Přilákat lidi, jako je on, je v českém zájmu. Kdo přijede jednou do lázní, může u nás příště investovat. Obchodník Alhammadi není zdaleka jediný – skoro všichni Arabové, se kterými se v obchodní komoře dám do řeči, si při zmínce o Česku vzpomenou na lázně. Je si toho vědom i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který s sebou na kolečko po Arábii vzal skupinu českých podnikatelů.
„Lázeňství nám nepochybně může pomoct v získání dalších investic. Je tady řada bank a skupin, které hledají, kde investovat. Další věc je, že se snížil počet ruských turistů přijíždějících do Karlových Varů a jinam. Je třeba je někým nahradit,“ říká Mládek.
S tím souhlasí i český obchodní rada z ambasády v Kuvajtu Ondřej Karas. Vzájemná obchodní výměna se zeměmi v Perském zálivu je nevalná, avšak do českých lázní míří Kuvajťanů zástupy. „V průměru jezdí z Kuvajtu do Česka šest tisíc lázeňských hostů ročně. Mezi nejoblíbenější cíle patří Teplice, ale i jiné menší lázně,“ myslí si také český obchodní rada. „Chystáme se uspořádat akce na představení českého lázeňství.
Není žádným tajemstvím, že v arabských zemích se rodí vyšší procento dětí s tělesným postižením kvůli manželským svazkům rodinných příslušníků, především bratranců a sestřenic
Kuvajtská klientela je bezpečnostně naprosto v pořádku, je velmi bonitní, většinu nákladů platí stát, je to přínosem pro českou ekonomiku,“ dodává Karas. Přetavit návštěvu lázní do investic ale není tak snadné. Mimo jiné i proto, že české a arabské obchodní zájmy se ne vždy potkávají.
Arabové rádi ukládají své peníze do půdy nebo nemovitostí – u nás citlivé téma. Naopak lít peníze do výroby v různých průmyslových zónách, což je typická česká nabídka, se šejkům moc nechce. Je to totiž nejistá investice, která vyžaduje spoustu práce.
Kuvajtské Teplice
Mužem, který se na posílání Arabů do českých lázní specializuje, je Sameh Al-Sherbiny z cestovní kanceláře Al-Safir Travel & Tourism. Jeho cestovka posílá především Kuvajťany do severočeských Teplic.
„Letos jsme do českých lázní během posledních čtyř měsíců poslali asi sedm set kuvajtských rodin, dohromady více než čtyři tisíce lidí. Napřesrok chceme toto číslo zdvojnásobit,“ říká mi původem Egypťan Al-Sherbiny u sklenky vína na české ambasádě v Kuvajtu.
„Posíláme pacienty na Slovensko, do Polska, Slovinska. Ale nejvíce do Česka. Je to naše hlavní destinace. V Česku jsou to především Teplice, ale posíláme hosty také do Mariánských Lázní, Dubí, Karlových Varů, Jáchymova,“ pochvaluje si podnikatel, podle něhož byznys s Teplicemi za poslední čtyři měsíce, kdy je pro arabské klienty největší sezona, dosáhl asi čtyř milionů eur (přes 100 milionů korun).
Jeho cestovka přitom není jediná, která vozí Araby do českých lázní – při zběžné rešerši jich lze najít několik. Dá se tedy čekat, že oproti loňským šesti tisícům se příští rok do Česka přijede léčit daleko více Arabů.
Al-Sherbiny má oproti konkurenci jednu výhodu – jeho cestovka letos získala od kuvajtského ministerstva zdravotnictví licenci, díky níž se na pět let stává oficiálním prostředníkem mezi kuvajtskými klienty, kteří se chtějí léčit, a lázněmi, jež jsou pro léčbu jejich choroby nejvhodnější. Pro firmu je to ideální byznys: klienty nemusí shánět, posílá jí je sama pojišťovna. Z Kuvajtu do Česka se jezdí léčit děti i dospělí.
Lázeňská ulička, objekty jsou součástí komplexu Beethoven v Teplicích.
V Teplicích se léčí z nemocí pohybového aparátu, jako je například dětská obrna. Není žádným tajemstvím, že v arabských zemích se rodí vyšší procento dětí s tělesným postižením kvůli manželským svazkům rodinných příslušníků, především bratranců a sestřenic (v Saúdské Arábii je více než polovina všech sňatků mezi pokrevními příbuznými).
Tyto choroby české lázně umějí léčit. S lehkou dávkou cynismu se tedy dá říci, že arabské země jsou pro ně spolehlivým zdrojem klientely. Ale nejen pro ně. Arabská lázeňská klientela je tou nejlukrativnější na světě a přetahuje se o ni celá planeta. Lázeňská zdravotní turistika měla vloni na světě celkový objem 100 miliard dolarů a z toho 27 miliard připadá na Araby.
