BYTOVÉ DRUŽSTEVNICTVÍ Jednou z priorit Grossovy vlády je podpora výstavby bytů na neziskovém principu, tedy zejména družstevních bytů. Prakticky stejný cíl měl i Špidlův kabinet.
BYTOVÉ DRUŽSTEVNICTVÍ Jednou z priorit Grossovy vlády je podpora výstavby bytů na neziskovém principu, tedy zejména družstevních bytů. Prakticky stejný cíl měl i Špidlův kabinet. Stavebníci i zájemci o levnější byty čekají na nový „družstevní“ zákon již řadu let. Vážněji se obnovením družstevní bytové výstavby začali politici i odborníci zabývat v roce 2000, nová verze zákona se připravuje od roku 2002. „Očekávali jsme, že se tento druh výstavby rozeběhne již v roce 2004, nyní to vypadá na začátek příštího roku,“ říká bývalý předseda Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD), dnešní náměstek ministra pro místní rozvoj Ivan Přikryl. Podle něj by družstva mohla během tří let stavět až 15 tisíc bytů ročně. Návrh nového zákona by nyní měla projednávat vláda. ZÁKLAD: STÁTNÍ PŘÍSPĚVEK Vklad zájemce by - podle návrhu zákona - činil minimálně 200 tisíc korun a po dobu až 20 let by pak splácel úvěr ve výši zhruba 700 tisíc korun. Ten by za zvýhodněnou sazbu poskytl Státní fond rozvoje bydlení. Samotný stát by na družstevní byt poskytl nevratný příspěvek ve výši 100 tisíc korun. Velikost takto financovaného bytu by byla omezena 80 metry čtverečními. Odborníci tvrdí, že tak velký byt se dá (při rezignaci na zisk) postavit právě za jeden milion korun. Náměstek Přikryl ale připouští, že státní podpora asi nebude mít konstantní úroveň a bude se měnit podle možností státní kasy. ZŮSTANE NIŽŠÍ SAZBA DPH? Příprava nového zákona o družstevní výstavbě však není jedinou aktivitou ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v zájmu rozvoje bytové výstavby. Uvažuje se například i o tom, jak by se podařilo nechat sazby DPH u stavebních prací souvisejících s bydlením v nižší sazbě i po roce 2007, kdy skončí přechodné období povolené Unií. „Připadá nám absurdní z jedné strany hledat nástroje finanční pomoci a z druhé strany zvyšovat náklady výstavby,“ říká Ivan Přikryl. Další formou státní pomoci by také mohla být dotace k hypotečnímu úvěru. Nárok na tuto podporu by však měli pouze lidi do 36 let. PROBLÉMY S DPH**
Už existující bytová družstva však měla v uplynulých měsících i jiné starosti. Původní výklad nového zákona o DPH totiž stanovil, že povinnost odvádět DPH mají i družstva s minimálně 50 byty. „To by výrazně zatížilo malá družstva administrativou, zvýšilo by jim to náklady, ale prakticky nepřineslo žádný efekt,“ tvrdí ředitel ekonomického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) Jiří Vácha. Před platností zákona přitom bylo v České republice skoro 7300 bytových družstev a povinnost platit DPH se týkala jen 47 z nich. Více než 50 bytů má přitom něco přes polovinu všech družstev. N ejvyšší soud ČR ale již v roce 1994 rozhodl, že výkony bytového družstva pro vlastní členy nejsou podnikáním. Nový zákon však nově vymezil osobu povinnou k dani jako osobu, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Takovou osobou je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, jestliže uskutečňuje ekonomické činnosti. „Ekonomickou činností se, mimo jiné, rozumí činnost osob poskytujících služby a také využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně. Právě družstva přitom ekonomickou činnost provádějí,“ řekl dále Vácha. Podle jeho slov se nakonec podařilo SČMBD dohodnout se s ministerstvem financí tak, že by v podstatě dále platil původní výklad zákona.
