Menu Zavřít

Novartis

20. 5. 2003
Autor: Euro.cz

Podtitulek viz Info

Předseda představenstva a generální ředitel společnosti Novartis Daniel L. Vasella nepovažuje slůvko ne za žádnou odpověd. Šéf jedné z největších farmaceutických firem vždy jde za tím, co chce. A svého cíle obvykle i dosáhne. Když švýcarská společnost začala vloni v Americe budovat výzkumné centrum v ceně čtyř miliard dolarů, rozhodl Vasella, že najme do jeho vedení světově proslulého vědce. Jenže jeho kandidát Mark C. Fishman, známý genetik a kardiolog z lékařské fakulty Harvardovy univerzity, nabídku rázně odmítl s tím, že je spokojený se svým současným místem. “To se mi nestalo už několik let,” směje se ještě dnes při té vzpomínce Vasella. Také Fishmana nakonec udolal. Vědec po šesti měsících neúnavného lanaření stanul v čele centra, které bylo v Cambridgi (stát Massachusetts) uvedeno do provozu letos koncem března.

Přijetí Fishmana a přeměna Cambridgeského centra na špičkový ústav pro výzkum kardiovaskulárních, protirakovinových, antivirových a diabetických léčiv je zatím poslední částí grandiózního plánu, který vlídný a distingovaný Švýcar prosadil díky své trpělivosti a tiché dravosti. Prvním krokem bylo vydobýt pro Novartis, který vznikl fúzí švýcarských firem Sandoz a Ciba-Geigy v roce 1996, určitý respekt. Nebylo to nic jednoduchého. Ještě před dvěma lety všichni Novartis přehlíželi. Považovali ho za ospalého evropského obra, který nemá dostatečnou marketingovou a prodejní sílu, aby mohl být uspěšný na nejzajímavějším trhu léků - v USA.. V Americe se tehdy společnost pohybovala kdesi ve středu pole – v žádném případě nemohla konkurovat firmám, jako jsou Merck nebo Pfizer. Ale Vasella, původně lékař, investoval každý ušetřený dolar do výzkumu a marketingu. Předloni v květnu pak překvapil celý svět, když představil přípravek Glivec, který je zatím jedním z nejúčinnějších nových léků proti rakovině. “Novartis se stává jedním z předních hráčů globálního farmaceutického průmyslu,” konstatuje hlavní analytik newyorské makléřské firmy Natexis Bleichroeder Richard R. Stover.

Úspěch Glivecu připravil půdu pro další fázi plánu: zajištění stálých zisků. Novartis 15. dubna oznámil zvýšení zisku z běžné činnosti. Za první čtvrtletí dosáhl růstu o 24 procent na 1,4 miliardy dolarů při tržbách ve výši 5,7 miliardy dolarů. Pozitivní zpráva předčila očekávání, částečně i díky rozhodnutí Novartisu, že začne zveřejňovat hospodářské výsledky v dolarech místo ve švýcarských francích. Přechod na jinou měnu ovšem není vše. Navzdory vyšším investicím do výzkumu se marže u farmaceutických přípravků švýcarského výrobce léčiv z roku na rok vyšplhaly z 28,1 procenta na 30,5 procenta. Ceny akcií se od poloviny března zvýšily o patnáct procent a i nadále vykazují nadprůměrný růst (viz grafy).

Nastává čas pro třetí krok – posun Novartisu mezi globální farmaceutické giganty. Šesté místo na světě není špatné, ale další trháky, jako je Glivec, by mohly pozici firmy ještě podstatně zlepšit. A právě tady nastupují vysoce ambiciózní projekty jako Cambridgeské výzkumné centrum. “Osobně chci jen převálcovat konkurenci,” prohlašuje Vasella.