Tato čísla byla zveřejněna na letošním mezinárodním kongresu o zdravotní turistice WHTC v Dubaji. O arabské zdravotní turisty bojují třeba německá města Mnichov nebo Hamburk, v obou městech se jejich počet za posledních pět let více než zdvojnásobil. Zdravotní turistika je svébytným ekonomickým odvětvím. Některé země s ní vědomě pracují: třeba takové Maďarsko je nekorunovaným světovým králem v oblasti zubní turistiky, premiér Viktor Orbán firmy zprostředkující cesty zahraničních hostů za maďarskými zubaři dokonce podpořil z vládních peněz.
Pejskaři proti Arabům
Ředitel nejoblíbenějších lázní pro Araby Radek Popovič se letos vypravil s ministrem Mládkem do Arábie, aby byznys s bonitní klientelou ještě podpořil. „Hosté z Kuvajtu už k nám jezdí přes třicet let. Není výjimkou, že se setkám s někým, kdo je u nás třeba popatnácté,“ říká Popovič. Připouští ale, že v posledních letech se zájem Arabů o Teplice zvyšuje.
Nicméně trend přináší i problémy. Příliv arabských hostů v Teplicích narazil na odpor části místních obyvatel a politiků, kteří téma využívají k získání snadných politických bodů.
Místním lidem vadí hlavně nepořádek v parku a také to, že si bohatí Arabové skupují parcely na okraji města a stavějí si tu vily pro své letní pobyty. Na xenofobní vlně se svezl třeba mezi lidmi oblíbený primátor Jaroslav Kubera, který se spolu s ostatními zastupiteli za ODS pokusil arabským ženám v Teplicích zakázat nošení burky. Dál zašli „dělníci“ z ultrapravicového spolku DSSS Tomáše Vandase, kteří v Teplicích pořádali protiislámské demonstrace.
To celé ještě dokreslilo několik dalších lokálních epizod; ať už hromadné venčení psů v lázeňském parku, anebo prasečí hlava, kterou kdosi zakopal na pozemku prodaném Arabům. Letos v létě se ale situace zklidnila.
Výrazně přitom pomohlo zapojení místních Arabů, kteří uklízeli nepořádek v parku a hostům vysvětlili, jak se v Česku chovat, aby to nedráždilo místní. Těžko říci, kam se posune lokální nálada vůči islámu nyní pod vlivem přistěhovalecké krize. Ačkoli primátor Kubera opakovaně tvrdí, že z arabských hostů nemá město ani korunu, nebýt jich, Teplice by byly o hodně chudší.
Kontroverze škodí
„Já tato kontroverzní témata při setkáních s arabskými partnery neotevírám, protože vím, že nám to škodí,“ říká Popovič. Letos podle něj do Teplic z Kuvajtu přijede do dvou tisíc lázeňských hostů. Další se ředitel snaží získat v ostatních arabských zemích. Zájem hostů by také rád roztáhl i do větší části roku, nejen do léta.
Do Arábie přijel lákat turisty i Viktor Holý ze západočeských lázní Jáchymov. Specialitou těchto lázní je radonová léčba, založená na mírně radioaktivní vodě. Také Jáchymov léčí nemoci pohybového aparátu, a je proto vyhledávanou destinací pro arabskou klientelu.
„Celkem jsme měli za rok 20 tisíc hostů. Polovina z toho byla z Česka, druhá polovina zahraničních. 70 procent zahraničních hostů bylo z Německa. Další čtvrtinu donedávna tvořili Rusové, jejich počet ale v posledním roce výrazně klesl. Asi devět procent dnes tvoří arabská klientela.
Je menší, zato je na ní sympatické to, že u nás zůstává nejdéle a berou si ty dražší procedury a kvalitnější ubytování. Průměrná cena je nejvyšší ze všech klientel. Naši hosté jsou především ze Saúdské Arábie, pak z Egypta a dalších zemí z Perského zálivu,“ popisuje Holý.
Arabů do Jáchymova vloni přijela necelá tisícovka, což byl nárůst o 50 procent. Lázně tyto bohaté hosty získávají přes specializované cestovky, pravidelně vystavují na veletrzích v arabském světě. „Hodně místních lidí zná Karlovy Vary. Ale když se řekne radonová terapie, každý ví. Evropské lázeňství je tu vnímáno pozitivně, oproti asijskému, které je zaměřené spíše na wellness,“ dodává Holý.
Čtěte také:
Arabové si oblíbili Teplicko. Lázně vzkvétají, patrioti straší islamizací
