Zemědělci, kteří začnou ekologicky hospodařit, se musejí uživit bez dotací. Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že nadále je budou dostávat pouze ti biofarmáři, kteří jsou na finanční podporu již navyklí. Nováčkům žádné dotace od příštího roku nepřizná. Informaci potvrdila mluvčí ministerstva Tereza Dvořáčková s tím, že o přesném postupu se rozhodne v polovině září.
Docházejí totiž peníze, které jdou na podporu ekofarem z takzvaného Programu rozvoje venkova (PRV) na období 2007 až 2013, financovaného převážně z evropských zdrojů. „Program ročně přispívá na zhruba 440 tisíc hektarů ekologicky obdělávané půdy sumou kolem 900 milionů korun. Tento stav výrazně předčil původní očekávání,“ vysvětluje Dvořáčková. Jak dodává, cíle, které si PRV kladl, naplnil už v první třetině programovacího období ze 112 procent.
Štědré dotace přitáhly k hospodaření bez chemie více než tři a půl tisíce zemědělců. Většinou jsou to „travaři“ z hor a podhůří, kteří na hektar louky berou i více než jedenáct tisíc korun. Polí, na nichž se bez chemických postřiků a umělých hnojiv pěstuje zelenina, brambory, obilí a další plodiny, je z celorepublikové ekologické výměry pouhá desetina. Bioproduktů pro trh je nedostatek. Dotační stopka pro začínající ekozemědělce tento neblahý stav jen zakonzervuje.
Ministerstvo chce přitom rozsah ekologických polí zdvojnásobit a přispět k tomu, aby se podíl biopotravin na celkovém množství zpracovaných potravin vyšvihl z necelého procenta na trojnásobek. Fuksův úřad tyto cíle stanovil v nedávno schváleném akčním plánu pro rozvoj ekozemědělství, který prošel i vládou. Plán počítá rovněž s každoročním přírůstkem biofarmářů o několik stovek. Bez dotací ale nepřibudou.
Více o biopotravinách čtěte na str. 24.