NA SLOVÍČKOPotřetí se vracíme ke slovům, jejichž první část tvoří původně latinská předpona pro-. Dala by se k nim přidat další, třeba problém, proces, produkce a tak dále. Ve většině případů měla předpona význam "před-" či "pro-" (například problém - z latinského proballo, "předhazuji, předkládám").
NA SLOVÍČKO
Potřetí se vracíme ke slovům, jejichž první část tvoří původně latinská předpona pro-. Dala by se k nim přidat další, třeba problém, proces, produkce a tak dále. Ve většině případů měla předpona význam „před-“ či „pro-“ (například problém - z latinského proballo, „předhazuji, předkládám“). Snad je účelné na okraj dodat, že někdy vyjadřuje tato předpona též české „za(někoho)“, ve smyslu „zastupující“ -prorektor, proděkan, prokurátor.
V těchto souvislostech nelze pominout termín, který už více než patnáct let slouží jako název našeho časopisu. Také slovo profit má kořeny v latině -v proficere, „dostat se dopředu, mít úspěch či zisk“. Do češtiny pronikl profit někdy v devatenáctém století a dokonale se v ní zabydlil. Dal se bez problémů ohýbat a šlo od něho odvozovat další tvary: například profitovat, profitový.
V posledních patnácti letech se stalo slovo profit tak trochu módou. Začaly se vytvářet nové odvozeniny, jak o tom svědčí dva díly Slovníku neologismů, shromažďujícího slova a významy obohacující aktuálně slovní zásobu. V prvním nalezneme adjektivum profitní, „výhodný, prospěšný, užitečný, výnosný“, podstatné jméno profitabilita, „výnosnost“, a od toho odvozené profitabilní. V loňském vydání - z lexikálního materiálu z let 1996-2002 - přibyl profitér, termín poněkud expresivně označující toho, „kdo hledí jen na zisk“, tedy „prospěcháře“. Jako příklad užití se ve slovníku uvádí věta: „Kromě profitérů nemůže současná ekonomická situace vyhovovat nikomu“.
