Každý druhý Čech prý daně neodvádí nebo je nezákonně krátí Vláda hodlá zvyšovat daně, ale přitom není schopna vybrat ani ty dosavadní. Daňové nedoplatky se nesnižují, a nedá se ani očekávat, že by tomu mělo být v nejbližší době jinak. Příčinou je totiž fakt, že daně jsou již dnes natolik vysoké, že je mnoho občanů prostě neplatí.
Každý druhý Čech prý daně neodvádí nebo je nezákonně krátí
Vláda hodlá zvyšovat daně, ale přitom není schopna vybrat ani ty dosavadní. Daňové nedoplatky se nesnižují, a nedá se ani očekávat, že by tomu mělo být v nejbližší době jinak. Příčinou je totiž fakt, že daně jsou již dnes natolik vysoké, že je mnoho občanů prostě neplatí.
Nástup Jiřího Rusnoka do funkce ministra financí avizoval svého času tehdejší premiér Miloš Zeman jako snahu vypořádat se konečně s rostoucími daňovými nedoplatky. To se však dosud nepodařilo.
Jde o sto miliard korun
Nedovýběr daní se dlouhodobě pohybuje na úrovni okolo sta milionů korun a nijak neklesá. V procentuálním vyjádření to znamená, že se nevybere celá jedna čtvrtina všech daní. To potvrdila i náměstkyně ministra financí Yvona Legierská. Ze sta miliard korun daňových nedoplatků připadá čtyřicet miliard na příslušenství daní, tedy především na úroky. Dalších třicet miliard je vázáno za podniky v konkurzu. U nich se pohybuje výtěžnost okolo 3 - 5 procent z dlužné částky. Ze zbývajících 30 miliard bývá splacena maximálně jedna třetina dlužné daně. Socialistická vláda připravila v minulém volebním období řadu legislativních návrhů, ty však v převážně pravicové sněmovně narazily na odpor a neprošly. A to jak zákon o majetkových přiznáních, tak o registračních pokladnách či o kolkování lihovin. Dnes zřejmě tato opatření projdou, některá jsou dokonce zmiňována ve vládním prohlášení.
Administrativní bič nic nevyřeší
Ministerstvo financí připravuje i některé další návrhy zákonů, které by měly zpřísnit administrativní požadavky na založení podnikatelských společností. Pokud by novely prošly v parlamentu, musel by například každý statutární orgán či jednatel prokázat při zápisu do obchodního rejstříku, že nemá žádné nevypořádané závazky vůči státu. Podle člena rozpočtového výboru Martina Kocourka však administrativní opatření nic neřeší. Základním problémem je podle něj výše současných daní, která nutí podnikatele, aby je neodváděli. To ostatně dokládá i studie Světové banky. Podle ní totiž každý druhý Čech daně neodvádí, případně je nezákonně krátí. A podle studie Harvardovy univerzity je v pořadí států s nejvyššími daňovými úniky ČR na 55. místě z pětasedmdesáti sledovaných států.
Vláda zná jen jednu cestu
Výše vybraných daní závisí rovněž na daňové kvótě. Vybere-li stát na daních méně, než by mělo odpovídat růstu ekonomiky, sníží se i daňová kvóta. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že přijme opatření k zamezení samovolného poklesu daňové kvóty. To znamená, že by se měla snažit o zvýšení vybraného objemu daní. Toho lze dosáhnout buďto zvýšením sazeb daní, anebo zlepšením výběru stávajících. Dosavadní vládní návrhy však obsahují pouze první z uvedených možností řešení.
