lety byl výjezd záložáků do zahraničí téměř nemyslitelný. Loňská úprava branného zákona ale tuhle praxi změnila. A první, kdo vyrazí, bude jednotka sloužící u přáslavické posádky. „Jsme nebývale vděční a věříme, že si uděláme u partnerů z NATO dobré jméno,“ komentovali to sami záložáci na svém facebookovém profilu.
Na cvičení Lampart-17 do polského vojenského prostoru Nowa Deba budou od pátku 15. do čtvrtku 21. září. Český kontingent tvoří sedm členů aktivních záloh a třiadvacet profesionálů. Sestaví společnou jednotku s příslušníky polského praporu Střelců Podhalaňských vyzbrojenou pásovými transportéry BVP-1. Veliteli vozidel budou Češi.
„Změnu legislativy jsme loni dělali i proto, aby byli příslušníci aktivních záloh více součástí aktivit profesionálních vojáků doma i v cizině. Sami záložáci o to měli velký zájem. Cvičení v Polsku dokazuje, že úprava zákonů přináší požadovaný efekt,“ glosuje to ministr obrany Martin Stropnický (ANO).
Armáda jako atraktivní zaměstnavatel. Do roku 2030 chce mít 30 tisíc vojáků
I když legislativa umožňuje i to, aby aktivní zálohy působily s českými vojáky v zahraničních operacích, k takovému nasazení zatím nedošlo. Výcvik v Polsku se ovšem dá brát jako první krok.
Velení armády nyní v aktivní záloze registruje téměř dva tisíce lidí. Ideální představy počítají s tím, že do roku 2025 jejich počet stoupne na pět tisíc. Záložáci dnes kromě služného dostávají i roční odměnu ve výši 18 tisíc korun. Jejich zaměstnavatelé zase mají nárok na finanční kompenzaci za dobu, kterou tihle dobrovolníci stráví na vojenských cvičeních.
Přečtěte si komentáře Ondřeje Stratilíka: