Registr účtů není v rozporu s bankovním tajemstvím, říká šéf ČSOB
Pavel Kavánek (56) Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze v roce 1972. Po ukončení studia začal pracovat v Československé obchodní bance jako dealer v devizově operativním oddělení. Stejnou pozici v letech 1976 a 1977 zastával v rámci stáže v londýnské pobočce Živnostenské banky. Do ČSOB se vrátil jako vedoucí skupiny devizových transakcí. V roce 1990 byl jmenován jedním z vrchních ředitelů banky a stal se členem jejího představenstva. Od roku 1993 je předsedou představenstva a generálním ředitelem ČSOB. Za vrchol jeho kariéry se považuje převzetí Investiční a Poštovní banky v červnu 2000. Z jím řízené ČSOB se během jediného víkendu prakticky bez rizika stala největší banka v zemi. Kavánek působí v České bankovní asociaci, od roku 2002 je jejím prezidentem. Byl členem a místopředsedou Burzovní komory BCPP. Hovoří anglicky, francouzsky a rusky. Je ženatý, má dvě dcery. Mezi jeho záliby patří lyžování, sjíždění divokých řek, jízda na koni a na kole.
EURO: V roce 2003 byla ČSOB jedinou velkou bankou v České republice, jejíž zisk byl meziročně nižší. Výsledky za polovinu roku 2004 svědčí o tom, že jste propad v hospodaření napravili, nicméně proti Komerční bance a České spořitelně v ziskovosti zaostáváte. Máte na to je dohnat? KAVÁNEK: V minulosti jsme byli - a jsem přesvědčen, že opět budeme - jednou z nejziskovějších a nejlépe fungujících firem v regionu. Jsme skutečně dlouhodobým hráčem, myslím, že umíme dobře desetiboj a umíme dobře maraton. Je potřeba si také uvědomit, v jakém posttransformačním období jsme. Výkony bank jsou stále ještě ovlivňované jednorázovými položkami.
EURO: Ve kterých segmentech vidíte největší potenciál pro růst vašeho byznysu do budoucna? KAVÁNEK: Na straně úspor je to správa prostředků všemi formami od stavebního spoření přes depozita až k nyní atraktivním fondům. Nenabízíme prodej jednotlivých produktů, ale řešení celkové otázky úspor. V úvěrech akcentujeme financování bydlení, v tom jsme jako Skupina ČSOB jedničkou na trhu. Chceme obhájit tržní pozici v hypotékách a dále s trhem růst. Chceme také pracovat na nových iniciativách kolem transformace stavebních spořitelen a spoření na bydlení obecně, stejně jako se podílet na projektu vládních půjček na bydlení pro mladé. Ve spotřebitelských úvěrech nebyla naše pozice nikterak silná, ale i v ní rosteme na úrovni o třetinu, tedy o zhruba dvacet procent nad trhem. Jsme velmi silná banka v oblasti menších a středních podniků. V tomto segmentu je úvěrová expanze rychlá a má veliký potenciál..
EURO: Na malé a střední podniky spoléhají všechny banky. Proč si myslíte, že jste lepší než konkurence? KAVÁNEK: Máme ve srovnání s ostatními bankami nejkvalitnější, časem otestovaný úvěrově analytický proces. To je možné prokázat na číslech. Úvěrové analýzy přitom slouží i klientům. Pomáháme jim jejich podnikání lépe finančně strukturovat a adekvátně tomu pak financovat. Máme velmi kvalitní tým v poradenství. Další věc, o které stojí za to se zmínit, je práce s evropskými fondy. Této příležitosti jsme se chopili a chceme ještě více rozvinout poradenství. Obstáli jsme spolu se státem při interim proceduře (posuzování státní pomoci bankám Evropskou komisí - pozn. redakce). Bylo to zničující z hlediska byrokracie, formálních až formalistických postupů. Lidé, kteří se na straně banky jednání zúčastnili, se v tom bludišti zorientovali, a tým těchto lidí nyní radí klientům v oblasti strukturálních fondů.
EURO: Bilanční suma ČSOB meziročně stagnuje a proti počátku roku poklesla. Proč se vám nedaří na rozdíl od konkurence růst? KAVÁNEK: Bilanční sumy nejsou tím nejlepším indikátorem obchodní síly bank. Stále se v bilancích projevuje dozvuk transformace, v některých více, v jiných méně. Podíváme-li se na všechny hlavní segmenty našeho podnikání, například úvěry klientům, je růst bilance v těchto oblastech velmi zdravý. Vysoký nárůst máme ve správě prostředků ve fondech, které součástí bilance nejsou. Růst bilanční sumy opravdu není ukazatelem, který bych sledoval.
EURO: Dosáhne letos banka pomocí zdravých změn struktury bilance nejlepšího hospodářského výsledku ve své historii? KAVÁNEK: Zcela nepochybně ano.
EURO: Studie poradenských firem označují strukturu českého bankovního trhu za blízkou oligopolní. Banky prý vzhledem k tomu mají ročně oligopolní nadzisk v řádu miliard korun. Souhlasíte s tím? KAVÁNEK: Nerozumím tomu, jak někdo může vyvodit, že český trh je oligopolní. Mám za to, že je nesmírně konkurenční. Banky vlastněné silnými koncerny mezi sebou tvrdě soupeří, takže je tu bariéra pro oligopolní chování. V jednotlivých oblastech trhu se formát konkurence odlišuje a je v nich řada silných hráčů. Nemějme před očima jen takzvanou silnou bankovní trojku. Berme vážně například GE Capital Bank ve spotřebitelských úvěrech a další.
EURO: Pro tvrzení o oligopolním chování lze ale argumentovat násobně dražšími poplatky za vedení účtů nebo vyššími úrokovými maržemi v porovnání s bankami v tradičních zemích Evropské unie. KAVÁNEK: Konstrukce nabídky jsou na různých trzích velmi odlišné a výběrové srovnání jednoho produktu s jiným je hrubě zavádějící. Není možné srovnávat hrušky s jablky. Například v Belgii se klientela velmi intenzivně orientuje na správu bohatství a banky na tom vydělávají mnohem více než v Česku. Mohou si proto dovolit snížit poplatky například za vedení běžných účtů. Jediné, na čem se studie poradenských firem shodly, je, že retailové trhy jsou národní a přeshraniční unifikace neprobíhá. Úrokové marže jsou znepokojující ne pro svou výši, ale právě pro to, že odpovídají místnímu rizikovému profilu. Podnikatelské prostředí v České republice je stále velmi neusazené a rámec podnikání nebyl ještě reformován. Je to jeden z největších balvanů, které Česko ještě valí před sebou.
EURO: Pojmenujte problémy konkrétně, prosím. KAVÁNEK: Banky se v nedávné historii zcela chybně tlačily a byly tlačeny do pozic příslušející rizikovému kapitálu, nehrály dobře svou tradiční roli úvěrových institucí. Jak to dopadlo, všichni víme. Nyní jsou banky zdravé, ziskové a platí daně. Agregátně jsou největším plátcem daní. V této zemi podstatným způsoben chybí rizikový kapitál. Není to tak, že ještě nebyl akumulován dostatek bohatství, aby zbylo na podnikání, kapitálu je ve světě mnohdy i nadbytek. Ale zcela zničující je jak neefektivní výkon vlastnických práv, tak ochrana vlastnictví a věřitelů, výkon práva, vstup do a výstup z podnikání a zbytnělá byrokracie rdousí podnikání. Pro recept si bohužel můžeme jen zčásti dojít do Evropy, protože tam tento princip - venture capital - není tak významný jako v anglosaském světě.
EURO: Jak vypadá český bankovní systém v porovnání s dalšími novými trhy střední Evropy? KAVÁNEK: Účast zahraničních bank v Česku je vyšší než v jiných zemích regionu. Například v Polsku vlastní zahraniční subjekty jen 60 procent bankovního sektoru. Náš vzorec má v současném globalizujícím se světě značné výhody. Umožňuje čerpat know-how matek, systém je stabilnější a výrazným způsobem zlepšil řízení rizik, svůj výkon i službu klientům. Myslím, že to, co se od zahraničních strategických investorů očekávalo, se naplňuje plnou měrou. Zdá se, že ve srovnání s jinými trhy regionu je inovace rychlá. Když srovnáváme Česko a Slovensko, je tu časový odstup, třeba jenom roku, ale je. Maďarský trh je hodně vyspělý, asi nejbližší tuzemskému. Polsko má před sebou delší restrukturalizační cestu.
EURO: Co soudíte o konsolidaci evropského bankovního trhu? Největší tuzemské banky - ČSOB a Českou spořitelnu - privatizovali menší regionální hráči, kteří se sami v budoucnu stanou objekty převzetí. KAVÁNEK: KBC je velmi výkonná, má velmi silné a stabilní jádro privátních vlastníků a byla by proto na převzetí asi velmi drahá. Myslím, že je namístě sledovat vývoj německého bankovnictví, které je ve velmi zajímavé situaci. Pokud se tam něco stane, bude to mít na evropské bankovnictví nepochybně dopad. Větší zahraniční banky nehrají v Česku významnější roli proto, že v době, kdy se banky privatizovaly, byly zaujaty nadregionálními fúzemi. Pro menší banky uzavřené do národních trhů byl vstup na nové trhy vyšší prioritou, hledaly způsob expanze, a našly ho zde.
EURO: Před pěti lety ale byl velký hráč - Deutsche Bank - jedním z uchazečů o ČSOB. KAVÁNEK: Když se na to podívám s výhodou zpětného zrcátka, vidím, že kdyby ji Deutsche Bank koupila, spíše by to ČSOB zbrzdilo ve vývoji. Banka by se pravděpodobně orientovala jen na některé oblasti trhu, nikoli na budování univerzálního profilu. Pravděpodobně by nebyla tolik orientována na retail. Možná by nastal konflikt mezi managementem a akcionáři. Měli jsme již tehdy připravený razantní nástup do retailu, zatímco Deutsche Bank se zaměřuje spíše na financování korporací a na investiční bankovnictví.
EURO: Je bankovní systém ve srovnání s jinými segmenty finančního trhu přeregulován? KAVÁNEK: Obecně je po vstupu do Evropské unie v Česku tendence k přeregulování. V některých oblastech je evropský regulatorní rámec až příliš těsný a byrokratický. Naši regulátoři - myslím - navíc přestřelují a občas jsou papežštější než papež. Pravdou také je, že regulace trhu pojišťovnictví ve srovnání s trhem bankovním je asymetrická a to dlouhodobě, a nejen v České republice, ale celoevropsky.
EURO: Jaké předpokládáte změny v regulaci bankovního systému? KAVÁNEK: Téma, které je na celosvětové úrovni zatím nevyřešené, byť se na všech bankovních konferencích skloňuje ve všech pádech, je spolupráce domácího a hostitelského regulátora, tedy regulátorů našich matek a sester s Českou národní bankou. Dle zákona má každý regulátor povinnost pečovat o stabilitu systému a zákon říká, že tato povinnost je nedělitelná. Tato interpretace je ale zničující, protože by to znamenalo, že se všechno bude dělat dvakrát. Jednou pro regulátora matky a jednou pro místního regulátora. To ale není úmysl a proto se nyní vedou diskuse jak nastavit odpovídající míru efektivní dělby práce a odpovědnosti mezi domácím a hostitelským regulátorem. Regulatorní rámec nestíhá rychlost změn a rychlost globalizace. Bankovnictví je tím vlastně brzděno v rozvoji. Je to velké téma, která se nedá uchopit jinak, než intenzivnějším a disciplinovaným dialogem regulátorů se subjekty trhu.
EURO: Co si myslíte o vyšetřování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) případu stavebních spořitelen, na základě nějž dostala vaše dceřiná společnost Českomoravská stavební spořitelna pokutu 228 milionů korun. KAVÁNEK: Přiznám se, že konstrukci ÚOHS, jak docházelo k domnělým kartelovým ujednáním, nerozumím. Vyvozuje se, že výměna statistických informací způsobila cenovou deformaci. Zdá se mi, že tato konstrukce je nepatřičná a myslím že odvolání je velmi, velmi robustní.
