Změny klimatu mění tvář světa a zvyšují riziko nestability ve všech formách. Vize klimatické strategie do roku 2050, kterou ve středu zveřejnila Evropská komise, začíná v dramatickém stylu. Hlavní poselství zní: Musíme skoncovat s fosilními palivy a udržet průměrný růst teploty na planetě pod 1,5 stupně Celsia. A hlavní překvapení? Komise bere na milost jadernou energii.
Přednost mají mít obnovitelné zdroje energie, které budou v roce 2050 zajišťovat přes 80 procent výroby elektřiny. „Spolu s podílem jaderné energie okolo 15 procent to bude páteř bezuhlíkové evropské elektroenergetiky,“ uvádí se ve strategii Evropské komise.
Význam elektřiny bude přitom vyšší než dnes, ovládne totiž i sektory vytápění a dopravy. Zde mají vedle elektromobility dostat šanci také vodík a syntetická paliva vyráběná z přebytků elektrické energie. Oproti původnímu neboli základnímu scénáři evropské energetiky počítá nový „střední scénář“ s úplným ukončením spalování uhlí a s výrazně nižším rozsahem využití ropy a zemního plynu. Fosilní paliva by tak v roce 2050 měla pokrývat pouze jednu osminu celkové spotřeby energie v zemích Evropské unie a z výroby elektřiny budou prakticky vyřazena.
Stavět, či nestavět jaderný reaktor. Korejci i další zájemci si možná budou muset počkat
Naopak jaderná energie si ve středním scénáři oproti základnímu polepšila. Pokud chce Evropská komise naplnit navrženou strategii a vyrábět jednu sedminu elektřiny z jaderné energie, nebude to možné bez nových elektráren.
Z těch stávajících jich zůstane v provozu jen málo. Do roku 2050 mohou vydržet dva bloky v Temelíně, dva v rumunské Cernavodě a několik modernizovaných francouzských reaktorů; připočíst můžeme dnes rozestavěné reaktory Olkiluoto 3, Flamanville 3 a dva bloky v Mochovcích na Slovensku.
Přečtěte si také: