Návrh novely energetického zákona a zákona o obnovitelných zdrojích energie zamíří v příštích týdnech do sněmovny. Dosavadní ostrá kritika naznačuje, že se o její podobu svede tuhý boj. Veřejnost by ho měla ve vlastním zájmu bedlivě sledovat
Navrhované změny mají zohlednit nové předpisy platné v EU a sladit dosavadní úpravu s novou podobou českého občanského zákoníku, obchodního práva a kontrolních mechanismů. Návrh však zároveň obsahuje změny „vyplývající z dosavadní praxe“. A právě ty se okamžitě staly předmětem hlasité kritiky. Proti dalšímu omezení podpory energie z obnovitelných zdrojů (OZE) protestují její výrobci, kteří tvrdí, že navrhované změny jsou pro ně likvidační. Některé úpravy povinností regulátora se nelíbí Energetickému regulačnímu úřadu, jiné zase regulovaným subjektům – tedy dodavatelům a distributorům elektřiny, plynu i tepla. Kritika novely se probírá i v médiích, kde se jako nejsilnější argument objevuje tvrzení, že navrhované změny povedou k neúměrnému zdražení elektřiny pro domácnosti.
Energetická legislativa Lze očekávat, že mnohé změny bude předkladatel novely, ministerstvo průmyslu a obchodu, hájit snahou o omezení prostoru pro zvyšování cen energií a nutností upřesnit některé paragrafy tak, aby nebylo možné je vykládat víceznačným způsobem.
Předkládaný návrh nynější, takzvané velké novely se týká zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích.
Upravuje také navazující zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných obnovitelných zdrojích energie, a další související předpisy. Tato energetická legislativa, označovaná zjednodušeným názvem energetický zákon, se jen v posledních pěti letech novelizovala celkem devětkrát.
Nynější novela je podle odborníků nezbytná. „Jakékoli odklady změn přinesou Česku velké problémy,“ říká energetický expert Svazu průmyslu a dopravy Jakub Vít. Německo má novou úpravu podpory obnovitelných zdrojů už od srpna, tamnímu průmyslu zůstaly zachovány četné výjimky a chystá se přechod na kapacitní platby, což podle něj zhorší konkurenční pozici celé české ekonomiky.
Sporný paragraf 19a Zatím platí, že připravovaná novela má upravit podmínky podnikání v energetice na další regulační období, tedy už od příštího roku. Ministerstvo k návrhu změn dostalo stovky připomínek. Jen Energetický regulační úřad (ERÚ) jich poslal přes 200, z toho 75 označil za zásadní.
Jeho předsedkyně Alena Vitásková prohlásila, že předkládaný návrh posiluje vyjednávací pozici velkých energetických firem a že ve svém důsledku povede k neúměrnému zdražování energií. „Návrh novely vychází vstříc přirozenému monopolu, naopak na spotřebitele a jejich ochranu má negativní dopad,“ uvedla.
ERÚ má podle úpravy v paragrafu 19a převzít zodpovědnost za finanční stabilitu energetických firem. To by podle jeho výkladu ve svém důsledku znamenalo, že by úřad musel napříště při stanovení regulovaných cen vycházet z požadavků výrobců a dodavatelů energií. „Takto předložená novela znamená v podstatě likvidaci nezávislé regulace cen energií v České republice,“ tvrdí Vitásková.
Jiří Gavor z poradenské firmy ENA připouští, že se hraje o budoucí ceny energií. V nich pak hlavně o poplatky za přenos a obnovitelné zdroje. „Teď ještě nejde o konkrétní ceny, bitva o ně se odehraje až později. Nyní se bojuje o to, jaké budou mantinely, jaká budou pravidla regulace,“ vysvětluje. Fotovoltaika na koni Výrobcům energií z obnovitelných zdrojů nejvíc vadí záměr na další omezení podporovaných výkupů energie.
Nelíbí se jim návrh na stanovení maximálního množství elektřiny s nárokem na státní podporu, což by podle nich byla nepřípustná retroaktivní změna. „Nemůžeme akcepenergetika tovat likvidační zásahy do vlastnických práv provozovatelů malých obnovitelných zdrojů, které popírají principy právního státu,“ uvedl například Jan Habart, místopředseda Komory OZE.
Ministerstvo navrhuje, aby se podpora poskytovala jen do výše licencované kapacity. Produkce nad rámec tohoto množství by zůstala bez podpory. Podle důvodové zprávy si někteří výrobci elektřiny z OZE nárokovali v minulém období podporu na větší množství energie, než mohli v podmínkách České republiky vyprodukovat. Předkladatel novely proto soudí, že za tím může být úmyslné vykázání nesprávných hodnot výroby nebo například neoprávněné zvýšení instalovaného výkonu.
Úspory z navrhovaného omezení se odhadují na několik miliard korun ročně. Podle uvedeného modelového příkladu vycházejícího z hodnot roku 2011 by se podpora vyplacená výrobcům v daném roce snížila o 3,3 miliardy korun.
Námitky ze všech stran Vlastníkům solárních elektráren vadí, že by jejich statutární orgány a odpovědné osoby měly neomezeně ručit za vrácení neoprávněně vyplacené podpory. Nejen oni, ale i další energetické firmy protestují také proti tomu, aby ERÚ dostal výjimku ze zákona o svobodném přístupu k informacím.
I když se v médiích proti novele kromě ERÚ zatím nejvíc ohrazují zástupci podnikatelů v oboru OZE, jsou zde i další úskalí. Mezi kontroverzní lze zařadit návrh, podle něhož se poplatky na podporu obnovitelných zdrojů nebudou hradit podle odebrané elektřiny, ale podle velikosti jističe. Tedy za pouhé připojení, což výrazně znevýhodní drobné odběratele, například domácnosti, které elektřinu využívají jen na svícení a provoz běžných spotřebičů.
„Malá domácnost bude platit stejný poplatek jako velká průmyslová firma, která bude mít například vlastní trafostanici, a tedy jen jedno odběrné místo. Domácnosti by tak měly vlastně převzít náklady, které dosud hradil průmysl,“ upozornil člen Asociace nezávislých dodavatelů energií Břetislav Novosad.
Na řadě jsou poslanci Jakub Vít považuje mnohá tvrzení za účelová. „Nyní jde hlavně o to, aby se zákon vůbec novelizoval a nedošlo ke zbytečnému zdržení. Jeho parametry by měly být nastaveny tak, aby se nestaly brzdou ekonomické udržitelnosti energetiky, a tedy i celé země. Může eventuálně dojít i k dalšímu rozvoji OZE včetně instalací solárních panelů na střechách domů, ale i jejich provozovatelé musí převzít část zodpovědnosti za stabilitu energetické soustavy.“
Připravovaná novela prošla připomínkovým řízením a byla, zatím neúspěšně, předložena Legislativní radě vlády. Rada, která posuzuje předložené návrhy z pohledu jejich „právní čistoty“ a slučitelnosti s českou legislativou, novelu začátkem září (8. 9.) označila za „neprojednatelnou“ a vrátila ji ministerstvu k přepracování. Přepracovaný návrh měl být znovu projednán 18. září, což se však nestalo.
Úskalí legislativní čistoty není zdaleka poslední, čím musí novela projít. O její finální podobě se bude rozhodovat v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Tady bude hodně záležet na tom, jak dalece budou umět předkladatelé zákona i jejich oponenti své návrhy obhájit.
