MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ NÁKLAD - Od Nového roku mají i zaměstnanci svůj maximální vyměřovací základ pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Dříve tento institut přitom „znaly“ pouze osoby samostatně výdělečně činné.
Zákon 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, zavedl od 1. ledna u zaměstnanců nový institut: maximální vyměřovací základ pro stanovení odvodu pojistného na sociální pojištění a na zdravotní pojištění. Dosud tento maximální vyměřovací základ platil pouze pro osoby samostatně výdělečně činné, a to ve výši 486 tisíc korun. Ten byl snižován o jednu dvanáctinu za každý měsíc, kdy podnikatel nepodnikal.
Maximální vyměřovací základ pro zaměstnance je stanoven jako částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje, je kalendářní rok. Za průměrnou mzdu se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok (který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje) a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
Každému stejně
Maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je rovněž nově částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Výše maximálního vyměřovacího základu je tedy shodná jak pro zaměstnance, tak pro osoby samostatně výdělečně činné.
Pro rok 2008 se vychází z nařízení vlády č. 257/2007, které stanovilo všeobecný vyměřovací základ za rok 2006 ve výši 20 050 korun a výši přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu 1,0753.
Na základě těchto údajů činí v roce 2008 průměrná mzda 21 560 korun a maximální vyměřovací základ činí: 48 měsíců x 21 560 korun = 1 034 880 korun.
Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ 1 034 880 korun, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel, u něhož bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu, v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ.
Maximální vyměřovací základ platí i pro souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl maximální vyměřovací základ, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ OSVČ. A je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.
Maximální vyměřovací základ má nejen vliv na limitování odvodu pojistného zaměstnance a tím i zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění, ale i na vlastní zdanění zaměstnance daní z příjmů ze závislé činnosti. Toto si ukážeme na dvou příkladech.
Příklad č. 1 Manažer společnosti s ručením omezeným pobírá smluvní hrubou měsíční mzdu ve výši 105 000 korun.
Řešení: Souhrn vyměřovacích základů za leden až září činí 945 000 korun. Pro výpočet pojistného na sociální pojištění a zdravotní pojištění zbývá na říjen částka vyměřovacího základu do výše maximálního vyměřovacího základu, tedy 89 880 korun, takže výpočet pojistného hrazeného zaměstnavatelem a zaměstnancem se vypočítá v říjnu z vyměřovacího základu 89 880 korun. Za měsíce listopad a prosinec se již pojistné ze mzdy manažera neodvádí. Výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění hrazená zaměstnavatelem za sebe sama má vliv na zdanění zaměstnance ze superhrubé mzdy.
Zdanění manažera ze superhrubé mzdy:
Zavedením maximálního vyměřovacího základu ušetří manažer za rok 2008 na pojistném 28 140 korun a na dani z příjmů 11 835 korun. Zaměstnavatel ušetří na nákladech pojistného 78 792 korun.
Příklad č. 2 Manažer společnosti pobírá smluvní mzdu 120 000 korun. Od 1. 9. 2008 přechází k novému zaměstnavateli, kde jeho pozice je ohodnocena smluvní mzdou 150 000 korun. Zaměstnanec uplatňuje pouze slevu na poplatníka.
Řešení: Ani u jednoho ze zaměstnavatelů nepřevýší vyměřovací základ zaměstnance maximální vyměřovací základ. Proto bude probíhat zdanění u zaměstnavatele A a B následovně:
Součtově za oba zaměstnavatele činí vyměřovací základ zaměstnance 1 560 000 korun a je výrazně vyšší než činí maximální vyměřovací základ. Přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění vzniklý u zaměstnance nad výši maximálního vyměřovacího základu vrátí příslušná OSSZ a příslušná zdravotní pojišťovna na základě písemné žádosti zaměstnance doložené potvrzením zaměstnavatele. Nedojde však k vrácení částky pojistného zaplaceného zaměstnavatelem, které platí sám za sebe.
Uveďme si dále případ, že tentýž zaměstnanec nezmění zaměstnání v průběhu roku 2008 a zůstane ve firmě A, kde od září bude mít přidáno na částku 150 000 korun, tedy na částku, kterou by získal u druhého zaměstnavatele B.
V měsíci září zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu, takže za září činí jeho vyměřovací základ pouze 74 880 korun, ze kterého se vypočte pojistné hrazené zaměstnancem a pojistné hrazené zaměstnavatelem, které je povinen platit sám za sebe. V měsících říjen až prosinec zaměstnanec ani zaměstnavatel již neodvádí pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění.
Zatímco v případě přechodu zaměstnance z jedné firmy do druhé v roce 2008 bude u něj činit z dosažených hrubých příjmů 1 560 000 korun sražená záloha na daň 291 060 korun, bude v případě zaměstnání po celou dobu roku 2008 pouze v jedné firmě činit ze stejné výše hrubé roční mzdy 1 560 000 korun sražená záloha na daň 263 505 korun, tj. o 27 555 korun méně než při změně zaměstnání v průběhu roku (viz. tabulka).
Zatímco v případě přechodu zaměstnance z jedné firmy do druhé bude činit součet pojistného na sociální a zdravotní pojištění zaplaceného oběma zaměstnavateli za sebe sama 546 000 korun, bude v případě setrvání zaměstnance u jednoho zaměstnavatele činit pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama 362 208 korun, tedy o 183 792 korun méně než v první variantě.
Na základě uvedených příkladů lze manažerům s vyššími příjmy doporučit měnit zaměstnání až počátkem roku a nikoliv v průběhu kalendářního roku a být zaměstnáni u jednoho zaměstnavatele po celou dobu kalendářního roku.
