Diskonty ve světě sílí, u Čechů jejich popularita zatím stagnuje
Levnější! Požene se za takovou cedulí při nákupech jídla mnohem více Čechů v době, kdy budou mít hlouběji do kapsy? A nastanou diskontům zlaté časy? V celosvětovém srovnání je už prodejny orientované na nízkou cenu zažívají, potvrzuje studie společnosti Deloitte. „S tím, jak zpomalení růstu celosvětové ekonomiky v roce 2007 přerostlo v minulém roce v recesi, omezují spotřebitelé své výdaje a v ještě větší míře využívají služeb diskontních maloobchodníků,“ uvádí Deloitte ve své letošní zprávě nazvané Globální síla maloobchodu v roce 2009.
V preferenci českých zákazníků zatím obliba diskontů stagnuje a retailoví odborníci ani nemohou zodpovědně věštit, jak se kupující v době ekonomických potíží zachovají. Jasné je pouze to, že nějaké změny nastanou. Jejich síla bude záležet na tom, do jak hluboké krize domácnosti upadnou. S poklesem životní úrovně přibude lovců cen a někteří náročnější spotřebitelé budou při nákupech rezignovat na co nejvyšší kvalitu.
Nicméně přes vyrovnanou přízeň zákazníků hlavní diskonty v tuzemsku – Penny Market a Lidl – stále posilují, a to díky otevírání dalších obchodů. Oba diskontní řetězce se řídí heslem být co nejblíže k zákazníkům. Penny má s více než dvěma stovkami prodejen nejhustší diskontní síť, k níž zejména díky pohlcení Plusu Discount přibude do poloviny letošního roku další zhruba stovka obchodů. Lidl měl v závěru minulého roku v Česku přes 190 prodejen. V průměru otevírá ročně zhruba 20 obchodů a ani letos by tomu nemělo být jinak. „Řídíme se naším expanzním plánem, jenž je vypracovaný dlouho dopředu,“ říká mluvčí Lidlu Sandra Kipeťová. Upřesňuje, že v tomto roce přibudou nové prodejny především v Praze, Královéhradeckém kraji a na Plzeňsku. I prostřednictvím svého webu Lidl shání pozemky ke koupi nebo pronájmu ve městech od pěti tisíc obyvatel.
Omezená nabídka předností?
„Nízké ceny zdaleka nemusejí být důvodem pro masivnější příklon spotřebitelů k diskontům. Řada hypermarketů dnes nabízí zboží v podobné kvalitě za srovnatelné a někdy i nižší ceny než diskonty,“ uvádí Zdeněk Skála ze společnosti Incoma Research. Uvažuje, že populárnější by se tyto formáty mohly stát díky své dostupnosti, rychlosti nákupu a možná paradoxně i omezené nabídce. „V hypermarketu, kam zákazníci většinou jezdí autem na velké nákupy, zpravidla nakoupí víc potravin, než chtějí, a často pak i něco vyhodí. Diskonty by mohly ve větší míře posloužit těm, kteří raději zajdou pro malé množství zboží a častěji. Zbytečně tedy neutrácejí,“ míní Skála. Petr Hrala z firmy Opinion Window zabývající se výzkumem trhu připomíná, že rozdíly mezi některými typy obchodů se poněkud smazávají. „Kupříkladu Lidl už není čistý diskont. Zákazníky přitahuje svou dostupností a zkvalitněním sortimentu,“ domnívá se. Lidl, jejž si Češi zvolili obchodníkem roku, svým způsobem plní roli convenience obchodů. Diskonty v různých zemích je totiž stále častěji napodobují a původní orientaci na nízké ceny mění v důmyslnější postupy, jak přivábit zákazníky.
Zatímco v minulém roce Češi ještě neměnili své nákupní chování, letos se na něm už krize podepíše. A čím dramatičtější bude, tím výrazněji spotřebitelé zareagují – stoupne jejich cenová citlivost, omezí spotřebu, budou více vyhledávat cenové akce a více také půjdou po nejlevnějších značkách. „Během letošního roku se spotřebitelé budou stále více řídit cenou zboží, a to ve větší míře než doposud. Tento trend začíná být patrný, zákazníci přecházejí k maloobchodníkům, kteří si hlídají ceny výrobků,“ uvádí Martin Tesař, partner v oddělení auditu společnosti Deloitte v České republice.