Nejdřív však musí vytvořit portfolio opravdu kvalitních léčiv. Jedním způsobem, jak je získat, je výroba ve vlastních laboratořích. Dalším je nákup od rivalů. Peníze Novartisu rozhodně nechybí. Švýcarská společnost disponuje sedmi miliardami dolarů čisté hotovosti – většími prostředky než kterýkoli jiný výrobce léčiv v Evropě včetně bohaté GlaxoSmithKline. Analytik evropského farmaceutického trhu Marc Booty z oddělení pro cenné papíry londýnské Commerzbank přitom odhaduje, že do konce roku tato částka stoupne až na deset miliard.

Vasella se pečlivě připravuje na akvizice. Právě to je jedním z důvodů, proč začala společnost uvádět finanční ukazatele v dolarech. Pro americké investory je tak kontrola transakcí s americkými firmami mnohem jednodušší – a Pfizer s Merckem aspoň vidí, že se jim Novartis chystá vyrovnat. Koho by Švýcaři mohli převzít? Například firmu Schering-Plough. S nově jmenovaným generálním ředitelem Scheringu Fredem Hassanem se Vasella zná už léta a Schering má navíc od Novartisu pro území USA výhradní práva na prodej protiastmatického léku Foradil. Další možnou akvizicí je firma Wyeth, jejíž síť by vhodně doplnila infrastrukturu Novartisu.

Legislativní překážky velkých transatlantických obchodů jsou notoricky známé a Vasella nečeká s rukama v klíně. V březnu Novartis zaplatil 225 milionů dolarů v hotovosti za většinový podíl ve firmě Idenix Pharmaceuticals, jež má rovněž sídlo v Cambridgi ve státě Massachusetts. Díky této akvizici má nyní přístup k nadějné řadě nových přípravků na léčbu hepatitidy typu B a C.

Připojení přední americké farmaceutické firmy by samozřejmě značně posílilo pozici Novartisu. Ze Spojených států pochází větší část zisků všech evropských farmaceutických společností – v USA jsou totiž léky dražší a lékaři jsou vstřícnější při předepisování nových, nákladnějších přípravků. Vasella už ale pracuje na jiné transakci podstatně blíž k domovu. Z Novartisu by rázem mohla udělat druhou největší farmaceutickou společnost světa – hned po Pfizeru. Svůj cíl vidí Vasella prakticky z okna své kanceláře. Jde o společnost Roche Group, která také sídlí v Basileji.

Následky spojení obou blízkých sousedů by zasáhly daleko za hranice malebného města na Rýnu. Výsledný podnik by měl tržby přesahující 45 miliard dolarů, téměř sedm procent světového trhu, silnou pozici v oblasti léčby rakoviny a jedno z nejlepších biotechnologických výzkumných zařízení široko daleko. Roche totiž vlastní americkou biotechnologickou firmu Genentech. Už teď má Novartis 32,7 procenta akcií firmy Roche, což je těsně pod hranicí třetinového podílu, při němž by podle předpisů švýcarské burzy musel učinit formální nabídku.

Je tu však jeden háček – generální ředitel společnosti Roche Franz B. Humer je zarytým odpůrcem jakékoli dohody. “Jsme na tom lépe jako samostatná firma a megafúze s Novartisem nebo kýmkoli jiným nepřichází v úvahu,” tvrdí. Humer má zatím minimálně podporu potomků zakladatele Fritze Hoffmana-La Roche, kteří sice vlastní necelých deset procent akcií firmy, ale mají většinu hlasovacích práv. Mluvčí rodiny André Hoffman prohlašuje, že Roche žádná jiná firma nepřevezme.

Vasella je ale pevně rozhodnutý a jde za svým cílem. “Hodnota firmy Roche v poslední době výrazně klesá a s tím nemůže být žádný z jejích akcionářů spokojený,” argumentuje. “Vedení firmy i její představenstvo musejí udělat to, co je pro všechny akcionáře nejlepší.” Akcie firmy Roche zaznamenaly za posledních dvanáct měsíců propad o šestnáct procent. Loni vykázala společnost ztrátu tří miliard dolarů zejména kvůli špatným výsledkům svého investičního portfolia.

