Menu Zavřít

NOVÝ VÝHODNÝ STYL

11. 9. 2001
Autor: Euro.cz

Návrat člověka do přírody podporují i moderní informační technologie

Kdekdo si sní nějaký ten svůj velký či malý sen. Mnozí z nás by se rádi propracovali k finanční rentě zajišťující život bez starostí o každodenní obživu. Toho však lze ve většině případů dosáhnout až po mnoha letech odříkání a vkládání úspor do osobního investičního portfolia. Život si je ale možné zpříjemnit i jinak, například také přesunem na venkov. Při příznivé konstelaci okolností si lze uchovat vysoký příjem pobíraný ve městě, a dokonce ho relativně umocnit lácí v ;novém prostředí.

Je poměrně málo známou skutečností, že Český statistický úřad hlásí pravidelně nejen celorepublikovou inflaci, ale s určitým zpožděním také její rozdělení na Prahu a obce do 5000 obyvatel. Místo Prahy si můžeme při určitém zjednodušení předsta vit třeba i Brno nebo jiné velké město, obce do 5000 obyvatel budeme v tomto článku nazývat v rámci publicistické licence venkovem. Uvedené rozdělení dobře ukazuje, že spotřebitelské ceny rostou v Praze trvale rychleji než na venkově. Objektivní skutečností rovněž je, že mzdy v hlavním městě vysoce přesahují venkovskou úroveň. Z toho vyplývající závěr je jasný - vydělávat peníze je třeba v Praze, ale utrácet na vesnici. Komu to profesní, osobní, rodinné a další ok olnosti dovolují, bývá dosaženým efektem doslova ohromen.

Meziročně měřená inflace se ještě v červenci 1998 pohybovala v celorepublikovém průměru kolem deseti procent. Nyní je přibližně jen dvouprocentní, ale všeobecně se očekává, že za několik měsíců opět stoupne asi tak na čtyři procenta. Rozdíl m ezi Prahou a venkovem hezky ukazuje připojený graf. Zůstaneme-li jenom u údajů za letošní květen, jde o dva procentní body. Rychlejší růst spotřebitelských cen v Praze než na jiných místech republiky se přitom odehrává na pozadí celko vě vyšší cenové hladiny v hlavním městě. V Praze - jak známo - je prostě draze. Život ve velkém městě je navíc často spojen s různými výdaji, které si člověk žijící na venkově obvykle může snadno odpustit.

Snad nejvíce zřetelný je cenový rozdíl v nemovitostech a bydlení. Zatímco kupříkladu získání docela obyčejného družstevního bytu 3 + 1 může vyjít v Praze na 1 300 000 korun, v malém městečku někde v jižních Čechách si lze pořídi t za takovou částku i tři podobné byty nebo třeba dva domky se zahradami. Připočítáme-li k tomu i mnohdy zdravější, hezčí a bezpečnější prostředí na venkově, jde skutečně o velký rozdíl.

Ten lze navíc umocnit tím, že některé druhy potravin a průmyslového spotřebního zboží budeme nakupovat mimo velká města. Opravdu ale jenom některé, protože existují četné případy, kdy je naopak výhodnější nakupovat v Praze nebo Brně. Pěkně je to vidět u cigaret, instantní kávy nebo alkoholu, které na pražských tržnicích obvykle pořídíme za bezkonkurenčně nízké ceny. Podle statistických dat z konce června to ale platí kupříkladu také pro vepřovou plec bez kosti, jejíž kilogram stojí v republice průměrně 97,13, ale v Praze 87,86 Kč. Podobně tomu je i u některých dalších druhů masa a některých jiných výrobků. Naopak mnohem více, než je celorepublikový průměr, platí Pražáci například za rajčata, rýži nebo máslo.

Rozdíly v ceně potravin mezi Prahou a venkovem, ale také mezi jednotlivými kraji jsou někdy pozoruhodné. Kupříkladu již zmíněná rýže, konkrétně jeden kilogram první jakosti přijde v Praze v průměru na 23,96 Kč, ale v jejím blízkém okolí, respektive ve středočeském kraji, jen na 19,71 Kč, zatímco v dalších krajích cena lehce přesahuje dvacetikorunu. Za jeden obyčejný jogurt zaplatíme v Praze 8,62, v jihočeském kraji 8,21, ale na západu Čech jen 7,35 Kč.

MM25_AI

Kdo chce ekonomické rozdíly mezi velkými městy a venkovem využít ve svůj prospěch co nejvíce, měl by bydlet na venkově, ale pracovat naopak v Praze či Brně. Právě vyšší životní náklady ve městech jsou totiž jednou z příčin, proč se tam be re i více peněz. Jak nepřímo vyplývá z výběrového šetření Českého statistického úřadu za loňský rok, obyčejná, nijak zvlášť jazykově i jinak vybavená sekretářka si vydělá v celorepublikovém průměru tak asi jedenáct tisíc hrubého měsíčně, ale v Praze o tisíc více, zatímco ve východočeském kraji jí do desetiti sícovky schází několik stokorun. Podobných příkladů by bylo možné uvést celou řadu. Mnoho druhů dobře placených míst přitom na venkově k dispozici není, nebo alespoň ne v takovém rozsahu jako ve velkých městech.

Při stylu života založeném na práci v Praze a bydlení na venkově je samozřejmě třeba počítat se zvýšenými náklady na dopravu. V některých profesích a podnicích to však dnes až tak přísně neplatí. Příčinou jsou počítače a interne t. Překladatel, účetní, ale i konstrukční inženýr tak mnohdy může klidně pracovat v altánku na zahradě někde v levném a příjemném kraji pod horami, přičemž na účet mu chodí tučný příjem podle pražských standardů.

  • Našli jste v článku chybu?