PRAKTICKÝ PŘÍKLAD - Ve snaze získat potřebné zaměstnance nabízejí některé firmy příspěvek na jejich přechodné ubytování. Vládní reforma přinesla změnu daňového zvýhodnění tohoto benefitu.
Čím dál více firem musí lákat vhodné zaměstnance ze vzdálenějších lokalit. Benefitem, ne-li přímo nutností, se pak stává příspěvek na zajištění přechodného ubytování. Ubytování může být zaměstnanci poskytnuto i bezplatně.
Na straně zaměstnavatele
Do konce roku 2007 byly daňově uznatelné náklady vynaložené zaměstnavatelem na přechodné ubytování zaměstnanců, avšak pouze do limitu 3500 korun měsíčně.
Vládní reforma tento limit zrušila Zaměstnavatel tak může v roce 2008 plně využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů a veškeré výdaje spojené s přechodným ubytováním zaměstnanců uplatnit jako daňově uznatelný výdaj (náklad). Podmínkou je, že toto plnění zaměstnavatele je dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu či přímo v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem.
Na straně zaměstnance
Do konce roku 2007 byla hodnota poskytnutého přechodného ubytování poskytovaná jako nepeněžní plnění v souvislosti s výkonem práce plně osvobozena od daně z příjmů, a to bez ohledu na výši tohoto příspěvku.
Od ledna 2008 však platí nové znění § 6 odst. 9 písm. i) zákona o daních z příjmů. Nově je hodnota přechodného ubytování osvobozena od daně z příjmů maximálně do výše 3500 korun měsíčně. Na rozdíl od dřívějšího stavu už ale nezáleží na typu ubytovacího zařízení (může tedy jít také o rodinný dům nebo byt). Další podmínky pro osvobození od daně zůstávají shodné, tedy:
• musí jít o nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci,
• musí být souvislost mezi poskytnutým ubytováním a výkonem práce zaměstnance,
• nejde o ubytování při pracovní cestě,
• obec přechodného ubytování zaměstnance není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště.
V případě poskytnutí peněžního příspěvku na přechodné ubytování zaměstnance bude plná výše příspěvku podléhat u zaměstnance zdanění daní z příjmů a rovněž bude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální pojištění a na zdravotní pojištění.
Jestliže tedy nepeněžní plnění přesahuje 3500 korun měsíčně, musí zaměstnanec z částky nad zaplatit daň, navíc je tato částka nově součástí vyměřovacího základu pro odvod na sociální a zdravotní pojištění. Pozor: Pokud by šlo o peněžní plnění, musel by zaměstnanec platit daň z jakékoliv částky – uvedený limit pro osvobození by tedy nemohl využít.
Zahraniční zaměstnanci
Podle pokynu ministerstva financí č. D-300 se uvedené daňové osvobození vztahuje (při splnění výše uvedených podmínek) také na zaměstnance, který je v České republice takzvaným daňovým nerezidentem. Podmínka přechodného ubytování v ČR však nebude splněna, pokud by pro účely získání daňové rezidence v ČR takový poplatník tvrdil, že v místě pobytu (ubytování) v ČR má stálý byt s úmyslem se trvale zdržovat. V tomto kontextu by pak místo poskytnutého ubytování mělo pro daňové účely charakter jeho bydliště (stálého bytu), nikoliv místa jeho přechodného ubytování.
Příklad první Zaměstnavatel v roce 2008 zajistil v rámci náboru pro svou firmu zaměstnance z různých míst České republiky a poskytl jim bezplatné přechodné ubytování v ubytovně. Platba za jednoho zaměstnance činí 4900 korun měsíčně.
Pokud bude poskytnutí bezplatného přechodného ubytování dohodnuto v kolektivní smlouvě, stanoveno ve vnitřním předpisu nebo přímo v pracovní či jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem, půjde o daňově uznatelný výdaj zaměstnavatele.
U zaměstnance je poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele v částce 3500 korun měsíčně osvobozeno od daně z příjmů. Částka 1400 korun se však stává zdanitelným příjmem zaměstnance, který bude rovněž zahrnut do jeho vyměřovacího základu pro odvod na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad druhý Zaměstnavatel v Olomouci zabezpečí od listopadu roku 2007 pro získaného specialistu s bydlištěm v Karlových Varech ubytování v hotelu v částce 21 000 korun za měsíc. Toto přechodné ubytování poskytl zaměstnanci bezplatně do doby, než si nový zaměstnanec sežene a zakoupí vlastní byt. Závazek zaměstnavatele je obsahem pracovní smlouvy uzavřené se zaměstnancem.
Řešení na straně zaměstnavatele: V roce 2007 je daňově uznatelným výdajem pouze částka 3500 korun měsíčně. Zbývající částka za přechodné ubytování v hotelu není daňově uznatelná. Počínaje lednem 2008 si však zaměstnavatel už může „dát do nákladů“ celou výši zaplaceného ubytování.
Řešení na straně zaměstnance: Poskytnuté bezplatné ubytování je v roce 2007 plně osvobozeno od daně z příjmů. Nepeněžní příjem nebude zahrnut do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod na sociální a zdravotní pojištění. Počínaje lednem 2008 je však od daně a odvodů osvobozena pouze částka 3500 korun měsíčně. Zbývající částka (17 500 korun) je nepeněžním příjmem zaměstnance, který podléhá zdanění a současně vstupuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Výpočet zálohy na daň se provede ze superhrubé mzdy.
