SKUPINOVÉ POJIŠTĚNÍ Letošní rok je již čtvrtým, kdy bylo občanům izaměstnavatelům umožněno využívat daňové výhody v oblasti soukromého životního pojištění. Tento časový odstup dává možnost hodnotit zájem klientely o tyto výhody.
SKUPINOVÉ POJIŠTĚNÍ Letošní rok je již čtvrtým, kdy bylo občanům izaměstnavatelům umožněno využívat daňové výhody v oblasti soukromého životního pojištění. Tento časový odstup dává možnost hodnotit zájem klientely o tyto výhody. Podíváme-li se na daňovou podporu s časovým odstupem, pak je zřejmé, že roční daňové zvýhodnění soukromého životního pojištění ve výši 8000 Kč pro zaměstnavatele a 12 000 Kč pro občany je nedostatečné. Avšak nejen daňové úlevy, ale i konstrukce některých dalších parametrů, především kolektivního životního pojištění, se ukazuje v praxi jako komplikovaná a tudíž i demotivující. Má-li se soukromé životní pojištění stát platnou součástí pilířů důchodové reformy v České republice, je třeba ještě vyřešit řadu problémů. Otázkou zatím zůstává důsledné zajištění přenositelnosti nároků ze soukromého životního pojištění, kde na něj přispíval zaměstnavatel. Na místě je také diskuze o realizaci tohoto principu. Prosazení daňového zvýhodnění soukromého životního pojištění ze strany zaměstnavatelů za podmínky, že zaměstnanec je pojistníkem, tj. osobou, která s pojišťovnou uzavřela smlouvu, výrazně omezuje možnosti, které mohou pojišťovny v oblasti programů zaměstnaneckých výhod nabídnout. Touto skutečností pak trpí především klienti. PRINCIPY SKUPINOVÉHO POJIŠTĚNÍ OSOB
Nabízí-li pojišťovny zaměstnavatelům v rámci zajištění programů zaměstnaneckých výhod soukromé životní pojištění, pak obvykle v rámci skupinového pojištění. To lze považovat za zákonem vynucený hybrid mezi individuálně uzavíranými pojistnými smlouvami a kolektivním životním pojištěním (Group Life Insurance). Srovnáme-li produkty skupinového pojištění s individuální nabídkou životních pojištění, pak můžeme hovořit o následujících možných přístupech: 1. Zaměstnavatelé mají omezenou možnost vstoupit do pojistného vztahu. I když o podmínkách pojištění obvykle jednají zaměstnavatelé s jednotlivými pojišťovnami, tak mezi sebou uzavírají obvykle jen nepojmenované smlouvy, např. o spolupráci. Zde jsou rámcově stanovena pravidla postupu pojišťovny při uzavírání pojistných smluv se zaměstnanci, případně tyto smlouvy obsahují i pravidla bankovního styku pro platby pojistného. 2. S každým zaměstnancem je uzavřena individuální smlouva. S jednotlivými zaměstnanci jako pojistníky jsou uzavřeny individuální pojistné smlouvy, a to za podmínek velmi blízkých až srovnatelných pro individuální pojistné smlouvy, uzavřené mezi fyzickými osobami a pojišťovnami. Pro takto uzavírané pojistné smlouvy obvykle platí standardní principy pro oceňování rizik a taktéž správa těchto smluv je na individuální bázi. Pojišťovny, na základě vyjednávání se zaměstnavateli, poskytují zaměstnavatelům, resp. zaměstnancům určité výhody za sjednání životního pojištění. Tyto výhody jsou obvykle cenové, kde jsou z části zohledněny skutečnosti „skupinového“ charakteru takových pojistných smluv, tj. že došlo k hromadnému sjednání většího počtu individuálních smluv najednou, a pojišťovna tak realizovala určitou úsporu nákladů oproti individuálnímu sjednávání pojistných smluv. Lze tedy říci, že skupinové životní pojištěni nabízí celkem limitovaný rozsah služeb. Na pojistných trzích doma i ve světě však existuje výrazně výhodnější model pro zajištění zaměstnaneckých výhod v oblasti životního pojištění, a tím je kolektivní životní pojištění VÝHODY KOLEKTIVNÍHO POJIŠTĚNÍ**
Kolektivní životní pojištění lze považovat za cenově zajímavou formu pojištění kolektivu osob, obvykle zaměstnanců. Srovnáme-li produkty kolektivního životního pojištění s individuální nabídkou životních pojištění, můžeme nalézt přinejmenším tři zásadní výhody kolektivního pojištění: V kolektivním pojištění osob je uzavírána mezi pojistníkem (zaměstnavatelem) jedna pojistná smlouva, v rámci které jsou kryta různá rizika. V této souvislosti je třeba upozornit na legislativu EU pro zaměstnanecké penzijní pojištění, konkrétně na směrnici č. 2003/41/EC o aktivitách a dozoru institucí poskytujících zaměstnanecké penze. Záměr kolektivního pojištění by proto bylo účelné pro „právní jistotu“ konfrontovat přímo s touto směrnicí. N a rozdíl od individuálních životních pojištění, kde zjišťování informací o zdravotním stavu a finančních příjmech pojištěného pro účely ocenění přijímaného rizika je velmi podrobné, u kolektivních životních pojištění je možné mnohdy pojišťovat na srovnatelné pojistné částky bez zdravotního a finančního oceňování. U pojišťovaní některých rizik bývá vyžadován velmi jednoduchý zdravotní dotazník, resp. prohlášení klienta o zdravotním stavu. S ohledem na nižší náročnost na správu kolektivu pojištěných v rámci jedné pojistné smlouvy a hromadné inkaso pojistného obvykle jednou platbou, jsou kalkulované náklady obvykle nižší než u individuálně sjednaných životních pojištění. Zkušenosti s uplatňováním daňových výhod v oblasti životního pojištěném jednoznačně prokazují rostoucí zájem zaměstnavatelů o soukromé životní pojištění. Počet zaměstnanců, za něž platil pojistné - celé či část - zaměstnavatel, rok od roku roste: v roce 2001 jich bylo zhruba 65 tisíc, v r. 2002 to bylo 178 tis. a v loňském roce již 281 tis. osob. Pravidla stanovená výše citovaným zákonem o daních z příjmů, které zahrnují i daňovou podporu životního pojištění sjednávaného zaměstnavateli pro své zaměstnance, částečně vybočují z mezinárodního standardizovaného konceptu kolektivních životních pojištění, neboť se orientují výhradně na individuálně uzavřená životní pojištění. Domnívám se tedy, že je ten správný čas otevřít diskusi o tom, že soukromé životní pojištění postavené na kolektivní bázi je tím nejvhodnějším produktem v portfoliu zaměstnaneckých výhod jednotlivých společností. Podle současných trendů lze reálně očekávat, že hrubé předepsané pojistné kolektivního životního pojištění by mohlo v blízké budoucnosti i nadále růst. Lze jen věřit, že záměr zvýšit daňové odpočty pro soukromé životní pojištění bude v procesu transformace důchodového systému vyslyšen, a že tento růst bude podpořen odpovídajícím zvýšením stávajících limitů.
