Komunikaci zaměstnavatelů se zástupci zaměstnanců upraví novela zákoníku práce, jejíž návrh ve středu projedná vláda.
Foto: Miloslav Hamřík
Mimo jiné je reakcí na rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2008, který podle důvodové zprávy určil, že u zaměstnavatele mohou působit vedle sebe jak odborová organizace, tak i jiní zástupci zaměstnanců.
Ústavní soud v roce 2008 rozhodl na základě stížnosti skupiny senátorů a poslanců a svým nálezem postavil pro vyjednávání se zaměstnavatelem na stejnou úroveň odborové organizace a jiné zástupce zaměstnanců. Technická novela zákoníku byla nutná, protože některá jeho ustanovení nebyla ústavní stížností napadena a zůstala nedotčena.
Novela také upravuje komunikaci s evropskými radami zaměstnanců v podnicích působících na nadnárodní úrovni v rámci Evropské unie. Vychází při tom ze směrnice Evropského parlamentu. Cílem je mimo jiné předem vyjasnit, jak budou působit evropské rady zaměstnanců v případě podstatných změn struktury podniku, třeba při slučování.
Novela rovněž upřesňuje ustanovení o důvěrných informacích. Účelem je ochrana zástupců zaměstnanců, aby jim bylo od počátku zřejmé, co zaměstnavatel považuje za důvěrné informace. Nově také zaměstnavatelé budou muset poskytovat členům evropské rady zaměstnanců nezbytné školení bez ztráty na mzdě. Předloha rovněž upravuje složení vyjednávacího výboru a výslovně mu dává právo sejít se odděleně před jednáním s ústředím i po něm a využít nezbytné komunikační nástroje.