Vláda dnes schválila věcný záměr nového stavebního zákona, který má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Harmonogram počítá s platností zákona od roku 2021. Podle MMR, které zákon předkládá, by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok.
Návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací, přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po po elektronický spis stavebních úřadů.
Kromě nového stavebního zákona připravuje MMR novelu stávajícího, která zavádí takzvanou fikci souhlasu. To znamená, že pokud se úřad nevyjádří ve třicetidenní lhůtě (ve složitějších případech 60 dní), bude se žádost považovat za vyřízenou. Někteří kritici v tom vidí prostor pro korupci, protože úředník by podle nich nemusel konat úmyslně.
To odmítl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. „Hovoříme o fikci doručení. V případě zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury funguje už rok a osvědčila se. Navíc úředníci budou za svá rozhodnutí odpovědní. Pokud úředníci úmyslně založí spis a nebudou se mu věnovat, bude znamenat, že se z takového jednání budou zodpovídat,“ uvedl.
Věříte, že nový stavební zákon zefektivní proces schvalování staveb?
Hospodářská komora pomáhala při přípravě zákona ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). To některé organizace kritizují. Například Český národní komitét Mezinárodní rady pro památky a sídla tvrdí, že návrh protěžuje zájmy developerů na úkor ochrany památek, neřeší zrychlení výstavby pro drobné stavebníky a buduje drahý systém integrovaného stavebního úřadu, který představuje vysoce korupční prostředí. Tvrzení, že zákon nahrává velkým developerům, dnes Dlouhý označil za lež.
Podle asociace ekologických organizací Zelený kruh není návrh v souladu s legislativou EU, nemá vypořádány stovky věcných rozporů a současnou situaci v povolování staveb může ještě zhoršit. Svazu měst a obcí se nelíbí, že vláda nepřihlédla k jeho připomínkám a ke kompromisnímu návrhu, který spočíval ve sloučení pouze dotčených orgánů státní správy a ponechání stavebních úřadů na radnicích. Vyjmutím stavebních úřadů ze smíšeného modelu veřejné správy považuje za nesystémový krok, jehož výsledkem bude pouze chaos a nejistota. Nesouhlasí ani se zřízením Nejvyššího stavebního úřadu. Ten kritizuje i opoziční ODS, podle které by úřad spotřeboval spoustu energie a peněz a problém s nedostatkem kvalitních úředníků nevyřeší.
Sdružení místních samospráv ČR nesouhlasí zejména se záměrem odebrat stavební agendu obcím. „Vítáme snahu zjednodušit stavební řízení, obce jsou samy stavebníky a víme, že stavební právo změnu potřebuje. Nesouhlasíme však s plánem vlády odebrat obcím výkon stavebních úřadů ani to, jak k němu ministerští úředníci dospěli - tedy netransparentně a bez dostatečné konzultace s těmi, koho se bezprostředně dotkne - samotných obcí,“ uvedl předseda sdružení Stanislav Polčák.
Návrh zákona naopak vítají zástupci stavebních firem a developerů. Současný stav, kdy se na povolení většího projektu čeká někdy i přes deset let, považují za neudržitelný. Podle nich je to jednou z hlavních příčin současného výrazného růstu cen bytů. Podle údajů Světové banky je Česko v rychlosti povolování staveb na 156. místě ze 190 posuzovaných zemí.
O novele stavebního zákona čtěte více:
Velká stavební revoluce. Na povolení by se mělo čekat maximálně rok
Podle místopředsedy ODS Martina Kupky návrh zahrnuje i pozitivní kroky ke zjednodušení územního a stavebního řízení. Návrh počítá například s komplexní elektronizací stavebního řízení, kterou ODS podporuje nezávisle na iniciativě vlády ve sněmovně. „Proto jsme také připravili legislativu pro vznik digitální technické mapy. Postavily se za ni všechny politické kluby,“ dodal Kupka.
Podle MMR patří mezi důležité body připravovaného zákona zachování všech účastenských práv obcí, sousedů, dotčených osob i občanské veřejnosti, včetně práva na odvolání a soudní přezkum.
Harmonogram počítá s tím, že paragrafové změní by mělo být vypracováno do konce října letošního roku. Po vypořádání připomínek v meziresortním řízení a projednání návrhu zákona legislativní radou by měla vláda návrh zákona schválit do konce června 2020. Po projednání oběma komorami Parlamentu by ho měl v listopadu 2020 schválit prezident. Platný by měl být od roku 2021. Podle některých odborníků ale není takový plán reálný.
Čtěte také:
