Na slovíčkoObě slova jsou v češtině dobře zabydlená a hned úvodem třeba poznamenat, že původ mají přes vnější podobnost rozdílný. Historicky byly galeje nucené práce, zvláště veslování na válečných lodích, galérách. Původ názvu nutno hledat v řečtině, kde slovo galée označovalo jisté žralokovité ryby.
**Na slovíčko
Obě slova jsou v češtině dobře zabydlená a hned úvodem třeba poznamenat, že původ mají přes vnější podobnost rozdílný. Historicky byly galeje nucené práce, zvláště veslování na válečných lodích, galérách. Původ názvu nutno hledat v řečtině, kde slovo galée označovalo jisté žralokovité ryby. Dnes tedy, řekne-li někdo „dřu jako na galejích“, chce vyjádřit, že musí vykonávat nepříjemnou, těžkou, případně ponižující práci nebo také charakterizuje prostředí, v němž ji vykonává.
Ještě pestřejší vývoj prodělaly galerie. Kořeny slova sice do starověku také vedou (snad z biblického Galilea), vzniklo však za renesance. Původně označovalo dlouhé chodby uvnitř budovy nebo ochozy ve výši patra kolem ní, kde šlechta vystavovala sbírky uměleckých předmětů či loveckých trofejí. Časem se termín přenesl na každou místnost, v níž je umístěna sbírka obrazů, soch a podobně; později i na každou přehledně uspořádanou sbírku a konečně na přehled něčeho vůbec („galerie názorů“). Během doby se tak začalo říkat též nejvýše položené, nejlacinější části hlediště. A hovorové galerka si vypůjčila policie jako pojmenování zločineckého podsvětí.
Poslední dobou se dostala galerie do častého upotřebení v dalším smyslu. Bývají tak označovány části hypermarketových středisek, kde jsou umístěny drobnější prodejny (někdy i přilehlá parkoviště). Prodavači v nich - zvláště s nepřetržitou pracovní dobou - mají důvod si postěžovat, že jsou v galériích uvázáni jako na galejích.
