Nesmrtelnost, klonování i hojení ran během několika vteřin. Ačkoli nám sci-fi snímky nabízejí vcelku jasnou představu toho, jakým směrem by se zdravotnictví mohlo v budoucnosti eventuálně vyvíjet, v reálném světě si jeho podobu zatím nikdo přesně určit netroufne. Už nyní je ale jasná jedna věc, a sice že technologie jdou neustále kupředu a spolu s nimi postupně rostou také lidské možnosti.
S tímto pravidlem pracuje i tuzemská značka NEXTEOM stojící za službou BloodCloud. Ta slibuje budoucnost prevence pro všechny, a to konkrétně díky biobankingu, tedy pravidelného odběru vzorku krve a jeho následné kryokonzervace. Vzorky pak mají sloužit k získání detailních informací o vývoji lidského zdraví – i metodami, jejichž nástup do diagnostické praxe nás teprve čeká.
„Naší ambicí není vyvíjet nové zázračné metody, které v předstihu odhalí Alzheimerovu chorobu, ale až se taková příležitost objeví, chceme ji co nejrychleji zprostředkovat našim klientům,“ uvádí pro Euro.cz jeden ze zakladatelů Jiří Špička a dodává, že minimálně v Česku se jedná o první koncept tohoto druhu.
Současné zdravotnictví je dle něj postavené spíše na řešení problémů než na jejich předběžné eliminaci. A přesně to se prostřednictvím nové služby snaží změnit. „Smyslem je parametry, jako je například cholesterol, měřit i zaznamenávat a následně vidět už malou změnu, nikoli až takovou, jež vyvolá medicínský poplach. Protože pak už je něco vážně špatně,“ vysvětluje s tím, že takto se dá včas odhalit třeba cukrovka či metabolický syndrom.
Pravidelný jako výměna oleje
Přístup k prevenci Špička s trochou nadsázky přirovnává k péči o automobil: „Pravidelný servis lidé absolvují i za předpokladu, že všechno dobře funguje, a přitom za to platí. Kdežto průměrný občan České republiky, který má zdravotní péči hrazenou pojišťovnou, do ,servisu‘ jde až v momentě, kdy se něco ,rozbije‘.“ Jinými slovy jde podle něj zkrátka o to, že podobně jako v autě nemusí řidič bez hlubší diagnostiky rozpoznat blížící se závadu, stejně tak i některá nenápadná rizika nemocí mohou zůstat dlouhou dobu skryta, aby se na ně přišlo, až když je pozdě.
Z postupně odebraných vzorků krve lze na druhou stranu vyčíst předpoklady ke konkrétnímu onemocnění i několik let dopředu. A co víc, zpětná analýza takto uložených dat bude hrát důležitou roli rovněž s nástupem nových diagnostických metod v blízké budoucnosti.
„Dejme tomu, že se za 10 let objeví úžasná metoda, dalších 10 až 20 let bude trvat, než bude nasazená a placená zdravotními pojišťovnami. Když tuto metodu budou chtít klienti za oněch 10 let využít, už budou mít k dispozici své vzorky,“ podotýká Špička. Odhadnout, kdy se tak skutečně stane, je nicméně velmi obtížné. Jedno je za něj každopádně naprosto jasné: „Vždycky bude zapotřebí nastavit kalibrační křivku, což se bez sérií vzorků, které jsou od sebe vzdálené v čase, udělat nedá.“
Ekologické zátěži na stopě
S rozmachem nových postupů pak počítá i molekulární imunolog Václav Hořejší. „V posledních letech se tempo poznání neustále zrychluje. Je prakticky jisté, že během doby, kdy lidé budou mít uloženy své vzorky, budou objevovány nové a nové užitečné biomarkery,“ uvedl na tiskové konferenci 7. října, jež se uskutečnila s cílem představení nové služby.
Tu si zájemci budou moci zakoupit ve třech cenových variantách. Základní verze Base bez preventivního screeningu vyjde na 250 korun měsíčně, střední varianta Optimal bude o necelých 50 korun dražší, zatímco za plán Premium s rozšířeným screeningem a přednostním zpracováním výsledků pak klienti měsíčně zaplatí 400 korun. Na tento výdaj je nutné koukat spíše dlouhodobě, protože čím déle odběr vzorků dotyčný absolvuje, tím konkrétnější informace z nich mohou odborníci vyčíst.
Na druhou stranu, některé parametry budou zájemci pravděpodobně schopní odhalit už během následujících pár let. NEXTEOM si totiž pohrává také s myšlenkou, jež spočívá v mapování takzvané ekologické zátěže, kdy z krve bude možné vyčíst, kolik se v ní aktuálně nachází cizorodých látek.
„Je to něco, co uvažujeme zavést někdy od druhého roku. Lidem to sice neřekne, že je čeká autoimunitní onemocnění, Alzheimerova choroba nebo nějaká forma rakoviny, ale poskytne jim to informace, které jim pomohou chovat se zodpovědněji,“ konstatuje Špička.
Hořejší pak potenciál vidí také ve vědeckých oblastech. „Kromě toho, jaký význam má BloodCloud pro jednotlivce, může mít takto rozsáhlý soubor dat nedocenitelný význam i pro důležité vědecké studie. Samozřejmě za předpokladu, že k jeho využití dají lidé, kterým vzorky patří, svůj souhlas,“ uzavírá s tím, že právě nedostatek kvalitních dat od zdravé populace je nejčastější překážkou, která vědcům komplikuje práci a zpomaluje tak vývoj nových metod a možností moderní medicíny.
