Americké technologické firmy už ženy dobyly. Marissa Mayerová řídí Yahoo, Ursula Burnsová Xerox, Virginia Romettyová IBM. Tu a tam ženu ředitelku zahlédneme i v jiném oboru. Ale autoprůmysl? Ten byl v USA vždy doménou mužů. Dokud nepřišla Mary Barraová.
Mise dosavadního šéfa General Motors Dana Akersona skončila s oznámením americké vlády, že prodává zbytek akcií v největší americké automobilce. Právě vládní akcie totiž stály za Akersonovým příchodem do firmy. Vláda v roce 2009 vyměnila záchrannou půjčku za 60,8 procenta akcií a do vedení dosadila Akersona jako krizového manažera. Tomu je nyní konec. „Motory“ se opět postavily na nohy. Akerson navíc prý chtěl co nejdříve skončit i proto, že má nemocnou ženu. A tak den po oznámeném odchodu vlády z akcionářské sestavy ohlásil očekávaný odchod i sám Akerson.
O poznání méně očekávaný byl ale výběr nástupce. V doposud výrazně mužském prostředí se na nejvyšší post vyhoupla matka dvou dětí Mary Barraová. „Se skvělým portfoliem osobních i nákladních aut a při nejsilnější finanční situaci za poslední roky je nyní v GM opravdu vzrušující doba. Jsem poctěna možností vést ten nejlepší tým v oboru a rozvinout náš úspěch, jak jen to půjde,“ prohlásila Barraová.
Těžko ale zařídí, aby se spíše než k portfoliu vozů a finančním statistikám pozornost nestáčela k jejímu úspěchu v mužském světě. „Nikdy jsem si nemyslela, že jednoho dne uvidím ženu v čele automobilky, a to i menší, než je ta největší v Americe,“ poznamenala například analytička automobilového průmyslu Michelle Krebsová ze serveru Edmunds.com.
U GM jako otec. Ale s kariérním růstem
Mary Barraová byla pro mnohé až do včerejška neznámé jméno. Nestřídala pozice viceprezidentek ve velkých amerických společnostech, nebojovala o posty s dalšími čelnými manažery. Její příběh je v dnešní době možná až příliš jednoduchý. V 18 nastoupila do GM, 33 let v nich pracovala a v 51 letech se ujímá jejich řízení. Když si odmyslíme kariérní postup, neliší se její příběh od příběhu jejího otce. Ten 39 let lisoval díly pontiaků a navečer jezdil za svou dcerou Mary na severozápadní předměstí Detroitu.
Když došlo na výběr univerzity, nastoupila na michiganskou Kettering University. To ale nebylo nic jiného než firemní škola GM, která se léta jmenovala General Motors Institute. A Barraová se tam dostala ne kvůli svému otci, ale kvůli systému firemních stipendií. Půl roku pracovala v jedné ze značek GM, půl roku studovala.
V případě Barraové šlo o jedno ze stipendií Pontiaku s nejlepší návratností. Sotva dosáhla plnoletosti, zabývala se kontrolou vadných částí aut v Pontiaku. Barraová vzpomíná, že ani na těch posledních pozicích ve firmě mnoho žen nepotkala. „Bylo to drsné prostředí. Ale člověka to zocelilo,“ prohlašuje. Rozhodně to ale nebyla práce, kterou by dělala jen kvůli škole. Auta ji bavila odmalička. V deseti prý chtěla jezdit tehdy ikonickým Chevroletem Camaro. Jako větší si údajně usilovně šetřila na sporťáka Pontiac Firebird, ale na poslední chvíli se rozhodla pro ekonomičtější klasiku Chevrolet Chevette. Ale o Firebirdu prý sní občas dosud.
Kariérní postup přišel až v roce 1988, kdy ji firma vyhodnotila jako perspektivní pracovnici a nabídla jí kurz MBA na Stanford Graduate School of Business. Barraová přijala a graduovala mezi deseti procenty nejlepších. Později se stala pravou rukou tehdejšího šéfa Jacka Smithe a díky tomu mohla poznat, jak konglomerát desítek značek vlastně funguje. Nikdy si nestěžovala na osamocenost ženy v mužském světě top managementu. Právě GM je ostatně v mužské branži výjimkou, má pět ředitelek továren v USA a čtyři ze 14 členů správní rady jsou ženy.
Konec mužské nadvlády
Ve firmě později vedla vnitřní komunikaci společnosti. To byla velká škola trpělivosti, protože vedla vyjednávání s odboráři, kteří firmě dokázali připravit i 50denní stávku. V roce 2009 ji tehdejší šéf firmy Fritz Henderson povýšil do křesla ředitelky lidských zdrojů firmy. To představovalo dozor nad 29 tisíci zaměstnanci. Ať už si v nové funkci Barraová vytyčila cokoli, za pár měsíců přišel bankrot a její prací bylo sepisovat výpovědi a vypočítávat kompenzace.
