Nabídky zájemců předčily očekávání
Stažení akcií Českého Telecomu (ČTc) z burzy zřejmě nehrozí. Ani jedna z pětice firem, které projevily o koupi státního 51,1procentního podílu zájem, takový krok neplánuje. Naopak, pokud ČTc získá některý ze strategických investorů, je pravděpodobné, že na tuzemskou burzu uvede formou duálního listingu také své akcie. Zvážení možnosti uvedení svých akcií na burzu v Praze ve své nabídce výslovně přislíbil Swisscom. Lze ale očekávat, že i jakýkoliv jiný nabyvatel Českého Telecomu by se po akvizici ocitl pod takovým tlakem investičních bank a obchodníků s cennými papíry, že by k tomuto navíc levnému kroku na zlepšení vlastního public relations přistoupil.
Do druhého poločasu.
Privatizace Českého Telecomu se překlopila do druhé náročnější poloviny. Zaplatit třicet tisíc eur za informační memorandum a napsat předběžnou nabídku, to představuje pro velké korporace rutinu, kterou podstupují několikrát do roka. Provést due diligence a nabídnout závaznou cenu je podstatně náročnější.
Není divu, že původní seznam zájemců již notně prořídl. Zatímco jednání o důvěrnosti transakce v prosinci loňského roku absolvovalo osm finančních a osm strategických zájemců, předběžné nabídky podala počátkem února pětice firem - tři investoři z oboru a dva finanční investoři. Ani tento počet nemusí být v souvislosti s tím, jak vysoko se šplhá cena akcií Českého Telecomu na pražské burze, definitivní. Zatím to ale vypadá, že i v dalším kole bude více nabídek a meziresortní výběrová komise i vláda budou mít na konci března z čeho vybírat.
Standardní smlouvy a cena.
Poučení z minulých tendrů, kdy vítězové soutěží o privatizované podíly ve firmách pomocí dodatečných podmínek snižovali cenu v čase, kdy ostatní účastníci soutěže ztratili o prodávanou firmy zájem, je výrazným kladem probíhající soutěže. „Od privatizačních poradců je cítit tlak na udržení otevřeného konkurenčního prostředí,“ řekl týdeníku EURO zdroj, který je díky svému poradenskému mandátu pro jednoho ze zájemců o státní podíl blízko transakci.
Snaha poradců Fondu národního majetku - konsorcia Credit Suisse First Boston/CDI Corporate Advisory České spořitelny (CSFB/ČS) - o transparentnost privatizačního prostředí by se mělo projevit příznivě i v nabízené ceně ve druhém kole. Klíčem k úspěchu je snaha CSFB/ČS, aby všichni zájemci specifikovali své úmysly s Českým Telecomem, případně výhrady a požadavky dopředu tak, aby smlouvy mohly být standardizované a ve finále rozhodovala opravdu jen nabídnutá cena.
Čínská nebo berlínská zeď.
V zatím úspěšném výběrovém řízení se ovšem objevují trhliny. Tou nejzávažnější je zřejmě snaha Credit Suisse First Boston působit na obou stranách, tedy nejen Český Telecom prodávat, ale také akvizici pro nabyvatele financovat. Dopisem od CSFB a Deutsche Bank nabízejícím financování transakce se v tendru zaštítila obě konsorcia finančních investorů. - Blackstone/CVC/Providence i PPF/J&T/InWay. Balancování na hraně, když jedna část banky pracuje pro prodávajícího a druhá pro kupujícího, vzbudila podle informací týdeníku EURO nevoli členů meziresortní privatizační výběrové komise. Ti se na zasedání tázali na etiku takovéto kroku reprezentanta Credit Suisse Michala Šušáka. „Dočkali jsem se jen obecných frází o čínských zdech mezi jednotlivými oddělení banky,“ řekl jeden ze členů výběrové komise. Příkladů z USA, kde zdi mezi jednotlivými odděleními připomínaly spíše dávno zbořenou berlínskou zeď a jednotlivé části firmy mezi sebou živě komunikovaly, je více než dost. Ani další kroky privatizačního poradce na komisi neudělaly dobrý dojem. „V polovině se Šušák, hlavní reprezentant poradenského konsorcia, zvedl a bez omluvy odešel,“ tvrdí zdroj týdeníku EURO.
