Každé změně občanského zákoníku by měla předcházet širší odborná diskuse
Od okamžiku nástupu nové ministryně spravedlnosti a jejího prvního náměstka se hovoří o nutnosti urychlené novelizace občanského zákoníku, většinou v kontextu s nápravou chyb, které nový kodex obsahuje. Jenže když v průběhu velmi krátké doby, letos v létě, vystoupilo ministerstvo spravedlnosti s první částí takzvané velké novely, bylo to pro odbornou veřejnost mírně řečeno značné překvapení.
Ne že by nový občanský zákoník neobsahoval technické nedostatky. Opakovaně se v této souvislosti rozebírala především forma plné moci, která musí být totožná s formou právního jednání, k němuž je zmocněnec pověřen. Pokud je k právnímu jednání vyžadována forma veřejné listiny, tedy notářského zápisu, musí být ve stejné formě udělena i plná moc.
Obtíže, které to vyvolalo především v oblasti korporátního práva u zahraničních investorů, popisovali moji kolegové v médiích již dostatečně podrobně. Je pravda, že tento způsob plné moci zdál se býti, slovy klasika, poněkud nešťastným. Je také pravda, že se spoluautoři občanského zákoníku pokusili popsaný nedostatek vyřešit přes předpisy mezinárodního práva. Nicméně přiznejme si, že šlo spíše o návod, jak ustanovení občanského zákoníku obejít než jak jej respektovat. Velká malá novela Odborná veřejnost proto po prvních zkušenostech očekávala ryze technickou novelu, která odstraní základní případy nejasností, komplikací nebo rozporuplnosti ustanovení občanského zákoníku. Jenže namísto očekávané technické novely přišli v létě autoři s „první částí velké novely“ občanského zákoníku, která zasahovala do nejrůznějších částí občanského zákoníku, včetně úvodních základních zásad. Další části pak měly následovat. Nový občanský zákoník je kodexem, k němuž má řada odborníků z řad justice výhrady nebo připomínky. Proto bych snad oprávněně očekával, že právě z názorů odborné veřejnosti bude i ministerstvo spravedlnosti vycházet při přípravě novely a že novela bude reakcí na to, jak je nový zákon aplikován a interpretován v praxi. Vysvětlení ministerstva, že není možné čekat na to, jak se s novým kodexem vypořádají soudy, neboť by to trvalo několik let, pro mě není argument. Právě ministerstvo by se totiž mělo snažit o to, aby soudy spornou agendu zvládaly vyřídit v krátkém časovém horizontu a v souladu s ústavním právem na spravedlivý proces.
Na druhé straně musím přiznat, že hlasitý nesouhlas s navrhovanou rychlou a rozsáhlou novelizací občanského zákoníku přiměl ministerstvo spravedlnosti k tomu, aby takzvanou první část velké novely zatím z legislativního procesu stáhlo, respektive na chvíli odložilo. Namísto toho byla začátkem listopadu představena „malá novela“, která mění „jen“ 15 ustanovení občanského zákoníku a jeden paragraf zákona o obchodních korporacích. Ani tentokrát se však nejedná o novelu ryze technického charakteru, ale o zásah do filozofie některých zákonných ustanovení. Zbytečné zmatky Namátkou mohu zmínit opětovné obnovení zákonného předkupního práva spoluvlastníků. „Staré“ zákonné předkupní právo bylo zrušeno s tím, že v rámci přechodných ustanovení bylo zachováno ještě do konce roku letošního – a nyní má být obnoveno. Je přitom předpokládáno, že by novela nabyla účinnosti někdy na jaře nebo v létě roku 2015. Znamená to, že takzvané „staré“ předkupní právo zanikne k 1. lednu 2015 a teprve po několika měsících bude opětovně zavedeno.
Logicky vzniká otázka: Poskytne nově zamýšlená úprava skutečně nějakou výraznou ochranu spoluvlastníkům? Nebo dojde k tomu, že v průběhu prvních měsíců zrušení předkupního práva dojde k rychlým převodům spoluvlastnických podílů, s nimiž si spoluvlastníci po nabytí účinnosti novely již nedokážou poradit?
Měl bych i obavy, že obnovení institutu předkupního práva spoluvlastníků navodí situaci, že jde o společensky žádoucí ochranu, kterou měl stát spoluvlastníkům poskytovat vždy. A pak můžeme očekávat vlnu žalob opomenutých spoluvlastníků, jejichž vlastnické právo stát po několik prvních měsíců roku 2015 řádně nechránil…
Je více než zřejmé, že každá změna občanského zákoníku by měla být pečlivě zvažována – jaké bude mít dopady, jaká rizika odstraní a jaká vyvolá. To bez širší odborné diskuse není možné. Staré české přísloví varuje před šitím horkou jehlou – bylo by dobře, kdyby si jej alespoň občas připomínali i tvůrci našich právních předpisů.
Když během velmi krátké doby vystoupilo ministerstvo spravedlnosti s první částí tzv. velké novely, bylo to pro odbornou veřejnost značné překvapení.