EURO: Jaký je váš postoj k návrhu ministerstva financí, aby stavební spořitelny mohly poskytovat úvěry nejenom na bydlení? KAVÁNEK: Soudím, že liberalizační manévr z dílny ministerstva financí je zcela v pořádku. Státní dotační politika je v této oblasti změnou zákona redukována, původní tvar stavebního spoření se mění. V tomto ohledu je, myslím, správné spolu s tlumením státních dotací uvolňovat prostor pro podnikání stavebních spořitelen.
EURO: Kdybyste měl možnost přímo ovlivnit veřejné finance, jakou byste zvolil prioritu? KAVÁNEK: Zreformovat všechno, co tlumí osobní zodpovědnost a omezuje svobodu rozhodování člověka. Podívejte se, jaký má Česká republika potenciál k ekonomickému růstu. Já tvrdím, že obrovský, výrazně vyšší než ostatní země Visegrádské skupiny. A přece za nimi v růstu zaostáváme. Přikláníme se například k vyššímu zdanění než ostatní země Visegrádu. Tvrdí se, že je to žádoucí pro sociální smír, že to umožňuje zachovat sociální systém v době vysoké nezaměstnanosti. Jenže náš sociální systém svou přebujelostí tlumí zodpovědnost za vlastní zdraví, vzdělání a budoucnost. Tedy podvazuje hospodářský růst tím, že demotivuje a omezuje svobodu vlastního rozhodování.
EURO: To je ale zaklínadlo všech liberálních ekonomů. KAVÁNEK: Chcete-li konkrétní opatření, tady jsou: stropní limit na odvody na sociální a zdravotní pojištění. Přijmout takzvaný „opt-out“ systém v oblasti důchodového pojištění, tedy přiznat občanům svobodu volby, zda budou spořit na penzi do průběžného (tedy současného) systému anebo do kapitálového fondového spoření, které generuje vyšší náhradový poměr než průběžný systém. Některé kroky je možné udělat už dnes, bez reformy penzijního systému. Třeba zvýšit zainteresovanost zaměstnavatelů na penzijním připojištění jeho pracovníků. Cestou může být zvýšení daňového odpočtu u zaměstnavatelů až na sedm procent, nebo posunutí hranice osvobození účastníků penzijního kapitálového připojištění od daně z příjmu z částky, kterou mu přispívá zaměstnavatel.
EURO: Ministr vnitra navrhuje vznik jednotného registru bankovních účtů. Díváte se na jeho snahy s pochopením? KAVÁNEK: V prostředí narůstajícího terorismu, rizika finančních podvodů a praní špinavých peněz jsme jako bankéři s ministrem vnitra na jedné lodi. Nepochybně. Současně ale vznik registru není nezbytný. Chceme pečovat o stabilitu a transparentnost podnikání, chceme ochraňovat klienty. Pokud přijmeme princip, že není možné plošně prolomit bankovní tajemství, musíme si to odpracovat. Je třeba se sjednotit na technikách komunikace a předávání informací. Dohodnout se na míře centralizace. Domnívám se, že jsme ještě zdaleka nevyčerpali prostředky jemnější a lacinější. Myslím, že je třeba mluvit o možnostech, jak na elektronické bázi, byť ne centralizované, dojít dál, než jsme v současné době.
EURO: Ještě vás baví být po více než jedenácti letech v čele ČSOB? Jaké výzvy před sebou máte? KAVÁNEK: Podnikání se vyvíjí v určitých cyklech, které se vždy překrývají. Už jsem inicioval dva cykly, nyní se chystám na třetí a hodně se na to těším. Prvnímu dominovalo budování finanční stability a finančního řízení. Prioritou druhého cyklu, je obchodní růst, segmentace trhu a porozumění mu. Nyní se chci velmi soustředit na lidský potenciál, na uvolnění kreativity lidí ve firmě. Každá finanční skupina má v sobě velmi dlouhý řetěz vytváření hodnot. Na nás manažerech je, abychom dokázali vytvořit optimální vazbu mezi jednotlivými tvůrci. Chci nakopnout výkon firmy o dvě patra výš. Práce mne pořád baví. Pokud bych měl v budoucnu pocit, že firmě již dost nepřidávám nebo by mě práce přestala bavit, vyhodím se sám.