Americká univerzita v San Diegu si to rozházela u Čínské lidové republiky. Na akademickou půdu pozvala tibetského duchovního vůdce dalajlamu. Komunistický režim se mstí tím, že čínským studentům univerzity přestal poskytovat stipendia. Nátlak zaznamenaly v posledním roce i akademici v jiných částech světa.
Kdo si pozve řečníka, který vystupuje proti komunistickému režimu v Pekingu, má o problémy postaráno. To se stalo i státní Kalifornské univerzitě v San Diegu (UCSD), jež si v červnu pozvala tibetského duchovního vůdce dalajlamu na slavnostní ceremoniál pro akademický rok 2016-2017.
Čínská strana v září zmrazila stipendia pro čínské studenty, již na univerzitě studují. Mnoho čínských studentů si na návštěvu dalajlamy stěžovalo, stále jej vnímají jako zástupce tibetského separatismu a představitele „feudální“ minulosti Číny.
„Zmrazení financí ukazuje, jak Peking vytrvale vyvíjí tlak na zámořské univerzity, aby potlačil názory, které jsou v rozporu s ortodoxním přístupem čínské komunistické strany,“ napsal server Quartz.
Už před vystoupením dalajlamy se snažila asociace čínských studentů a učitelů zabránit tomu, aby tibetský duchovní vůdce na univerzitě hovořil o politice. Také o jeho návštěvě informovali místní čínské vyslanectví.
Reakce Číny na návštěvu dalajlamy loni v říjnu v ČR:
Čína hrozila Česku kvůli dalajlamovi. Nechtěla, aby se scházel s politiky
Kauza Brady. Čtěte více:
Herman: Zeman mi vyhrožoval. Sejdu-li se s dalajlamou, přijde strýc o vyznamenání
Nyní následuje odveta, jeden z čínských profesorů nedostal od čínské rady pro stipendia povolení přednášet na USCD. Rada spadá pod čínské ministerstvo školství a uděluje stipendia pro studenty i učitele, kteří studují v zahraničí. Pokud nedisponují učitelé a studenti vlastními finančními prostředky, mají na Kalifornské univerzitě v San Diegu smůlu. Přitom tu studuje na 10 procent studentů z Číny, kteří tvoří více než polovinu všech zahraničních studentů.
Akademici v San Diegu nejsou prvními, kdo čelí čínskému tlaku na „autocenzuru“. V srpnu prodloužená ruka Pekingu dosáhla na prestižní a nejstarší akademické nakladatelství na světě Cambridge University Press, které dočasně stáhlo 315 článků a recenzí knih o Číně z internetových stránek časopisu China Quarterly pro čínské uživatele.
Týkalo se to kritických článků o čínské kulturní revoluci, masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 nebo článků o Tchaj-wanu.
Nakonec ale tlaku Pekingu nakladatelství odolalo (po kritických reakcích z celého světa) a články obnovilo na základě principu akademické svobody. Server CNBC tuto odvahu akademického nakladatelství ocenil s tím, že nátlaku pekingské vlády bohužel ustupují americké koncerny Apple nebo Amazon, aby mohly na čínském trhu působit.
V Austrálii došlo k několika případům, kdy se vysokoškolští profesoři omlouvali za své kritické názory na komunistický režim v Číně. Byli veřejně ostouzeni čínskými studenty, kteří s jejich názory nesouhlasili.
Související články: