Ještě loni v dubnu přitom hutní společnost uspěla s žádostí o příspěvek z evropských fondů. V rámci Operačního programu Životní prostředí měla na novou výrobnu oceli získat mimořádný příspěvek ve výši celkem 825 milionů korun - tedy více než kterýkoli jiný průmyslový podnik v Česku. Nyní je však projekt i čerpání dotace u ledu.
Start rekordní investice ohrožují tři nepříznivé vlivy. „Evropská komise navrhuje nové ekologické zdanění hutní prvovýroby formou emisních povolenek, OKD oznámilo horizont konce těžby uhlík roku 2023 a Evropská unie si neumí dostatečně chránit vlastní trh před vstupem výrobků za dumpingové ceny,“ vyjmenovává mluvčí podniku ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková.
Nejen Evropa bojuje s čínskou ocelí:
Trump: USA si nemohou dovolit závislost na zahraniční oceli
Ve hře je několik možných variant. Podle té pesimistické se žádná nová ocelárna stavět nebude a ArcelorMittal bude pouze udržovat a modernizovat stávající zařízení. Podobné investice již nyní probíhají. Podnik letos dá stovky milionů korun do vysoké pece a tandemové pece. Optimističtější scénáře hovoří o volbě jiné technologie výroby.
Nejčernější scénář nastínili již dříve zástupci svazu Hutnictví železa (nedávno přejmenovaného na Ocelářskou unii). Pokud prý nepoleví tlak dumpingových dovozů z Číny i východu Evropy a nezmění se přístup Evropské komise ke zpoplatňování emisí, stane se do roku 2030 výroba oceli ztrátovou záležitostí. Logickým krokem bude odstavení hutní prvovýroby na Ostravsku a přechod k přepracování dovezené suroviny.
Ani v současnosti nepřináší výroba oceli v Evropě zrovna vysoké zisky. Dva hlavní hutní podniky v Česku - ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny - loni v součtu vydělaly 2,7 miliardy korun před zdaněním při objemu tržeb 79,5 miliardy korun.
Dále čtěte:
Ocelová města v ohrožení: vyžene Brusel těžký průmysl z Evropy?
