Jak se vypořádat se skleníkovými plyny bez nízkouhlíkaté energetiky? Řešení nabízí technologie zvaná CCS. Zatím není příliš efektivní ani cenově dostupná, v Indii se ale pomocí podobného postupu podařilo CO2 z uhelné elektrárny přeměnit na kypřící prášek.
Klimatická dohoda v Paříží z roku 2015 zavazuje k tomu, že teplota Země do roku 2050 nevzroste o více než dva stupně Celsia od předindustriální úrovně. Dohodu podepsalo 177 zemí, včetně tří největších producentů skleníkových plynů, Číny, Spojených států a Indie. Společně produkují 42 procent veškerých skleníkových plynů. Podle BBC rok 2016 znamenal oteplení planety o 1,1 stupně Celsia oproti předindustriální éře.
Jak poznamenal rakouský list Der Standard, do roku 2050 je nutné snížit emise CO2 o 80 procent oproti současnému stavu. Přitom podle vědců vedených Glenem Petersem z Center for International Climate and Enviromental Research se od roku 2013 emise CO2 skutečně snižují. Může za to podle nich zejména menší spotřeba uhlí ve Spojených státech a Číně. V asijské ekonomice to souvisí také s menší produkcí energeticky náročných komodit, jako je výroba oceli a cementu.
S růstem globální ekonomiky ale tyto cíle mohou být ohroženy, a proto je třeba spoléhat na nové technologie. Do nich vědci řadí jadernou energetiku, která je v některých zemích odmítána, například v Rakousku a Německu. Pak zbývá technologie Carbon Capture and Storage (CCS). Ta je zatím ve fázi testování a není trvale udržitelná.
O německé energetice a odklonu od jádra čtěte více:
Německá kocovina ze zeleného boomu: spoléhat na slunce a vítr nelze
Jakob Wachsmuth z Fraunhoferovy společnosti v Karlsruhe tvrdí, že německá ekonomika může snížit produkci skleníkových plynů do roku 2050 o 80 až 95 procent i bez jaderných elektráren. Ale je třeba masivního využití zmíněné technologie CCS. Podle něj je třeba do této technologie investovat více prostředků na testování a další vývoj.
| Co je technologie CCS? |
|---|
| Zachycování a ukládání oxidu uhličitého, anglicky carbon capture and storage (CCS) zahrnuje tři poměrně oddělené, ale na sebe navazující procesy separace oxidu uhličitého, jeho dopravy a ukládání. Jednotlivé prvky jsou sice testovány, ale komplexní technologie zatím v praxi dlouhodobě nebyla odzkoušena. CCS není považována za trvale udržitelnou, neboť zvyšuje spotřebu paliva (a tím emise), nelze trvale zajistit těsnost podzemních úložišť (jen cca 50 až 100 let) a hrozí odčerpáním prostředků, které by bylo vhodnější investovat do úspor a obnovitelných zdrojů energie. Zdroj: wikipedia.org |
V Německu se o CCS stále více diskutuje. Jakým směrem by se tato technologie mohla ubírat, upozornil server wired.de.
Nulové emise
Z takzvané CCS by se mělo stát CCU - Carbon Capture and Utilisation. Tedy zachycování a využití oxidu uhličitého. Možnou cestu ukázal indický projekt podnikatele Ramachadrana Gopalana. Jeho firma Tuticorin Alkali Chemicals z CO2 dělá kypřící prášek, který se využívá i v papírenském a sklářském průmyslu.
Gopalan získává CO2 z uhelné elektrárny ve městě Tuticorin na jihu země. „Jsem podnikatel. Nikdy jsem si nemyslel, že budu zachraňovat planetu. Potřeboval jsem stabilní zdroj CO2 a toto byla nejlepší cesta k tomu, jak jej získat,“ vysvětlil v BBC Radio 4. Elektrárna tak má nyní nulové emise.
Tímto způsobem by se mohlo využívat asi 5 až 10 procent skleníkových plynů v globálním měřítku.
„CCU je již delší dobu předmětem výzkumu. Představa, že člověk využívá uhlík, který je obsažen v CO2, a přitom neprodukuje další skleníkové plyny, je neskutečně krásný,“ nechala se slyšet Barbara Olfe-Kräutleinová z Institute for Advanced Sustainability Studies v Postupimi.
Výzkum směrem k tomu, že by se uhlík z atmosféry používal jako alternativní palivo místo ropy, podporuje i berlínská vláda. A není sama. Britská vláda již do CCS investovala přes sto milionů liber (3,1 miliardy korun). Funkční technologie ale zatím neexistuje, uvedlo britské ministerstvo pro energetiku a průmysl.
Využívání oxidu uhličitého z atmosféry několik let testuje také kanadská firma Carbon Engineering. Tu finančně podporuje zakladatel Microsoftu Bill Gates.
Jak využívat CO2 z atmosféry? Propagační video firmy Carbon Engineering
Dále k tamatice o emisích čtěte:
