O změně v ekonomických aspektech našich životů se v poslední době vede rozsáhlá debata. I pandemická krize znovu rozvířila otázku, jaká je budoucnost práce a úloha státu ve společnosti. Důvod to má prostý – mnohé státy byly nuceny kvůli zmrazení ekonomiky své občany podpořit tak štědrou částkou peněz, až se občas stalo, že lidé dostávali měsíčně více peněz než za normálního stavu.
Je nepodmíněný příjem správným krokem?
I proto mají projekty zaměřené na univerzální příjem možná větší podporu i pozornost. Německý projekt je na rozdíl například od státního finského pokusu financován 150 tisíci drobných dárců, kteří chtějí znát odpověď na otázku, zda je nepodmíněný základní příjem budoucnost lidstva, či slepá ekonomická ulička.
Organizátoři projektu nepožadují po účastnících žádné podmínky, kromě toho, aby pravidelně reportovali o svých plánech a změnách chování. Díky tomu by vědci, pod jejichž dohledem projekt funguje, měli zjistit odpovědi na otázky, jako například zda člověk se zaručeným příjmem bude i nadále pracovat přesčas, více přispívat na charitu nebo jinak trávit svůj volný čas. Zkrátka k politickým debatám o nepodmíněném příjmu budou dostupná data, podle kterých se lze rozhodovat.
Pro kontext celé studie je nutné dodat, že se ji nebude účastnit pouze 120 finančně podporovaných participantů, ale také dalších 1 380 lidí, kteří ale žádné peníze nedostanou. Pouze budou, stejně jako jejich dotovaní kolegové, reportovat o svých životních rozhodnutích. Vedoucí projektu Jürgen Schupp tyto účastníky popisuje jako „výzkumná dvojčata“. Díky podrobnému sledování obou skupin budou vědci schopni konstatovat, jak se chování díky zaručeným penězům mění.
Dosud byla debata o nepodmíněném příjmu v zajetí dvou ideologických přístupů, kvalitní vypovídající data, na základě kterých by se dalo argumentovat ovšem chyběla, myslí si vedoucí výzkumníků Schupp. „Odpůrci tvrdí, že lidé by přestali pracovat, seděli by na gauči, sledovali seriály a jedli fast food. Naproti tomu podporovatelé argumentují, že lidé by dělali uspokojující práci, byli by více kreativní, vykonávali více činností pro charitu a zachránili by demokracii,“ shrnuje argumenty obou táborů Schupp. Na něm teď bude, aby zjistil, která strana je blíže pravdě.
A co konkrétně chtějí výzkumníci zjistit? „Zkoumáme mnoho
věcí: efekty na zdraví člověka, společenská soudržnost, vliv na demokracii.
Osobně mě nejvíce zajímá vliv na pracovní trh: budou lidé více pracovat na
sebe? Jak se zachovají ti, kteří pracují jen pro peníze? Budou pracovat i nadále
přesčas, nebo budou lidé více využívat zkrácené úvazky?“ ptá se Schupp.