Vasella si může dovolit vyčkávat. Novartis má silné střelivo a na rozdíl od většiny ostatních farmaceutických hráčů si nemůže stěžovat na nedostatek poptávky. Od roku 2000 uvedl na trh už deset nových léků, což je třikrát víc, než se podařilo nejbližší konkurenci. Do konce roku 2006 očekává nástup dalších patnácti. Mezi současnými hity nalezneme Zelmac proti střevním potížím, Elidel proti ekzémům a lék na kostní metastázy Zometa. Žádnému z prostředků, které teď Novartisu vydělávají slušné peníze, navíc v nejbližší době nevyprší ochranná patentová lhůta. Tržby by se jen v letošním roce měly zvýšit téměř o deset procent a mohly být ještě vyšší, kdyby Vasella netrval na zvýšení výdajů na výzkum a vývoj. Jeho rozpočet představuje letos 3,5 miliardy dolarů, tedy 17,5 procenta tržeb, což je ve farmacii vysoce nadprůměrné číslo.

Kromě toho je tady ještě Glivec, což je dosud první terapie, po níž prokazatelně mizí některé typy nádorů. Zatímco ostatní léky proti rakovině zabíjejí zdravé i nemocné buňky bez rozdílu, Glivec patří do nové třídy léčiv bojujících proti proteinům, které způsobují zhoubné bujení. Přestože byl původně schválen pro léčbu chronické myeloidní leukémie, používá se také proti jiným druhům rakoviny, jako jsou nádory GIST (Gastrointestinal Stromal Tumor), a nyní se v kombinaci s dalšími léky testuje u rakoviny prostaty. “Novartis ukazuje ostatním výrobcům léčiv, jak mimořádně vědecky hodnotné a zároveň komerčně úspěšné mohou být i malé mezery na trhu,” komentuje situaci Dr. George D. Demetri, ředitel střediska pro léčbu sarkomů z Centra pro výzkum rakoviny Dana-Farber fungujícího při lékařské fakultě Harvardovy univerzity v Bostonu. Také ostatní farmaceutické firmy už začaly vyvíjet cílená léčiva: příkladem může být Iressa společnosti AstraZeneca určená proti rakovině plic nebo Erbitux firmy ImClone proti rakovině konečníku a tlustého střeva.

Na americký trh byl Glivec uveden předloni pod značkou Gleevec, a všechny prostředky, které do něj Novartis investoval, se bohatě vrátily. Tržby z jeho prodeje se vloni zvýšily o více než tři sta procent a Booty z Commerzbank odhaduje, že by mohly do konce tohoto roku dosáhnout hranice jedné miliardy dolarů. Přestože může roční kúra s použitím Glivecu přijít až na 25 tisíc dolarů, zvedla se poptávka po léku tak rychle, že byl Novartis nucen nechat své výrobní linky běžet non-stop. Jedním z prvních pacientů, kteří lék použili, byla Anita Scherzerová z Little Falls ve státě New Jersey. Roku 1994 byly tehdy dvaapadesátileté Scherzerové zjištěny gastrointestinální stromální nádory. Podstoupila nespočet operací žaludku a jater, následovala chemoterapie, ale rakovina se šířila dál. V srpnu 2000 se proto přihlásila k jednomu z malých klinických testů Glivecu. Už deset dní po první dávce ohromení lékaři zjistili, že se její jaterní nádor zmenšil. Po měsíci bylo jasné, že nemoc ustupuje. “Poznala jsem, že se můj stav zlepšuje, když doktor nemohl při jedné z biopsií už ani najít nádor,” říká Scherzerová. Glivec však není zázračný lék na všechno a někteří pacienti si na něj už vyvinuli rezistenci.

