Finanční otřesy a krize, které nyní postihují tři země na třech různých kontinentech, provází nápadná nepřítomnost paniky na finančních trzích. Hrozba odchodu Řecka z eurozóny, těžký pád čínských akcií z rekordních maxim a možnost bankrotu Portorika, který by byl největší v americké historii, na trzích nevyvolala takřka žádné projevy nákazy. Napsal to list The Wall Street Journal.
To se podle deníku diametrálně liší od situace na světových trzích po vypuknutí krize amerického hypotečního trhu v roce 2008 a řecké dluhové krize od roku 2010.
Dow Jonesův index newyorské burzy se na konci týdne vyhoupl na dohled od rekordního maxima a ukazatel nervozity VIX, takzvaný „index strachu“ zůstává pod posledními maximy z konce minulého roku. Výnosy dluhopisů jihoevropských zemí eurozóny rostly pod dojmem nynější řecké krize jen mírně. Šéfka americké centrální banky Janet Yellenová v pátečním vystoupení se o Číně nezmínila vůbec a Řecku věnovala jen letmou poznámku.
„Dopady toho, co se nyní děje, budou sotva postřehnutelné ve srovnání s tím, co se odehrávalo v září a říjnu 2008 (po krachu americké banký Lehman Brothers),“ řekl Stephen Cecchetti, který je profesorem ekonomie na Brandeisově univerzitě.
Finanční nákaza se nedostavuje z několika příčin; významné je především to, že velké světové banky nedrží větší množství dluhopisů tří zasažených zemí a od krize celkově výrazně omezily úvěry bankám a firmám v zahraničí. Banky tak nehrají roli zesilovače finančních krizí jako v minulých otřesech, kdy se potíže přelévaly prostřednictvím bank z jedné země do dalších.
Navíc globální investoři se už z Řecka v minulých letech masově stáhli a Evropská centrální banka přislíbila, že v případě dopadu řeckých potíží na finanční systém zajistí podporu. Evropské instituce přitom v minulých letech vybudovaly ochrannou zeď právě proti takovým dopadům a jen málo ekonomik má podobné problémy jako Řecko. To se týká i Číny, kde navíc mají zahraniční finanční investoři kvůli regulaci své možnosti stále omezené.
Přečtěte si komentář Pavla Párala: Koho to ještě zajímá?
Stále ovšem hrozí jiné druhy nákazy než finanční - politická a ekonomická. Ostrá jednání mezi Řeckem a věřiteli posílila populistické nálady ve Španělsku a Itálii a odpor proti dalšímu rozdávání peněz v Německu, což podkopává jednotu měnové unie. Propad akcií v Číně zase může poškodit ekonomický růst u jejích hlavních obchodních partnerů, kteří už nyní trpí poklesem čínské poptávky po komoditách i průmyslových zařízeních.
Co se týče Portorika, nákaza z jeho případného bankrotu není příliš pravděpodobná, protože, na rozdíl od Řecka a některých zemí eurozóny, nemají potíže tohoto volně přidruženého amerického státu ve Spojených státech nic, co by s nimi bylo srovnatelné.
Finančně nejslabším státem USA je Illinois, jehož dluh v přepočtu na osobu je podle ratingové agentury S&P asi desetkrát nižší než Portorika. V posledních letech se také podstatně zlepšila finanční situace Kalifornie - donedávna hlavního kandidáta na bankrot ze států Unie.
Krach čínských burz
Analytici ale poukazují na to, že absence zjevné nákazy ještě neznamená, že její riziko neexistuje. Roky od poslední globální krize ukázaly, že cesty těchto přenosů mohou zůstávat skryté, dokud náhle a velmi rychle nevystoupí na povrch. V nejlepším případě vytvářejí nová ohniska krizí nejistotu, která podkopává ochotu podnikatelů investovat a vytvářet pracovní místa.
Největší hrozbou může být zřejmě dopad krachu čínských burz na globální ekonomiku. Podíl Číny na světové ekonomické produkci se za posledních deset let téměř ztrojnásobil na 14 procent a podle banky J.P. Morgan přispěla Čína za poslední rok ke světovému růstu plnou třetinou, tedy dvojnásobkem proti období před finanční krizí 2008. Podle odhadu J.P. Morgan by zpomalení čínského růstu o jeden procentní bod mohlo snížit globální růst o půl procentního bodu.
Čtěte také:
Úprk z amerických burz domů se čínským firmám nevyplácí
„Řecká nákaza“ se na zahraničních trzích zatím příliš nešíří
