NA SLOVÍČKO Zponenáhla si na ně zvykáme. Slovo bylo vytvořeno účelově a kde se vzala inspirace, není nutno připomínat. Snad stojí jen za to pohlédnout do dějin na úsvit naší civilizace: Evropu přejali již staří Řekové od semitských Akkádů, kteří žili dávno před naším letopočtem na území Mezopotámie v dnešním Iráku.
NA SLOVÍČKO
Zponenáhla si na ně zvykáme. Slovo bylo vytvořeno účelově a kde se vzala inspirace, není nutno připomínat. Snad stojí jen za to pohlédnout do dějin na úsvit naší civilizace: Evropu přejali již staří Řekové od semitských Akkádů, kteří žili dávno před naším letopočtem na území Mezopotámie v dnešním Iráku. Ti dělili tehdejší svět podle označení zeměpisných stran: asu znamenalo akkádsky „východ“ a ereb „západ“; odtud tedy Asie i Evropa. S eurem se setkáváme běžně a časem to bude ještě běžnější. Až nahradí naši měnu, bude možná slovu koruna v tomto smyslu hrozit zapomnění. Přitom nás provázelo už od starého Rakouska. Není tajemstvím, že měnová jednotka byla pojmenována podle „královské ozdoby hlavy“ ražené na mincích. Původně to byl věnec z ratolestí či květů jako cena vítězů či ozdoba při slavnostech, pak jako odznak moci dostala podobu, kterou dobře známe z historie. Je asi na místě upozornit, že se slovem euro v češtině nakládáme jako s názvem kterékoliv jiné měny, tedy skloňujeme a píšeme s malým počátečním písmenem (viz dolar ). N e vždycky se to však dodržuje. Příkladů je habaděj, my uvedeme jeden z bulvárního tisku: Herečka Jennifer Lopezová prý dostala od svého bývalého milence „diamantové srdce v hodnotě 565 tisíc Euro “. Ovšemže měl být název měny v druhém pádu - eur - a s malým počátečním písmenem. Další potíž může představovat značka. Přiřazuje se k řadě zavedených. V mezinárodních zvyklostech se píšou obvykle velkými písmeny (CHF, GBP, USD) a samozřejmě je nelze ohýbat. Sem tedy patří i zkrátka EUR . Zkrácení není moc úsporné, ale těžko vymyslit jiné. Užívá se na kurzovních lístcích, cenovkách, v různých výčtech a podobně. Pokud jde o souvislý text, dáváme přednost úplnému názvu, hlavně proto, že pak můžeme bez problémů skloňovat, jak je v češtině zvykem: euro, eura, euru a tak dále.
