Česká národní banka pravděpodobně v příštích letech sníží inflační cíl, a bude tedy usilovat o celkově nižší růst cen v Česku, než je tomu nyní. Tento krok si vyžádá příprava na zavedení společné měny euro. Vyplývá to z materiálu, který společně s ČNB předložilo ministerstvo financí a jenž minulou středu schválila vláda. Nízká míra inflace je jedním ze základních kritérií pro vstup do eurozóny.
„Bude zřejmě nutné přistoupit ke snížení inflačního cíle, aby jeho sledování umožnilo s vysokou mírou pravděpodobnosti splnit inflační kritérium,“ uvádí se v materiálu, který se týká plnění maastrichtských kritérií pro zavedení eura a ekonomické sladěnosti Česka s eurozónou. „Vhodné načasování tohoto kroku je v kompetenci ČNB a bude se rovněž odvíjet od dosaženého pokroku reforem směřujících k přijetí eura,“ píše se v dokumentu.
Viceguvernér ČNB Miroslav Singer již dříve předložil ke zvážení svůj osobní názor, podle něhož by mohl být pro delší předvstupní období stanoven nový inflační cíl například ve výši 2,5 procenta. Ten dnešní je na úrovni tří procent.
Evropská unie dala letos jasně najevo, že hodlá dodržování inflačního kritéria velmi přísně hlídat. Proto také odmítla žádost Litvy na vstup do eurozóny od příštího roku, i když tato baltská země překročila povolenou hranici pouze o necelou desetinu procentního bodu (více na straně 71). Zdroje z Evropské komise v Bruselu i sídla Evropské centrální banky ve Frankfurtu potvrzují, že hodnocení dalších kandidátů bude také velmi přísné.
„Není vyloučeno, že v případě zachování nynějšího cíle ČNB ve výši tří procent bude plnění tohoto kritéria ohroženo,“ uvádí se ve společném materiálu české centrální banky a ministerstva financí. Potíž je v tom, že inflační kritérium není stanoveno přesným číslem. Vychází se z průměru tří států EU s nejnižším růstem spotřebitelských cen. Inflace v kandidátské zemi, jež hodlá zavést euro, nesmí tuto hodnotu překročit o více než 1,5 procentního bodu. Materiál ministerstva financí a ČNB nicméně vylučuje možnost, že by euro mohlo být v Česku zavedeno do roku 2010. Největší překážkou je stav veřejných financí (více na straně 54). (žiž)
