O evropské vraky není zájem
Téměř dvě třetiny účastníků tradiční ankety týdeníku EURO se jasně vyjádřily proti zvyšování hranice stáří u dovážených aut. Nejčastějším zdůvodněním byl pro manažery nevyhovující technický stav ojetin a nebezpečí plynoucí ze znečišťování ovzduší a z toho, že se Česko stane vrakovištěm Evropy. „Počet aut ve špatném stavu je již nyní v ČR alarmující. Dojde k dalšímu snížení bezpečnosti automobilové dopravy a zhoršení vlivu na životní prostředí,“ podotýká jeden respondent. Další se k němu přidává: „Tímto nepromyšleným rozhodnutím Poslanecké sněmovny nám reálně hrozí, že se staneme autovrakovištěm Evropy. Ekologie opět dostala pořádně na frak.“
Někteří z ředitelů považují rozhodnutí za výsledek lobbyingu dovozců. „Je obrovskou demagogií podnikatelů v tomto prapodivném oboru, že na trhu není dostatek levných vozů přístupných i těm nejchudším vrstvám. Vozy, zakoupené jako nové v první polovině devadesátých let na našem trhu, se dnes nabízejí v dostatečném množství a za srovnatelné ceny s dovezenými ojetinami,“ říká jeden z nich a k ekologickému aspektu dodává, „dovoz budoucího těžko a nákladně odstraňovaného odpadu považuji za zcela nepřijatelný.“ Další pak o lobbyingu hovoří otevřeně: „Poslanci opět nedokázali odolat asi velmi silnému lobbování dovozců ojetých automobilů.“
Naopak pohnutkou pro kladnou odpověď na položenou otázku byla především finanční nedostupnost nových vozů a také srovnání zahraničních ojetin se starými auty, která se pohybují po českých silnicích. „Když tady jezdí dvacetileté škodovky, proč by nemohly osmileté fordy? Možná vyšší nabídka pěti až osmiletých aut vytlačí ta dvacetiletá,“ odpověděl jeden manažer. Zazněl ještě další podobný názor: „Skýtají možnost zájemcům koupit levnější než nový automobil. Stále voláme po mobilitě pracovní síly a toto je jeden ze způsobů, jak ji umožnit. Kvalitu dovážených vozů a plnění legislativních požadavků na technický standard mohou kontrolovat k tomu oprávněné orgány. Pokud budou fungovat dobře, není třeba se starých vozů děsit.“
Považujete rozhodnutí o zvýšení hranice stáří dovážených aut na osm let za dobré?
Ano 26,7 %
Ne 63,3 %
Nevím 10 %
Plošné přídavky nebrat
Přídavky na děti by neměly být pro každého stejné. Víceméně jistých je si v této otázce 71,7 procenta manažerů, zatímco pro plošné zavádění se vyjádřila asi čtvrtina. Hlavními argumenty tříčtvrtinové většiny je ekonomická nevýhodnost a neadresnost. „Sociální síť je pro řešení sociálních problémů. Pokud potřebujeme plošné přídavky, pak říkáme, že mít dítě je pro každého sociální problém,“ odpověděl jeden ředitel. Jeho kolega k tomu dodává: „Jde o nejkomunističtější rozhodnutí této vlády. Opět nádherný příklad toho, že sociální demokracii nejde o adresnost, ale o popularitu.“ Také jedna z manažerek připomíná blížící se volby: „Jde o nesmyslný krok hodný populistické vlády pár měsíců před volbami. Jenom se tím dále zatíží přerozdělování v rámci státního rozpočtu.“ Dalšího respondenta populistický nádech rozhodnutí popuzuje ještě více: „Naše vláda opět prokázala svoje velké sociální cítění. Její sociální politika vypadá asi takto - Výdaje v řádu možná desítek milionů korun na výcvik psů pro zrakově postižené občany neuvolní (těchto lidí je málo a jako voličská skupina mají nízký potenciál), na druhou stranu výdaje za čtyři miliardy korun ročně na dětské přídavky pro vysokopříjmové kategorie jsou k dispozici (pohádky o státní péči se hezky poslouchají a volič je jistě u voleb ocení).“
Kromě diskriminační povahy rozhodnutí byla častým důvodem těch, kteří stojí naopak na straně plošných přídavků, ekonomická nevýhodnost pro stát: „Současný systém adresného vyplácení přídavků na děti je neekonomický. Úspory, které se dosáhnou tím, že se přídavky nevyplácejí superbohatým lidem, v žádném případě nepokryjí ani zlomek nákladů na úřednický aparát. Řada příkladů z praxe navíc nasvědčuje, že systém je určitými skupinami obyvatelstva zneužíván.“
Razantní tečku za anketou potom udělal jeden z ředitelů: „Mohl bych si sice pomoci, ale o tuto almužnu od státu, který mě současně na každém kroku obírá a buzeruje, rozhodně nestojím!“
Souhlasíte se zavedením plošných přídavků na děti?
Rozhodně ne 47,5 %
Spíše ne 24,2 %
Spíše ano 21,7 %
Rozhodně ano 4,1 %
Nevím 2,5 %
PRAMEN: Týdeník EURO – odpovídalo 120 manažerů
