NA SLOVÍČKODva termíny natolik si podobné, že se vnucuje myšlenka o jejich společném původu. A fakticky se jej můžeme dopátrat. Základem je - ovšemže latinské - sloveso facere, „dělat“. To je tedy důvod množství významů, v jakých odvozená slova užíváme.
NA SLOVÍČKO
Dva termíny natolik si podobné, že se vnucuje myšlenka o jejich společném původu. A fakticky se jej můžeme dopátrat. Základem je - ovšemže latinské - sloveso facere, „dělat“. To je tedy důvod množství významů, v jakých odvozená slova užíváme. Stačí pohlédnout do slovníku: Samotné fakt slouží vedle významu „zjištěná skutečnost“ především v hovorovém jazyku ve funkci částice jako „opravdu“. Patří sem i četné odvozeniny, třeba ono použité příslovce fakticky nebo faktografie a mnohé podobné výrazy.
Další významový blok souvisí s podstatným jménem faktor. Ten se užívá především ve smyslu „činitel, uplatňující se v nějakém procesu“, třeba růstový faktor nebo spojení faktorová grupa. V posledních letech se můžeme občas setkat se spojením impakt faktor, které znamená „číslo odrážející citovanost odborné práce ve specializovaných časopisech“. A ještě nelze pominout další významy slova faktor: „zprostředkovatel mezi zaměstnavatelem a domáckými dělníky“ a „ten, kdo vede nebo rozděluje práci v tiskárně“. Obě užití jsou poněkud zastaralá, naopak zcela aktuálně do češtiny pronikl z angličtiny termín faktoring. Nedávno jsme mu věnovali pozornost v Profitu. Jde o úvěr zajištěný konkrétními pohledávkami, což spočívá v jejich odkupu před dobou jejich splatnosti.
Nejběžněji se setkáváme s termínem faktura ve významu „účet“ a dalšími odvozeninami jako fakturace, fakturant, fakturovaný. Do češtiny se dostaly ze zmíněného latinského základu prostřednictvím němčiny.