Nicméně si jí všiml už zmíněný Akerson, který do čela GM přišel z vůle federální vlády. Barraovou stáhl z lidských zdrojů a dosadil do čela vývoje výroby. To nebyl jen jeden z mnoha dalších kariérních postupů osamocené ženy v mužském světě. Barraová nahrazovala přímo symbol mužského ega v autoprůmyslu. Až dosud se totiž produkty vyvíjely pod dozorem Boba Lutze, geniálního designéra, který GM vdechl na počátku milénia nový život. Ale také to byl šéf, který týmy vedl autoritativně a jehož heslem bylo: „Často špatně, ale nikdy ne na pochybách.“ To rozhodně nebyl styl Barraové. Snažila se do nekonkurenceschopné firmy vnést systematické řízení a ke klíčovým jednáním především sezvat relevantní hlasy. Ty si pak poslechla a teprve potom si udělala názor. „Mary se snaží přinést pořádek do byznysu. Je velmi metodická, logická a férová. Zároveň umí napadnout status quo a být provokativní,“ soudí viceprezident GM John Calabrese.
Za auto menší, ekonomičtější
Ve všech funkcích se Barraová osvědčila. V produktové řadě byla schopná zachytit i poptávku po menších ekonomičtějších vozech. Naučila Američany kupovat si i na americké poměry tak miniaturní auta jako například Chevrolet Sonic. Velmi důležitou politikou Barraové bylo sjednotit komponenty pro různé značky. Zatímco třeba Volkswagen šikovně prodává často motorově stejné auto pod různým designem, jen asi dvě třetiny vozů GM jsou postavené na společné architektuře. Pro Barraovou to samozřejmě bylo málo.
V procesu restrukturalizace celé GM tak hrála jednu z nejvýraznějších rolí. A vlastně se tak vrátila na samý začátek kariéry, když kontrolovala díly aut, až příliš často vadné. Aby se GM zbavily příliš rozkročené produkce s často nekvalitními díly, Akerson, Barraová a další zrušili některé značky jako Pontiac, Saturn či Hummer, prodaly Saab a pustili se do budování logičtější struktury: chevrolety jako symbol kvality a spolehlivosti, kadilaky jako luxus. Ostatní menší značky se tomu také podřídily včetně německého Opelu, který si GM nakonec nechaly.
Na vrchol
Když se spekulovalo o Akersonově nástupci, Barraová byla zmiňovaná. Ale nebyla jediná. Často padalo i jméno Steva Girskyho, který bojuje v sousedním Německu za rentabilitu Opelu. Ale rozhodnutí nakonec padlo na Barraovou. Ta je nyní novou manažerskou hvězdou mezi ženami, ale vlastně ani příliš své roli neodpovídá. Nenapsala jako například provozní šéfka Facebooku Sheryl Sandbergová bestseller Lean In, jak se mají ženy profesně prosadit. Na neustálé otázky o prosazení žen odpovídá šalamounsky. Jako například pro Businessweek: „Nejsem slepá k faktu, že být žena někdy může pomoci. Ale někdy to také může uškodit.“ V roli matky dvou -náctiletých dětí zvládá i kroužit vysokou rychlostí s novými modely vozů GM na testovacích drahách. Skoro to vypadá, že téma prosazení žen v byznyse je Barraové vlastně celkem jedno. Ji zajímá očividně něco jiného – auta.
Mary Teresa Barraová
» se narodila jako Makelaová 24. prosince 1961 do rodiny s finskými kořeny. Její otec pracoval 39 let pro jednu ze značek GM Pontiac. Kuriózně tuto značku zrušily GM až s Barraovou ve vedení v roce 2010
» Barraová v 18 nastoupila na firemní Kettering University a zároveň přijala práci v Pontiaku. V roce 1988 jí firma zaplatila MBA na Stanfordu
» ve firmě pak vedla vnitřní komunikaci, lidské zdroje a naposledy vývoj produktů. Byla i viceprezidentkou firmy » nyní se ujímá jako první žena v USA vedení velké automobilky
» má dvě děti s manželem Tonym, ráda testuje rychlé vozy z produkce GM
Čtěte také:
Záchrana General Motors je u konce, americká vláda prodala poslední akcie
General Motors překvapuje: Chevrolet zmizí z Evropy
Čína zachraňuje automobilky, prodeje aut rostou dvouciferným tempem