Před druhým čtením ve sněmovně bylo podáno 350 pozměňovacích návrhů, komplexní pozměňovací návrh podal i Energetický regulační úřad (ERÚ)
Důvodem přijetí novely z pera ministerstva průmyslu a obchodu měl být požadavek EU na změnu způsobu výběru poplatků za obnovitelné zdroje energie (OZE) a snížení plateb za OZE pro průmysl či opatření proti manipulaci na velkoobchodním trhu s energiemi.
Co obsahuje novela Novela proto změní způsob výběru poplatku za OZE tak, že místo dosavadního výměru podle spotřebované elektřiny se bude nově odvozovat podle kapacity hlavního jističe.
Novela by také měla umožnit rozvoj střešních fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do 10 kW. Pro jejich instalaci už nebudou domácnosti potřebovat licence.
Vláda dále v novele zákona například navrhuje, aby dodavatelé plynu a elektřiny museli zákazníky informovat o zvýšení cen, a nikoli o změnách cen jako takových, jak zní současný zákon.
Samotného ERÚ by se vedle toho mohla týkat také personální změna – místo jednoho šéfa by v čele úřadu stál pětičlenný výbor, jehož členy by jmenovala sněmovna (dnes šéfa ERÚ jmenuje prezident). „Mělo by to být stejné, jako to je u Českého telekomunikačního úřadu, což je obdobná instituce.
Každý rok jmenuje vláda na základě návrhu ministra průmyslu a obchodu jednoho člena výboru,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. ERÚ však tvrdí, že jde o zásadní omezení kontrolní funkce úřadu.
Jedním z nejvíce diskutovaných ustanovení je ochrana zákazníka (§ 11a). Novela původně obsahovala velmi závažný nedostatek.
Ten se skrýval ve lhůtách na odstoupení u smluv uzavřených na základě podomního prodeje. Lhůta v takovém případě by nově byla pouhých 14 dnů od uzavření smlouvy.
To by podle názoru ERÚ znamenalo výrazné omezení ochrany zákazníků. ERÚ navrhuje v případě podomního prodeje prodloužit lhůenergetika tu na odstoupení až na dobu 14 dnů po zahájení dodávek.
Nejasné dopady do cen energií Podle šéfky ERÚ Aleny Vitáskové regulované subjekty z oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství, které před časem oslovil Energetický regulační úřad se žádostí o vyčíslení dopadů nové energetické legislativy, nejsou schopny spočítat před přijetím zákona jeho dopady do cen energií.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které zákon předložilo, na začátku února ale sdělilo, že novela zákona bude mít finanční dopad v řádu několika set milionů korun. Podle mluvčího ERÚ Jiřího Chvojky se ale podle neoficiálních informací, které má ERÚ od firem k dispozici, náklady budou pohybovat okolo 150 miliard korun. Jejich část by pak mohly společnosti promítnout do koncových cen.
Podle ERÚ, když nejsou pořádně schopny dopady vyčíslit firmy, tak ministerstvo teprve ne. Proto požádal poslance, aby přerušili projednávání novely do doby, než regulované subjekty vyčíslí náklady, které jim vzniknou v důsledku této novely a které budou chtít zahrnout do regulovaných cen.
Kritika pozměňovacích návrhů Podle Vitáskové se bohužel při projednávání novely opakuje situace z roku 2005, kdy úplně stejní lidé jako dnes předložili zákon o obnovitelných zdrojích a následně způsobili solární boom. „Místo toho přišla smršť 350 pozměňovacích návrhů, které byly nestandardně projednávány, což vzbuzuje obavy z toho, co má být vlastně cílem změn,“ uvedla Vitásková. Zajímavé je, že předkladatelem většiny pozměňovacích návrhů ve sněmovně (téměř 200) byli právě koaliční poslanci.
Jeden z pozměňovacích návrhů, který překvapivě podal zpravodaj k zákonu, poslanec Milan Urban (ČSSD), podle Vitáskové umožní rozdělení solárních elektráren na menší subjekty o výkonu nižším než 300 kW, které jsou osvobozeny od výběru tzv. solární daně. Státní rozpočet tím podle ní přijde o dvě miliardy ročně po dobu 17 let. Další pozměňovací návrh podle ní ztíží kontrolu oprávněných investičních nákladů regulovaných subjektů, což povede k předražování investic a dopadu do cen. Pokuty, které měly zabránit manipulaci s velkoobchodními cenami, byly sníženy z deseti milionů korun na 50 tisíc korun.
Poslanci však ve druhém čtení rozhodli, že novelu před třetím čtením znovu projedná Hospodářský výbor, který je gestorem novely. „Prověříme například, jestli u pozměňovacího návrhu, který předložil zpravodaj novely, poslanec Milan Urban, týkajícího se možnosti rozdělování solárních elektráren na menší celky o výkonu nižším než 300 kW, které jsou osvobozeny od výběru tzv. solární daně, nehrozí nebezpečí nějakých spekulací,“ uvedl pro LN předseda Hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO).
Hlavní změny, které novela přináší: • Poplatek za obnovitelné zdroje se nově bude vypočítávat podle velikosti jističe, tj. rezervované kapacity • Pro domácí solární elektrárny (panely) na střechách do 10 kW už nebude potřeba licence, ERÚ má od roku 2017 řídit rada, kterou navrhne parlament
Čeho se týkala kritika ze strany ERÚ: • Nejsou spočítány ekonomické dopady novely • Zákon má umožnit formální rozdělování velkých fotovoltaických elektráren, které si tak budou moci uplatnit osvobození od solárních odvodů, to může celkově stát až 35 miliard korun • Zapsání věcných břemen na pozemcích, kudy vedou energetické sítě, do katastru nemovitostí, které může zdražit ceny plynu až o 20 procent, a nevyčíslené dopady na ceny elektřiny (tento paragraf však z novely již vypadl a bude řešen podle ministra Mládka zvláštním zákonem) • Rozbití kontrolní funkce ERÚ, který v podstatě nebude již moci uskutečnit funkční výkon svých kompetencí, stát se dobrovolně vzdává kontroly nad energetikou • Otevření pole pro energetické „šmejdy“, protože z důvodů nové legislativy (výpočet poplatku za OZE podle velikosti jističe) se bude muset měnit na pět milionů smluv o dodávkách energií
