Bank of China je čtvrtou největší firmou světa, ale v nejbližší budoucnosti ji čekají těžké chvíle
O budově Bank of China Tower, již pro hongkongské ústředí řečeného ústavu postavil čínskoamerický architekt I. M. Pei, se napůl v žertu říká, že je záměrně umístěna tak, aby tamní bossové mohli z výšky shlížet na nedaleké sídlo konkurenčního finančního domu Citibank. Ať už je na tom pravdy více či méně, ambice Bank of China (BoC) tomu odpovídají. Ještě před šesti lety ji časopis Forbes zařadil v žebříčku Global 2000 největších firem světa na jedenadvacáté místo, přičemž mezi čínskými bankami byla na místě druhém.
O tom, co se děje v ekonomickém vztahu Číny a zbytku světa, vypovídá fakt, že v letošním vydání žebříčku již je BoC vedena jako čtvrtá největší firma světa – ovšem čtvrtá je i mezi čínskými bankami; jinými slovy první čtyři největší firmy světa jsou čínské banky (měřeno výší aktiv, což je metodologie Forbesu). Může-li tedy společnost dramaticky stoupat v celosvětovém měřítku a zároveň klesat v měřítku domácím, je zjevné, že jsme svědky dob mimořádně dramatických. A začínají se projevovat i v Česku, protože Bank of China otevře do konce roku pobočku v Praze. Po Maďarsku a Polsku si u nás vytvoří další záchytný bod v Evropě.
Miliardy na světlé zítřky
Růst aktivity čínského bankovnictví v posledních letech byl stěží uvěřitelný. Poté, co globální konkurenty oslabila finanční krize z let 2007 až 2008, začaly čínské banky ve světle svých finančních výsledků koukat na americké (a zejména evropské) soupeře podobně svrchu jako vedení Bank of China na Citibank přes hongkongský bulvár Garden Road. Například v roce 2012 uvedl časopis The Banker, že čínské banky, jejichž zisky před krizí obnášely zhruba čtyři procenta globálních bankovních zisků, jich najednou měly v kapse téměř třetinu (29,3 procenta). Naopak evropské banky, jež před krizí držely 46 procent veškerého bankovního profitu, se musely spokojit se šesti procenty. Bank of China tehdy byla s vydělanými 26,8 miliardy dolarů na třetím místě za Industrial Commercial Bank of China (43,2 miliardy) a China Construction Bank (34,8 miliardy). Na čtvrté místo se vecpal americký dům JPMorgan a první pětku uzavírala – pro změnu – Agricultural Bank of China.
Ne náhodou se řečeným čínským finančním ústavům přezdívá „velká čtyřka“ (viz tareport bulka). Ve všech má stát stoprocentní, nebo alespoň majoritní podíl (ačkoli právě Bank of China byla první, kterou partajní bossové v roce 2006 pustili na burzu). Všechny tyto banky se po roce 2008 podílely na úvěrovém šílenství, jak nazval list Financial Times čínskou politiku ekonomiky tlačené kupředu pomocí levných úvěrů.
Zvláštní roli v jejich fungování přitom samozřejmě hraje naplňování představ stranického vedení; z této role také plynou jejich nejambicióznější projekty. Když v roce 2013 přišel prezident Si Ťin-pching s myšlenkou obnovit starověkou Hedvábnou stezku pod heslem Jeden ekonomický pás, jedna cesta (čínská tradice velí pojmenovávat jednotlivé díly ekonomické strategie, jako by to byly vojenské operace), byla Bank of China u toho.
Letos vydala ojedinělou kombinaci dluhopisů denominovanou ve čtyřech různých měnách (americký dolar, singapurský dolar, euro a jüan), jíž na projekt přispěla 3,55 miliardy dolarů, což je téměř desetina veškerého plánovaného financování. Prezident Si přislíbil 40 miliard, přičemž prvních deset miliard nechal uvolnit z valutových rezerv. A to je jen příklad ilustrující nadšení, s nímž se Bank of China podílí na budování světlých zítřků. Ono nadšení se však v posledních týdnech či měsících dočkalo řádného zchlazení.
Zpomalování čínské ekonomiky – loňských 7,4 procenta růstu poprvé po letech nesplnilo předpovědi – začalo v první polovině letošního roku zatěžkávat banky ruku v ruce s úměrně rostoucími objemy špatných, nesplácených dluhů. Už v březnu oznámily banky velké čtyřky, že zdvojnásobují objem odpisů, aby jim nehrozilo, že nebudou schopny naplnit požadavek centrální banky držet v rezervách nejméně 150 procent objemu špatných dluhů.
Přesto se děje právě to. Po červnovém oznámení slabých výsledků za prvních šest měsíců letošního roku (růst zisku o 1,1 procenta ve srovnání s 11 procenty touto dobou loni) a po letním katastrofálním burzovním propadu oznámila BoC na konci srpna, že „jí hrozí tlak na dodatkové platby“, jak citovala její prohlášení agentura Reuters. Jinými slovy hrozí, že bude muset buď přijmout nečekaně velké ztráty, nebo podstatně navýšit částku, kterou je ze zákona povinna mít připravenou ke krytí špatných dluhů. Ani jedno se pochopitelně na celkových výsledcích banky nepodepíše nijak pěkně.