Za svůj úspěch vděčí Glivec důrazu, který Novartis klade na výzkum. Pod vedením Joerga Reinhardta, který je u společnosti už dvacet let a nyní šéfuje globálnímu vývoji, zkrátil Novartis dobu potřebnou pro uvedení nového léku na trh téměř o dva roky. Teď je to něco přes sedm let – o osmnáct měsíců méně, než je průměr odvětví. Doba zkoušek se zkrátila i proto, že Reinhardt nespouští výzkumné a vývojové projekty postupně, ale paralelně. Takže zatímco se potenciální lék testuje proti rakovině tlustého střeva, může se zkoumat, zda nezabírá také proti rakovině plic či dokonce schizofrenii. Před zmapováním lidského genomu docházeli vědci k takovým objevům jen náhodně. Dnes už jim technologie jako funkční genomika, do níž Novartis investuje ročně asi 150 milionů dolarů, dávají lepší představu o molekulárních příčinách vzniku některých chorob. Vasella chce, aby bylo Cambridgeské centrum na špici tohoto výzkumu.

Za Reinhardtovým úspěchem je nutné vidět i Vasellu a jeho neustálý tlak, aby se zaměstnanci nenechali svazovat zavedenými praktikami odvětví. Podřízení ho popisují jako náročného šéfa s velmi vysokými požadavky. Když Vasella viděl výsledky prvních klinických testů Glivecu, dal vývojovému týmu dva roky, aby přípravek uvedl na trh. “Když se domnívám, že se něco musí udělat,” poznamenává Vasella, “obvykle tím myslím, že to musí být hotové rychle.”

Šéf Novartisu je nezvyklou kombinací agresivního manažera a ohledů, které mu částečně zůstalo z jeho praxe praktického lékaře. Uvědomuje si, že je odpovědný především svým akcionářům, ale nikdy nezapomíná na zájmy pacientů. Jeho postoj vychází z obdivu k lékařům, kteří jej v dětství vyléčili z tuberkulózy a meningitidy. Vasella se ale také umí odvázat, a rád se prohání švýcarskou krajinou na motocyklu značky BMW.

Jeho konkurenti ho zpočátku podceňovali. Nevěřili mu, když se pustil do fúze Sandozu a Ciby. Oba zastaralé konglomeráty měly sice kořeny shodně v agrochemii, jejich podnikové kultury však byly velmi odlišné. Zatímco Sandoz byl autokratický a hierarchický, zaměstnanci neformální a kolegiální Ciby měli sice lepší morálku, ale malou zodpovědnost. “Nebylo jednoduché dokázat, aby takové spojení fungovalo,” poznamenává Stover za Natexis. Když Vasella v březnu 1996 usedl do čela nově vytvořené společnosti, mluvili jeho odpůrci mluvili o protekci (jeho středoškolská láska a již pětadvacet let také manželka Anne-Laurence je neteří bývalého předsedy představenstva Sandozu ) a reptali, že na něco takového prostě nemá.

Nový ředitel chtěl dokázat, že se kritici mýlí, a rychle se pustil do práce. Když se neprojevil kýžený synergický efekt fúze, dal Vasella vale problematické agrochemii a zaměřil se na výnosnější farmacii. Rapidně zvýšil investice do výzkumu a vývoje.

Jedním z nejchytřejších Vasellových tahů však bylo posílení marketingu ve Spojených státech, kde měla firma jedno ze svých slabých míst. V roce 1999 zaměstnal bývalého šéfa firmy Johnson & Johnson Paula Costu a pověřil ho vedením obchodní divize Novartisu v USA. Costa zvýšil počet prodejců na dvojnásobek a letošní výdaje na přímý marketing na trojnásobek. Zatím se zdá, že jak 6200 prodejců tak i výdaje ve výši 120 milionů dolarů fungují. Elidel, představený s masivní marketingovou podporou loni v březnu, se stal pouhé čtyři měsíce po uvedení na trh americkou jedničkou mezi značkovými přípravky proti ekzémům. “Mění naši představu o tom, jak dokáže evropská firma konkurovat na americkém trhu,” připouští Booty z Commerzbank. Dnes tvoří tržby Novartisu ve Spojených státech 43 procent celkových příjmů. Zásluhu na tom má i Thomas Ebeling, marketingový génius ze společnosti PepsiCo, který v červenci 2001 stanul v cele obchodní divize Novartisu. Ve snaze vytvořit globální značky se Ebeling rozhodl investovat přes padesát procent marketingového rozpočtu firmy do několika málo léků, jako je Diovan proti vysokému tlaku, Lotrel, Glivec a Zometa.

