Majetek Garančního fondu brzy změní správce
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) oslavil nedávno deset let od založení. Zajímavější než jubileum jsou ale nyní miliardová aktiva, která fond spravuje. Chystají se totiž významné přesuny.
Donátor chudých.
Instituce s kostrbatým názvem a majetkem odhadovaným přibližně na osm miliard korun je českými zemědělci a potravináři hodnocena vesměs kladně. I v dobách, kdy se úrokové míry úvěrů pohybovaly kolem dvaceti procent, dokázala chudým venkovským podnikatelům pomoci tak, že se v očích bankéřů stali atraktivní klientelou. Na jedné straně PGRLF poskytuje dotace úroků, na druhé se za zemědělské úvěry bankám i zaručuje. V minulosti mnohdy dotoval tak velkoryse, že byl ochoten přispět i na úroky sjednané ve výši 24 procent, ač byla ve stejné době průměrná míra zhruba poloviční (což kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2000.) Peníze na dotování úroků získává PGRLF každoročními příspěvky ze státního rozpočtu, prazákladem garanční složky jeho činnosti se staly akcie zemědělských a potravinářských firem, které na něj byly přesunuty z Fondu národního majetku. Od roku 1994, kdy fond začal reálně fungovat, byl správcem akciového portfolia Credit Suisse Asset Management, depozitářem finančních prostředků Agrobanka. V roce 1999 bylo vypsáno výběrové řízení a vybrán nový správce, společnost Patria. Ta se však časem představitelům PGRLF znelíbila. Informace týdeníku EURO hovoří o tom, že správcovské poplatky, které si Patria účtovala, byly vzhledem k tržním podmínkám dost vysoké. Rozhodlo se tedy o rozdělení portfolia na třetiny, z nichž jednu získala Česká spořitelna, další Citicorp a poslední ČSOB Asset Management. Tato společnost však svojí třetinu zdědila od nepopulární Patrie (kterou skupina ČSOB převzala). Nyní však přišel čas na další přerozdělení. Společnost Citicorp se totiž rozhodla ukončit činnost v oblasti správy aktiv na českém trhu.
Soutěž právě probíhá.
Ministr Palas uvedl, že správce aktiv bude vybrán v soutěži, ale parametry nejsou zatím známy. „Proběhne standardní výběrové řízení, tak jako v jiných letech, kdy to PGRLF tímto způsobem dělal, a jak to také dělá například Pozemkový fond. Bude vybrán ten nejspolehlivější partner,“ řekl týdeníku EURO ministr. Šéf fondu Lubomír Netolický také potvrdil, že v současné době se mění složení správců aktiv. „Do doby definitivního ukončení výběrového řízení nelze o tom podávat žádné další informace,“ dodal. Informace týdeníku EURO hovoří o tom, že favority v soutěži jsou firmy Credit Suisse Asset Management a Conseq Finance. ČSOB by měla o svůj mandát přijít právě kvůli „prohřeškům“ svého předchůdce, společnosti Patria. Credit Suisse AM je součástí globální finanční skupiny Credit Suisse. Conseq Finance patří se svými šesti miliardami aktiv pod správou mezi relativně malé společnosti v této oblasti, která však za sebou má slušnou historii. Týdeník EURO má informace, že Conseq dlouhodobě spravuje například část aktiv společnosti Lesy České republiky. „Mohu potvrdit, že s PGRLF jednáme již od roku 1999, kdy bylo vypsáno první výběrové řízení,“ řekla týdeníku EURO ředitelka Conseq Investment Management Hana Blovská. Poslední informace hovoří o tom, že výběrové řízení nebylo doposud oficiálně ukončeno.
Zdraví na Zemi.
Část prostředků PGRLF ve výši zhruba 100 milionů dolarů nabídla „rozmnožit“ ve svém investičním programu americká nadace Health on Earth (Zdraví na Zemi), která se dle vlastních tiskových materiálů zabývá humanitární pomocí (ošacení, potraviny, zdravotnická technika) rozvojovým zemím. S nabídkou na zhodnocení finančních prostředků PGRLF byly loni nonprofitní (!) organizací osloveny některé osoby blízké ministru zemědělství Jaroslavu Palasovi. Vedení PGRLF odmítá, že by o této variantě uvažovalo: „Žádná americká ani jiná nadace se neucházela a neuchází o spolupráci s PGRLF. O žádné nabídce nám není nic známo a proto o ní nemůžeme spekulovat. Obecně ale platí, že naší prioritou při jakémkoliv nakládání s aktivy fondu je minimalizace rizik a obezřetnost,“ uvedl ředitel PGRLF a předseda jejího představenstva Lubomír Netolický. Týdeník EURO k diskutabilnímu projektu zjišťuje další podrobnosti.
Státní i soukromý.
Způsob nakládání s majetkem PGRLF se od počátku jeví jako dosti netransparentní. Fond je akciovou společností, v níž je jediným akcionářem ministerstvo zemědělství. Forma akciové společnosti umožňuje, aby se PGRLF choval jako čistě soukromá společnost a bránil se zveřejňování detailnějších informací o své činnosti. „Zdůrazňuji, že PGRLF nespravuje žádné státní prostředky, ani nehospodaří s majetkem státu! Není státním fondem ve smyslu zákona o majetku České republiky,“ prohlásil ředitel Netolický, když týdeník EURO žádal podrobnější informace o struktuře majetku a jeho nynějších správcích.
