BANKOVNICTVÍ V listopadu letošního roku už nebudou na českém trhu působit Živnobanka a HVB, protože se sloučí do UniCredit Bank. Má to být čtvrtý největší finanční ústav na trhu, který se hodlá orientovat hlavně na bohatší klientelu. Italská finanční korporace UniCredito v průběhu devadesátých let vyrostla z malé banky na velký evropský koncern.
BANKOVNICTVÍ V listopadu letošního roku už nebudou na českém trhu působit Živnobanka a HVB, protože se sloučí do UniCredit Bank. Má to být čtvrtý největší finanční ústav na trhu, který se hodlá orientovat hlavně na bohatší klientelu.
Italská finanční korporace UniCredito v průběhu devadesátých let vyrostla z malé banky na velký evropský koncern. Před několika lety se snažila v České republice koupit státní Komerční banku, ale prohrála boj s francouzskou Société Générale.
Na Slovensku vlastní Italové Polnobanku, v Bulharsku zase Bulbank.
V České republice se jim nakonec podařila v roce 2003 akvizice Živnostenské banky.
Největším obchodem UniCredita v Evropě byla poté fúze s německou HVB, po níž se letos začaly všechny její východoevropské pobočky slučovat pod jednu značku. Už se tak stalo na Slovensku a Ukrajině, v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku, Litvě a Srbsku. Do konce letošního roku to čeká ještě Česko, Slovinsko a Bosnu a Hercegovinu.
KONEC ŽIVNOBANKY
Letos v listopadu, tedy po 139 letech existence v českých zemích, zanikne v rámci fúze Živnostenská banka.
Ústav byl založen v roce 1868 jako první banka v rakousko-uherském mocnářství, jež byla financována výhradně českým kapitálem. Před první světovou válkou spravovala téměř třetinu veškerého kapitálu v českém bankovnictví.
„Management musí v první řadě začít pracovat na zavádění nového jména na trhu. Vzhledem k tradici může být obtížné řadě klientů nabízet produkty pod jiným jménem, na druhou stranu chápu globální snahu UniCreditu, aby její zákazníci dostávali všude služby pod stejným brandem,“ říká předseda představenstva banky a budoucí ředitel sjednoceného ústavu Jiří Kunert.
Česká UniCredit Bank se stane čtvrtou největší bankou v zemi, její pozice bude silná hlavně v podnikovém bankovnictví, kde se stane dokonce dvojkou po Komerční bance. „V retailu nebudeme tak silní, chceme obsluhovat jen určitou část zájemců. Pobočkovou síť bych chtěl zredukovat ze 66 na 52 filiálek, budeme se snažit získat větší podíl v oblasti hypoték, v distribuci investičních fondů, v oblasti kreditních karet a small businessu,“ říká šéf banky.
NÁVRAT K ŽIVNOSTNÍKŮM Právě z oblasti malého podnikání se má rekrutovat význačná část klientely. Co můžou živnostníci a majitelé menších firem od nové UniCredit Bank čekat? „Hodláme se zaměřit na poskytování hypoték, kreditních karet a služby privátního bankovnictví. Přehodnotíme naši strategii a zaměříme se zhruba na polovinu trhu drobného bankovnictví, kterou tvoří střední a vyšší příjmová skupina obyvatel, jinými slovy naším cílem je vytvořit banku pro bonitní klientelu,“ uvádí Kunert.
Jeho ústav proto hodlá „zahustit“ síť svých poboček hlavně ve velkých městech. HVB Bank a Živnobanka mají v současnosti 67 poboček, ale některé z nich se překrývají. Po sloučení v listopadu tak některé banka uzavře a bude jich mít přes padesát. Sloučený ústav bude mít kolem 200 tisíc klientů, z toho 180 tisíc drobných.
Své tržní podíly by chtěla banka zvýšit do budoucna ve všech plánovaných segmentech. Například na hypotečním trhu chce navýšit podíl zhruba na deset procent ze současných osmi. Podle Kunerta banka poskytuje méně hypoték, ale o větších objemech. „Naší doménou jsou developerské projekty a chceme nabízet rovněž hypotéky lidem, kteří v takových domech budou bydlet. Potenciál vidíme také v leasingu a obchodování s cennými papíry,“ říká Kunert s tím, že zatím má banka v oslovení drobných klientů nedostatky.
Sloučením obou bank se také změní čísla účtů klientů Živnostenské banky. Bankovní kód se u jejich kont změní na 2700. Nyní má ŽB bankovní kód 0400. Podle Kunerta již byla po právní stránce fúze obou bank dokončena. „Návrh na fúzi byl odeslán k soudu do rejstříku a soud tento návrh přijal,“ dodává.