Vasella i nadále předpokládá, že USA jsou pro další osud společnosti klíčové (fúze s Roche, která ve věcech infrastruktury a zisku tolik spoléhá na kalifornský Genentech, by americkou pozici Novartisu ještě posílila). Proto přesouvá stále více podnikového výzkumu a vývoje do Spojených států, které podle jeho slov nabízejí farmaceutickým firmám mnohem lepší legislativní a vědeckovýzkumné prostředí než starý kontinent. Jen v tomto roce mají investice do výzkumu vzrůst o dvacet procent na 3,5 miliardy dolarů kvůli vývoji nových léčiv, jako je například přípravek proti prudkým bolestem a zánětům kostí a kloubů Prexige nebo lék proti těžkému astmatu Xolair.

Na Novartis přesto číhají značná rizika. Vasella přiznává, že tak velké posílení výdajů na výzkum zvyšuje tlak na marže a tržby. Trvá však na tom, že pokud chce Novartis dále inovovat, bez těchto investic se neobejde. “Nemůžeme přešlapovat na místě,” prohlašuje. Největším problémem bude nastartovat prodej nových léků tak, aby příjmy vyrovnaly velký nárůst výdajů. To ovšem nebude nic jednoduchého. Mnohé novinky narážejí ve vyspělých zemích na konkurenci a v rozvojových na nedostatek financí. Prexige, který by se měl na trhu objevit v polovině příštího roku, bude už pátým přípravkem v rozsáhlém segmentu, jemuž dominuje Celebrex společnosti Pharmacia. Analytici odhadují, že na jeho prosazení bude muset Novartis v prvních třech letech vynaložit až miliardu dolarů.

Novinky jsou drahá záležitost. Ale Vasella rozhodně nemá hluboko do kapsy. Letos v březnu Novartis přebil nabídky takových konkurentů, jako je GlaxoSmithKline, a za 255 milionů dolarů získal od firmy Pfizer práva na přípravek Enablex. Lék používaný při inkontinenci, který musel Pfizer prodat v rámci antimonopolního řízení, když přebíral Pharmacii, je považován za potenciální miliardový hit. Ať tak či onak, pan doktor Vasella se už rozhodl. A jde za svým cílem.

LÉKÁRNIČKA Z NOVARTISU

  • LÉK - POUŽITÍ - TRŽBY 2002 - TRŽBY 2006*
  • DIOVAN Vysoký krevní tlak 1,7 miliardy USD 3,3 miliardy USD
  • LAMISIL Plísňové infekce 874 milionů 1,2 miliardy
  • LOTREL Vysoký krevní tlak 652 milionů 1,6 miliardy
  • GLIVEC Některé druhy rakoviny 615 milionů 1,3 miliardy
  • ZOMETA Kostní metastázy 489 milionů 1,6 miliardy
  • FEMARA Rakovina prsu 175 milionů 541 milionů
  • ELIDEL Ekzémy 95 milionů 470 milionů
  • ZELMAC Střevní potíže 45 milionů 858 milionů

* Odhady Commerzbank.
Pramen: Zprávy společností, oddělení cenných papírů Commerzbank

MM25_AI

Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Překlad: Vladimír Nový, www.LangPal.com

  • Našli jste v článku chybu?