Šéf fondu je ochoten sdělit pouze obecné informace: „PGRLF drží finanční majetek v řádu několika miliard korun, přičemž vlastní kapitál činí více než pět miliard korun. Rozhodující část těchto aktiv představují cenné papíry – dluhopisy, pokladniční poukázky, obligace. Akcie tvoří do pěti procent objemu všech cenných papírů. Dále jsou to hotovostní nástroje, zejména termínované vklady. Nemáme žádné úvěry, leasingy, ani nemovitý majetek,“ uvádí Netolický, aniž by konkrétně uvedl, co je kým spravováno. „PGRLF, jako svého druhu finanční instituce, nezveřejňuje podrobnosti o podmínkách při správě finančních aktiv,“ poznamenává.
Průhledná neprůhlednost.
Spravování majetku bylo již v minulosti podrobeno kritice. PGRLF svůj původní rozsáhlý majetek začal postupně přeskupovat, akcie rozprodávat a místo nich nakupovat státní dluhopisy, euroobligace a pokladniční poukázky. Byla to taková tichá privatizace zemědělství. Dodnes pamětníci vzpomínají, kterak se PGRLF šéfovaný někdejším ministrem zemědělství Josefem Luxem například zapojil do bratrovražedného boje o ovládnutí olomouckých potravinářských podniků Milo, Seliko a Nealko a pomohl k vítězství skupině podnikatelů vedených Jaroslavem Luňákem. Je nepochybně zásluhou i jeho politiky, že podnikání olomouckých firem skončilo krachem.
Podpůrný a garanční fond byl z iniciativy ministra Luxe v roce 1993 založen proto, aby nahradil do té doby používaný neprůhledný systém, kdy se o dotacích do zemědělství subjektivně rozhodovalo v regionálních odborech ministerstva. Nový systém umožnil, aby „nenárokovou“ státní subvenci získali jen ti podnikatelé, kteří předtím získají důvěru bankovního sektoru. Princip se v zásadě osvědčil, ale… Již v roce 1997 se Nejvyšší kontrolní úřad pídil po důvodech propadu hodnoty majetku PGRLF a poměrně vysokých ztrátách z obchodů. Prověrku nakládání s akciemi ale nemohl provést, protože správcovská firma Credit Suisse Asset Management se odmítla podrobit kontrole s poukazem na to, že je pouze obchodním partnerem PGRLF a řídí se výlučně soukromým právem.
Setuza a ti druzí.
PGRLF je dnes akcionářem pouze v několika málo firmách, ovšem poměrně významných. Jde především o ústeckou Setuzu, (38,3 procenta akcií, klíčový podnik zpracovávající olejniny), jihočeskou Madetu (36,24 procenta, největší mlékárna), Českomoravskou společnost chovatelů, Výstaviště České Budějovice (87,83 procenta), ZZN Nový Jičín (34 procenta). V dalších firmách, jako například Philip Morris ČR, má jen drobné podíly.
Některé spekulace hovoří o tom, že změny správců majetku mohou souviset se snahou vlastníků Setuzy (firma Český olej, největší akcionář, má necelých 50 procent akcií, PGRLF 38 procent) zabezpečit pro podnik provozní financování, s čímž měla letos Setuza značné problémy (viz EURO 20/2003). Generální ředitel firmy František Janů tuto myšlenkovou konstrukci zásadně odmítá. „Financování už máme zajištěno, žádný problém není,“ prohlašuje, přičemž dodává, že spolupráce byla navázána pouze se zahraničními subjekty, jelikož jednání s domácími bankami „nemělo perspektivu“.
Přesun pohledávek z ČKA.
Setuza je skloňována i v dalších souvislostech. Podnikatel Tomáš Pitr, který má blízko k firmě Český olej, před několika měsíci uvedl, že existuje jakási smlouva, která oběma největším akcionářům zajišťuje předkupní práva na podíl toho druhého. „Na žádné akcie, ani jiná aktiva PGRLF neexistují ani opce, ani předkupní práva,“ tvrdí ale ředitel Netolický.
Setuza a PGRLF jsou spojovány i s Union bankou. Pitrova podnikatelská skupina totiž přišla během krize ostravské banky s nápadem, že by se prostředky PGRLF mohly převést do této banky a pod její licencí vybudovat specializovanou agrární banku (EURO 11/2003). Myšlenka agrární banky přitom není v kruzích ministerstva zemědělství žádnou novinkou (EURO 22, 23/2002).
Setuza je zmiňována i nyní, když se hovoří o tom, že by měly být do ČKA přemístěny všechny pohledávky za zemědělskými a potravinářskými podniky. Tuto informaci potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů. „Vedou se jednání o této záležitosti s tím, že snahou resortu je mít pohledávky za zemědělskými subjekty pod kontrolou a řídit jejich restrukturalizaci i řízení likvidace na základě strukturálních a regionálních potřeb a cílů politiky zemědělství,“ uvedl na dotaz týdeníku EURO ředitel PGRLF Lubomír Netolický. Převádět by se mimo jiné měla i obrovská pohledávka za Setuzou ve výši přibližně 1,8 miliardy korun, o níž ale největší vlastník ústecké firmy prohlásil, že ji započetl proti takzvané Nemethově pohledávce za IPB (podrobnosti EURO 14/2002). Kromě Setuzy se ale mají přesouvat do PGRLF pohledávky i za dalšími významnými subjekty, například Kosteleckými uzeninami. „Říkáme, že žádná pohledávka Setuzy neexistuje, byla započtena, ale obecně tento návrh hodnotím kladně, jelikož bude dobře, když pohledávky začne spravovat instituce, která potřebám zemědělství lépe rozumí a má k němu citlivější přístup,“ říká šéf Setuzy Janů, který se netají dobrými vztahy s resortním ministrem.
