Vládní pomoc ČSA by v Bruselu narazila, tvrdí Martin Pecina
Obhájit v Bruselu případnou veřejnou podporu společnosti ČSA bude určitě problém. Na EURO Business Breakfast pořádaném týdeníkem EURO to uvedl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina s tím, že v pravomoci jeho úřadu není schvalovat veřejnou podporu, ale pomoci poskytovatelům nebo příjemcům podpory obhájit ji u Evropské komise (EK). Také města, která uvažují o vybudování vysokorychlostního internetu zdarma pro své občany, riskují, že v Bruselu bude tato podpora označena za neslučitelnou s právem Evropských společenství. Důvod je prostý. Šlo by o dramatickou konkurenci společnostem, které do takovéhoto podnikání investovaly peníze. Kdyby nějaký magistrát vybudoval připojení za peníze daňových poplatníků, ostatní soutěžitelé by byli poškozeni.
Třetí letošní EURO Business Breakfast byl věnován problematice regulace v ekonomice České republiky a kromě Martina Peciny na něm vystoupila i Michaela Erbenová, členka bankovní rady České národní banky, jež je od dubna integrovaným regulátorem finančního trhu, Pavel Dvořák, předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu, a Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu. Tradičními sponzory pracovní snídaně s byznysmeny a představiteli státní správy byly společnosti ČEZ, Ernst & Young, Veolia Voda a hotel Corinthia Towers.
Americká rada.
Podle Martina Peciny dnes evropský komisariát pro hospodářskou soutěž, v jehož čele stojí bývalá nizozemská ministryně dopravy Neelie Kroesová, řeší čtyři živá témata. Jedním z nich je soukromoprávní prosazování soutěžního práva. Antimonopolní úřad hájí veřejný zájem, je schopen zjistit, zda dominant poškozuje své obchodní partnery, může na něho uvalit sankce, ale není schopen napravit stav mezi dotčenými společnostmi. Případný spor, náhradu škody a podobně musí řešit soud. Evropská komise proto přichází s iniciativou na vypracování určitého návodu, podle něhož by se postižení obraceli přímo na soudy, protože ty také podle zákona mohou řešit problematiku, kterou se zabývá antimonopolní úřad.
Komise se velmi snaží, aby se v EU takový přístup rozšířil. Martin Pecina však v této souvislosti připomněl zkušenost z USA, kde snaha prosazovat soutěžní právo a ochranu spotřebitele přímo prostřednictvím soudu vedla k tomu, že se lidé začali obracet na soudy i s takovými problémy, jako že si třeba spálili jazyk u McDonald´s. Američané údajně radí něco takového raději nezkoušet. Martin Pecina nicméně soudí, že vývoj touto cestou půjde.
Nejpopulárnější úředník.
Aby předešla různorodému výkladu, připravila Evropská komise návod, jak postupovat při vyměřování pokut za nedovolené dohody nebo zneužívání dominantního postavení. Přístup EK ale podle Martina Peciny „vychází z trochu jiné filozofie, než tomu bylo u nás“. Dnes například zákon umožňuje antimonopolnímu úřadu udělit provinilé firmě pokutu do výše deseti procent obratu. Nejzávažnějšími delikty jsou horizontální kartely, takže pro ně si úřad stanovil rozmezí jedno až pět procent obratu, v nejtěžších případech deset. Komise říká, že by se za základ pro výpočet pokuty měla vzít výseč trhu, na níž došlo k dohodě. Vůči tomuto menšímu základu by ale měla být uplatněna vyšší procentní sazba pokuty a měla by být násobena počtem let, po něž porušení zákona trvalo. Pokuta by pak mohla dosáhnout až třiceti procent relevantního obratu.
„Když jsme zkusili tato nová pravidla aplikovat tak, jak jsme je pochopili, na staré případy, téměř u všech nám vyšly skoro maximální pokuty. Transgasu bychom tedy nedali 370 milionů, ale pět miliard, takže bych byl zcela jistě nejpopulárnější státní úředník v České republice. Budeme se s komisí ještě bavit, jestli jsme to dobře pochopili a jestli taková pravidla aplikovat u nás, protože pak bychom skoro v žádném případě nemuseli nic počítat, ale dopady by byly dost dramatické,“ říká Martin Pecina.
Nepostižitelní.
V počátcích je diskuse o revizi ustanovení o zneužití dominantního postavení. Šéf antimonopolního úřadu tvrdí, že zde je přístup Evropské komise opačný než v předešlém případě. Paní komisařka zastává názor, že by nedovolené dohody a zejména zneužívání dominantního postavení měly být posuzovány až podle následků na trhu. „To je mnohem liberálnější přístup, než dosud aplikujeme. Z tohoto pohledu bychom patrně nikdy nemohli postihnout dominanta, který brání otevírání trhu, protože pokud si udrží sto procent na trhu, žádné dopady nebudou, protože by se na trhu nic neměnilo,“ říká Martin Pecina. Rovněž s tímto principem - kdyby v této podobě prošel - jeho úřad nebude souhlasit.
Noty pro zpěv.
Poslední živé téma Evropské komise je leniency program. Ten zakotvuje beztrestnost pro toho, kdo prozradí kartel, jehož je účastníkem, a poskytne pro jeho prokázání dostatek důkazů. Český antimonopolní úřad se podle svého šéfa snaží toto pravidlo uplatňovat, avšak beztrestnost není u nás přímo zaručena zákonem, takže firmy se obávají následků. Na druhé straně Martin Pecina, který prý má s leniency principem „trochu morální problém“, tvrdí, že všechny kartely, které ÚOHS momentálně řeší, jsou aplikací leniency programu. „Vždycky je to tak, že nám to někdo řekne, ale bohužel nám to vždycky řekne až v okamžiku, kdy pro něho kartel přestane být výhodný,“ uvádí.
Snažení EK směřuje k tomu, aby pro používání leniency principu existoval v rámci Evropské unie jednotný výklad a jednotná pravidla. Předseda ÚOHS to podporuje, protože kartely jsou i mezinárodní, a když je někdo nahlásí v jednom státě, druhý kartelista to hned běží nahlásit jinam, takže se složitě pátrá, v kterou hodinu podatelna Evropské komise nebo národních úřadů oznámení přijala. „Zavedení jednotných pravidel pro leniency program by ale v Česku vyžadovalo změnu legislativy, a to poměrně hlubokou, protože slibovat někomu předem beztrestnost je podle českého právního řádu velký problém,“ říká Martin Pecina.