Úplně jinak, ale s Berdárem.
Některé požadavky a očekávání účastníků soutěže by stály určitě za objasnění. Například PPF tvrdí, že předpoklady byznysplánu ČTc v jejich pojetí nejsou konsistentní s plánem vedení ČTc. Proč ale zároveň na jiném místě nabídky tvrdí, že nadále počítají se současným managementem firmy? Generální ředitel Českého Telecomu Gabriel Berdár a jeho tým se alespoň podle nabídek o práci ani po privatizaci bát nemusí, protože o pokračování jeho služeb mají zájem všichni účastníci v privatizaci.
Kdo je významný operátor.
Vláda pustila do druhého poločasu všech pět uchazečů. Zda budou moci finanční investoři udělat ve firmě due diligence, záleží na tom, jestli se jim podaří najít a do svých konsorcií zapojit některého z telekomunikačních operátorů. Bez jeho zapojení do konsorcia nebudou jejich zástupci do dataroomů vpuštěni. Výběrová komise zasedne proto 15. února s jediným cílem. Chce definovat, kdo je to významný telekomunikační operátor. „Komise se obává, aby některý z finančních zájemců nepředložil nabídku společně s tak málo významnou firmou, jako se pokusila PPF v prvním kole se společností InWay,“ řekl týdeníku EURO zdroj blízký transakci. Druhým opatřením, které má zajistit dodržení slibů zájemců, je rozdělení závazné nabídky do dvou obálek. V první by mělo být dokladováno splnění všech podmínek transakce, ve druhé pak samotná závazná nabízená cena. Druhá obálka se bude otevírat až poté, co poradce a výběrová komise odsouhlasí, že podmínky účasti v tendru byly splněné. Společnost PPF již dala najevo, že se chce dohodnout s některým z mobilních operátorů a sama si plánuje ponechat provoz pevných linek. Blackstone žádné preference ohledně strategického partnera zatím neprojevil, plánuje ale přepustit mu minimálně 25 procent kapitálu ovládající společnosti.
Jednička z četby novin.
Přestože Swisscom navrhl v prvním kole nejnižší částku, při četbě toho, co nabízí, se nelze ubránit pocitu, že jeho poradci ušili nabídku nejvíce odpovídající tuzemským reáliím. Šéf burzy cenných papírů Petr Koblic a další zastánci prodeje Českého Telecomu přes kapitálový trh varovali loni v listopadu, že v případě přímého prodeje přesune nabyvatel náklady na akvizici na kupovanou společnost, zatíží ji dluhy, a tím sníží její daňové odvody pro stát. Při privatizaci by se neměla posuzovat jen nabízená prodejní cena, ale celkový výnos pro stát,“ tvrdil Koblic a odhadoval dopad vytvoření daňového štítu na státní rozpočet až na deset miliard korun. Swisscom tuto výhradu proti privatizaci strategickému partnerovi zaregistroval a udělal z ní svou přednost. „Swisscom se domnívá, že jeho nabídka v porovnání s nabídkami využívajícími dluhové financování zahrnuje dodatečných 65 korun na akcii z důvodu, že nebude využívat daňového štítu,“ stojí v nabídce švýcarského operátora. Swisscom tímto prohlášením jako by akcii ČTc ocenil na 435 korun, prakticky stejně jako konsorcium vedené PPF.
Vítěz nejistý.