Aldi a Schwarz jdou nahoru Deloitte ve spolupráci s časopisem Stores sestavila žebříček 250 největších maloobchodních prodejců z celého světa dle tržeb v roce 2007. Do první desítky se poprvé probojovala německá firma Aldi, a posílila tím výrazné zastoupení diskontů. Prudce nahoru poskočil vlastník obchodů Lidl, německá společnost Schwarz, která se z desátého místa vyšvihla na sedmé. V posledních pěti letech rovněž zaznamenala největší nárůst v první světové maloobchodní desítce. V Česku Schwarz se sítí Lidl a Kaufland, orientovanými silně na ceny, obhájil v minulém roce první pozici v TOP 10 obchodníků. Výrazně posílilo také Tesco s cenově zaměřeným konceptem, jež je dvojkou na českém trhu. Žebříček TOP 10 českého obchodu za loňský rok, který minulý týden zveřejnily Incoma Research a Moderní obchod, zachycuje stav před očekávaným zlomem. Loňské tržby první desítky meziročně vzrostly téměř o 24 miliard korun, to znamená o osm procent. Podíl TOP 10 firem v obchodě s rychloobrátkovým zbožím dosáhl 64 procent. Dynamika růstu tedy poklesla, v předloňském roce tržby nejsilnější desítky stouply o dvanáct procent a rychleji rostla i koncentrace.
Nákup dle smajlíků Spotřebitelé, kteří ani ve zlých časech nepůjdou jen slepě za cenou, by mohli ocenit snahu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), jež se chystá zveřejňovat hodnocení obchodních řetězců. „Naším cílem je jednoznačně větší informovanost spotřebitelů. Následujeme trend, který se nyní projevuje v řadě zemí EU i mimo ni,“ vysvětluje ředitel SZPI Jakub Šebesta. Připomíná, že nejdál je v tomto hodnocení Dánsko, kde je každá provozovna na viditelném místě označena podle výsledku poslední kontroly různým typem takzvaného smajlíka. „Doufáme zároveň, že hodnocení bude obchodníky motivovat k dalšímu zlepšení kvality prodeje,“ říká Šebesta. Potvrzuje, že zelené maso, červi v čokoládách a jiné odstrašující kauzy z minulých let působily jako stimul pro zdokonalení systémů kontroly v jednotlivých řetězcích. „Obchodníci sami pochopili, že zaměstnance musejí tlačit k dodržování pravidel vnitřní kontroly,“ ujišťuje šéf SZPI. Zatímco z pohledu bezpečnosti potravin se situace na českém trhu dlouhodobě zlepšuje, tvrdí Šebesta, na druhé straně přibývá případů klamání spotřebitele, kdy se potravina vydává za něco, co ve skutečnosti není. „A to již souvisí s kvalitou,“ zdůrazňuje. „Poptávka po nízkých cenách vytváří značný prostor pro lidově nazývané náhražky. Jsou-li ale správně označeny, jsou takové výrobky legální a na trhu mají své místo. Nabídka potravin je velmi široká a spotřebitel má vždy možnost si vybrat,“ tvrdí Šebesta. Cenová citlivost Čechů je ovšem vrtkavá a hrozba zlých časů nahrává výrobcům „šmejdů“. Jestliže jsme se před šesti lety při nákupním rozhodování přestali řídit hlavně cenou, na zdražení potravin na podzim předminulého roku jsme hned zareagovali.
TABULKA
TOP 10 obchodních řetězců v ČR
Pořadí*Skupina*Tržby (mld. Kč)
2006*2007*2008
1.*Schwarz (Kaufland, Lidl)*45*50*54,5
2.*Tesco*37*44*47
3.*Ahold (Hypernova, Albert)*38,5*42*44
4.*Makro*38,3*39,3*39,5
5.*Rewe (Billa, Penny Market)*25,8*31,6*38,5
6.*Globus*20,5*23*25,4
7.*Tengelmann (Plus Discount, OBI)*19,5*20,4*22,5
8.*GECO Tabak*14,9*17,7*17,5
9.*Spar*12*13*14
10.*Peal*7*8*9,3
1.–10.*Celkem*258,5*289*312,2
Pramen: Incoma Research a Moderní obchod
TABULKA
Světová retailová desítka
Prvních deset maloobchodníků ve světě
Pořadí*Společnost*Země původu*Tržby v roce 2007 (v mil. USD)*Růst 2002–2007 (%)
1.*Wal-Mart*USA*374 526*10,3
2.*Carrefour*Francie*112 604*3,6
3.*Tesco*Velká Británie*94 740*12,4
4.*Metro*Německo*87 586*4,6
5.*Home Depot*USA*77 349*5,8
6.*The Kroger Co.*USA*70 235*6,3
7.*Schwarz*Německo*69 346*12,6
8.*Target Corporation*USA*63 367*7,6
9.*Costco Wholesale Corporation*USA*63 088*10,7
10.*Aldi*Německo*58 487*4,3
Pramen: Deloitte, složená roční míra růstu
BOX
Diskontní přírůstky
Počet prodejen v Česku
Typ obchodu*2006*2007*2008
Diskonty*543*556*645
Hypermarkety*214*231*246
Supermarkety*433*430*434
Pramen: Incoma Research; počty jsou vždy ke konci kalendářního roku