Krušný a krušnější
K tomu je třeba přičíst riziko nevypočitatelných dopadů protikorupčního tažení, jež vede prezident Si. Slíbil, že bude „nemilosrdně pronásledovat tygry i mouchy“, tedy zločince malého i velkého kalibru, a státní banky poskytují velká lákadla pro jedny i druhé. Letos na jaře začal Peking vyšetřovat BoC – netradičně – kvůli zprávám státní televize CCTV o tom, že se BoC podílí na praní špinavých peněz „gigantických rozměrů“. Podle zákona smí soukromá osoba z Číny poslat do zahraničí maximálně 50 tisíc jüanů ročně (necelých osm tisíc dolarů), BoC však údajně umožňuje posílat více – celkově mají částky ilegálně odeslané do zahraničí dosahovat až tří miliard dolarů.
Paradoxně je Bank of China nezávisle na tom terčem vyšetřování i kvůli podezření ze skutku právě opačného. Milánští vyšetřovatelé mají banku na mušce kvůli 4,5 miliardy eur, které údajně BoC pomohla vyvést naopak z Itálie do Číny. Začátek procesu je naplánován na březen roku 2016.
Srpnový titulek listu The Wall Street Journal, jenž čínským bankám předpovídá „nejkrušnější rok za více než deset let“, tak může pro šéfy Bank of China platit dvojnásob bolestně.
Ještě že mají ten pohled z výšky na Citibank. l
Velká čtyřka Čtyři největší čínské banky jsou podle letošního vydání žebříčku Global 2000 časopisu Forbes zároveň čtyřmi největšími firmami planety. Firma Tržby Čistý zisk Aktiva Tržní hodnota Industrial and Commercial Bank of China 166,8 44,8 3322,0 278,3 China Construction Bank 130,5 37,1 2698,9 212,9 Agricultural Bank of China 129,2 29,1 2574,8 189,9 Bank of China 120,3 27,5 2458,3 199,1 Zdroj: Forbes
Prezident Si Ťin-pching slíbil, že bude „nemilosrdně pronásledovat tygry i mouchy“, tedy zločince malého i velkého kalibru, a státní banky poskytují velká lákadla pro jedny i druhé. Bank of China v číslech 110 let nepřetržité existence dělá z BoC nejstarší fungující finanční ústav v Číně 74 % BoC vlastní stát 26 % se obchoduje na burze v Hongkongu 305 tisíc zaměstnanců Burza 19 % činí v prvních šesti měsících letošního roku pokles ceny akcií banky na Hongkongské burze 8 % činí za totéž období pokles tamního Hang Seng Indexu Špatné úvěry 24 % o tolik stoupl za prvních šest měsíců letošního roku objem špatných úvěrů BoC (na 1,41 procenta celkového objemu úvěrů) Úroková marže 2,18 % činila letos v červnu čistá úroková marže – (loni v téže době to bylo 2,24 procenta) Zdroje: Bloomberg, Reuters Historie
• 1905 – Založena jako Daqing Hubu Bank. • 1905 – Po vzniku Čínské republiky je přejmenována na Bank of China, přejímá na 30 let funkci centrální banky. • 1929–1936 – Otevírá první pobočky v Londýně, Ósace, New Yorku a Singapuru. • 1937–1946 – Během války s Japonskem BoC nejprve otevřela, poté byla nucena zavřít a na konci války znovu otevřela řadu poboček v celé Asii – v Batavii, Penangu, Kuala Lumpuru, Hanoji, Rangúnu, Bombaji a Kalkatě a dalších městech. • 1949 – Po komunistickém vítězství v občanské válce se banka rozdělila do dvou organizací – jedna zůstala v komunistických rukou na pevnině, druhá na Tchaj-wanu (ta byla v roce 1971 privatizována a stala se z ní International Commercial Bank of China, jejíž zkratku ICBC neradno plést s pevninským finančním domem Industrial and Commercial Bank of China). • 1979 – BoC otevírá pobočku v Lucembursku, jež se postupně stala její evropskou centrálou a prvním subjektem nabízejícím v Evropě produkty v jüanech. • 2005 – Americké úřady vyšetřují BoC ve spojitosti s aférou „superdolarů“, mimořádně kvalitních padělků stodolarových bankovek (role banky nebyla nikdy spolehlivě prokázána). • 2006 – BoC je kotována na burze v Hongkongu; hodnota IPO dosáhla 11,2 miliardy dolarů. • 2012 – Banka otevírá pobočku na Tchaj-wanu jako symbol ekonomického sbližování obou čínských zemí. • 2015 – BoC získává (jako jedna z pouhých osmi institucí a jediná asijská) vstup na prestižní aukci zlatých cihel London Bullion Market Association, takže se podílí na určování tamní ceny zlata. Zdroje: Wikipedia.org, Fortune, New York Magazine
O autorovi| Daniel Deyl • deyl@mf.cz