Jestliže po prosincovém rozhodnutí vlády o kombinovaném prodeji M&A a ECM se zdálo a zdroje blízké vládě to i potvrzovaly, že důvodem zvolení této metody je snaha dát šanci preferované společnosti Swisscom. Teď se karta obrátila. Zdá se, že tendr nemá jasného favorita. Na to, zda Gabriel Berdár bude věšet nad vchod do žižkovské centrály ČTc belgickou, švýcarskou, nebo španělskou vlajku, či bude vítat finanční investory, si musíme počkat minimálně do konce března. To má vláda podle schváleného harmonogramu rozhodnout o vítězi soutěže.
CO NABÍZEJÍ Swisscom: Nabídl státu nejméně, 60,9 miliardy korun. Hodnotu celého Telecomu oceňuje na 145,7 miliardy korun. V přepočtu na jednu akcii nabízí 370 korun, domnívá se však, že vzhledem k tomu, že nevyužije „daňového štítu“, je třeba připočíst k ceně prémii 65 korun na akcii. Nemá mnoho podmínek, jednou z těch důležitých je ukončení platnosti zlatých akcií. Po eventuální akvizici nechce měnit strukturu Telecomu. Požaduje kontrolu nad operátorem, nikoli nezbytně sto procent. Nestanovil si žádné podmínky v souvislosti s výkupem. Za poradce pro transakci si firma vybrala JP Morgan - finanční, Norton Rose - právní, obchodní due diligence bude provádět McKinsey & Co., daňový poradce a finanční část due diligence provede Ernst & Young.
Belgacom: Telecomu si cení na 160,1 miliardy korun. Za státní podíl nabídl 68,3 miliardy korun, což představuje 415 korun na akcii. Požaduje, aby vláda dodržela své sliby a snížila korporátní daně. BNP Paribas vyjadřuje „silný zájem zajistit a poskytnout dluhové financování“. Chce zachovat oddělené značky a entity Českého Telecomu a Eurotelu.
Telefónica: Nabízí kabinetu 69 miliard korun, což představuje 419 korun za akcii. Celý ČTc firma ocenila na 161,4 miliardy korun. Na rozdíl od Belgacomu si nemusí na Telecom brát úvěr, akvizici chce financovat z vlastních zdrojů a existujících úvěrových linek. Ocenění v rámci nabídky vychází z pěti a čtrnáctiprocentní prémie nad tříměsíčním klouzavým průměrem ceny akcií a šestinásobku očekávané letošní EBITDA při 17 až 23procentní prémii v porovnání s polským a maďarským telekomem. Finančním poradcem je Merrill Lynch spolu s Wood & Co., právním poradcem Garrigues spolu s AK Kocián Šolc Balaštík. Audit bude pro Telefónicu provádět Deloitte.
Blackstone / CVC / Providence: Celý Telecom má v očích těchto investorů hodnotu 158,5 miliardy korun, nabídnutá cena za státní majoritu je 67,5 miliardy korun, 410 korun na akcii. Klade si podmínky související s rekapitalizací Českého Telecomu, mimořádná dividenda bude hrazena dodatečnými půjčkami. Investici míní jako střednědobou. Finančním poradcem je UBS Investment bank, právním Baker & McKenzie. Audit provede KPMG.
PPF / J&T / InWay: Toto seskupení nabídlo nejvyšší cenu. Za státní podíl je ochotno dát 71,3 miliardy korun, 433 korun za akcii. Ocenění celé firmy podle konsorcia dosahuje 197 miliard korun. Nabídková cena je založena na nevyplácené dividendě. Jako jediný z uchazečů deklaruje vůli zbavit se Eurotelu, připouští možnost integrity, avšak pouze v případě zvýšení synergií pevných linek s mobilními službami. Transakci vnímá jako dlouhodobou, neklade si žádné významné podmínky. V nabídce tvrdí, že nyní jedná o účasti v konsorciu se dvěma strategickými partnery. Vládě nabízí, že její zástupce bude mít i po privatizaci místo v dozorčí radě firmy. Právním poradcem transakce je AK Procházka/Randl/Kubr.