Na slovíčko Patří-li tradičně k Vánocům přídomek "svátky pokoje a míru", pak dobu, která jim přechází, můžeme bez přehánění nazvat mumrajem či rumrajchem. Do předvánočních prodejen se totiž importují tradice ze všech světových stran.
Na slovíčko
Patří-li tradičně k Vánocům přídomek „svátky pokoje a míru“, pak dobu, která jim přechází, můžeme bez přehánění nazvat mumrajem či rumrajchem. Do předvánočních prodejen se totiž importují tradice ze všech světových stran. České Jezulátko se svatou Marií, Josefem, volkem, oslíkem, ovečkami i pastušky je vytlačováno od severu, jihu, západu a východu Santa Clausem (dříve Dědem Marózem). Jakoby k nám navíc doléhaly ozvuky listopadového amerického Dne díkůvzdání, snad také švédské svaté Lucie. A nesmíme zapomínat ani na domácího Mikuláše, který v reklamách i se svým vousem a čepicí až do Štědrého dne přežívá.
Pro selankovité naivní resentimenty holt zbývá v globální vesnici pramálo prostoru. Kdo by se dojímal křesťanskou legendou? Advent (z latinského adventus, „příchod“) se proměnil z období radostného očekávání mesiáše (z aramejského mešíhá, „pomazaný“) v komerční mumraj a rumrajch (přes německé Mummerei z francouzského momerie, „maškaráda“ - rumrajch vznikl u našich sousedů zkřížením s Rummel, „povyk, mela“). Komu činí radost nakupování, jistě se ke všeobecné pandemii připojil a přispěl mezinárodním obchodním řetězcům a úvěrovým spořitelnám k lámání rekordů. Zase byla překonána laťka tržeb a uvidí se, do jaké výšky vystoupá příště.
Nezbývá než popřát zákaznictvu dobré vůle, aby prožilo aspoň samotné nejkrásnější svátky roku po česku, v míru a pokoji. A těm z opačné strany pultů, ať si po všem tom předvánočním mumraji a rumrajchu řádně vydechnou.
