ZEMĚDĚLSTVÍ Paradoxně nejlepší zprávou pro české zemědělce pro (nejen) tento rok jsou závěry prosincového jednání Světové obchodní organizace (WTO). V zásadě totiž došlo k odložení liberalizace obchodu se zemědělskými produkty minimálně o pět let.
**ZEMĚDĚLSTVÍ
Paradoxně nejlepší zprávou pro české zemědělce pro (nejen) tento rok jsou závěry prosincového jednání Světové obchodní organizace (WTO). V zásadě totiž došlo k odložení liberalizace obchodu se zemědělskými produkty minimálně o pět let. To v praxi umožňuje českým i dalším evropským zemědělcům obranu před levnější agrární produkcí, pocházející především z rozvojových zemí. Dává jim také časový prostor k tomu, aby se na budoucí konkurenci připravili.
Očekávaná (byť odložená) změna ale předpokládá významnou restrukturalizaci zemědělského podnikání v Česku. A tato přeměna se samozřejmě neobejde bez finanční podpory. Jenže struktura dotací pro tuzemské zemědělce se v příštím roce prakticky nezmění. Hlavní novinkou je jen nárůst zemědělských podpor zhruba o dvě miliardy na 32 miliard korun. K tomu však dochází jen díky navýšení bruselských podpor o pět procent, což navíc patrně bude kompenzováno růstem nákladů na zemědělskou výrobu. Přestože jsou zásadní změny v oboru nutné a stále zde zůstává plno dlouhodobě neřešených problémů z předchozích let, rok 2006 tedy pravděpodobně nic nového v budování konkurenceschopnosti tuzemského zemědělství nepřinese.
Nejvýznamnějším neřešeným problémem je neustálé odkládání dořešení vlastnictví půdy na českém venkově. Přesná identifikace půdy a následné legitimní nakládání s ní je přitom jednou ze základních podmínek většiny potřebných podnikatelských aktivit. Stejně jako v minulých letech ale není v rozpočtu ministerstva zemědělství na rok 2006 dostatek peněz na komplexní pozemkové úpravy, které mohou problém systémově řešit. Nedořešen je také výdej majetku z transformace družstev, Ústavní soud totiž v prosinci prodloužil restituční tečku.
To vše bude podnikání v oboru nadále komplikovat. Soukromí zemědělci mají obavy také z přijetí vyvlastňovacího zákona, který je v současné době v Senátu. Stávající podoba ustanovení o zestátnění půdy ve veřejném zájmu znamená pro podnikatele značná rizika.
Díky legislativní smršti v posledních dvou letech sice zemědělcům v příštím roce žádný jiný zásadní zákon snad už „nehrozí“. Pokud však nedojde k novelizaci stávajících složitých legislativních norem, bude podnikání v zemědělství v roce 2006 složitější nebo minimálně stejně administrativně složité jako dosud.
Odbyt tuzemské zemědělské produkce v příštím roce zřejmě neporoste, mimo jiné proto, že vláda nedokázala nastartovat podpůrné programy výroby alternativních zdrojů energie, bionafty a biolihu ze zemědělských surovin. Dominantního výrobce metylesteru řepkového oleje (je složkou bionafty), ústeckou Setuzu, vláda koncem roku kvůli dluhu vůči státu vyřadila z možných podpor. Výrobní kapacity na biolíh neexistují. Česko tak bude muset zaplatit Bruselu penále za nedodržení svých mezinárodních závazků.
Podpora odbytu zemědělské i potravinářské produkce je vůbec dlouhodobě nejslabší stránkou vládních strategií. Jediný funkční program tohoto typu - KLASA - v roce 2006 končí, další peníze zatím nejsou. Právě v oblasti výroby potravin lze přitom očekávat stále tvrdší mezinárodní konkurenci. A pokud v ní tuzemští výrobci neuspějí, promítne se to do dalšího poklesu produkce agrárních komodit.
