Zákon o DPH
Dne 1. ledna 2009 nabude účinnosti novela zákona o dani z přidané hodnoty (DPH). Ta mimo jiné přinese změny týkající se registrace k DPH. Jednou z nich je registrace k DPH z titulu vzniku provozovny a pořízení zboží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou. Novou registrační povinnost lze vysvětlit na příkladu organizační složky.
Registrace provozovny
Povinnost registrovat se k DPH v ČR bude mít osoba registrovaná k dani v jiném členském státě Evropské unie, která nemá sídlo ani místo podnikání v tuzemsku, nebo zahraniční osoby povinné k dani, jež zde založí provozovnu. Plátcem se stanou dnem jejího vzniku. Zástupci provozovny založené po 1. lednu 2009 mají povinnost podat přihlášku do patnácti dnů od jejího vzniku. Přechodné ustanovení zajišťuje, aby se i současná provozovna, která se do dne nabytí účinnosti novely nestala plátcem, jím od 1. ledna 2009 povinně byla. Povinnost podat přihlášku má do patnácti dnů od účinnosti novely.
Uvedené ovlivní registraci k DPH u existujících organizačních složek, které dosud nejsou zaregistrovány, a u těch založených po 1. lednu 2009, pokud splní podmínky stanovené zákonem o dani z přidané hodnoty. Je nutné zdůraznit, že dle nových pravidel není registrace k DPH plošně nutná u všech organizačních složek.
Definice
Na úrovni EU, tedy v příslušné směrnici, bohužel definici provozovny najít nelze. Co se rozumí provozovnou, je nutné vyčíst z rozsudků Evropského soudního dvora (ESD). V relevantních rozsudcích ESD judikoval, že provozovna vzniká, pokud vykazuje trvalou přítomnost jak lidského, tak materiálního vybavení nutného pro poskytování služeb. Vznik provozovny má být vždy řešen individuálně a s přihlédnutím k tomu, jakým způsobem jsou zde ekonomické činnosti uskutečňovány. V českém zákoně o dani z přidané hodnoty byla definice provozovny novelou změněna. Od 1. ledna 2009 uvádí nově nutnost „stálé existence místa, které má materiální a personální vybavení, jehož prostřednictvím jsou uskutečňovány ekonomické aktivity“. Česká definice se tím víceméně shoduje se závěry rozsudků ESD.
Organizační složka má obvykle stálou existenci materiálního a personálního vybavení, pokud zároveň disponuje vlastními zaměstnanci a pronajímá si kancelář. Často je však méně jasné, zda ekonomické aktivity jsou prováděny prostřednictvím této organizační složky a má-li dostatečný stupeň nezávislosti k uzavírání smluv a přijímání manažerských rozhodnutí.
Pořízení zboží v ČR
Další povinnost registrovat se k DPH bude mít osoba registrovaná k dani v jiném členském státě EU, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, pokud zde pořizuje zboží z jiné země unie. To platí i pro zahraniční osobu povinnou k dani, která zde nemá provozovnu. Plátcem daně se stane dnem prvního pořízení zboží. Od tohoto data má povinnost podat do patnácti dnů přihlášku. Tato registrační povinnost může mít vliv na registraci zřizovatele organizační složky v ČR.
Dále uvedu čtyři příklady, které pomohou při rozhodování - kdy je třeba organizační složku registrovat k DPH, a kdy naopak registrace není nutná. Za prvé, pokud organizační složka samostatně dodává zboží nebo poskytuje služby třetím nezávislým stranám v tuzemsku či mimo ČR a zároveň její aktivity nejsou časově omezené, vznikne jí pravděpodobně provozovna, tedy povinnost registrace k DPH. Za druhé organizační složce, která poskytuje služby pouze svému zřizovateli a nemůže bez něho nezávisle a samostatně jednat, pravděpodobně provozovna nevznikne. K DPH se tedy registrovat nemusí. Za třetí organizační složka, která je současně provozovnou, jež poskytuje pouze služby osvobozené od DPH bez nároku na její odpočet, není povinná se k dani registrovat. A za čtvrté v praxi může nastat situace, při níž organizační složka, která nenaplní v tuzemsku znaky provozovny, se bude muset registrovat k DPH, protože její zřizovatel zde pořídí zboží z jiného členského státu EU.
