Nepochopení ústí v pracovní diskriminaci žen
Přestože je zaměstnanost žen v České republice vyšší než v zemích Evropské unie, existuje řada rozdílů mezi muži a ženami na trhu práce. Především je to vyšší míra nezaměstnanosti žen než mužů. Zaměstnavatelé nevycházejí příliš vstříc ženám při slaďování profesního života a péče o děti úpravou pracovní doby. To spolu s dalšími faktory způsobuje nízký podíl žen pracujících na částečný pracovní úvazek. Práce na zkrácenou pracovní dobu má navíc v Česku dlouhodobě klesající tendenci. Ženy narážejí na řadu překážek při zahájení podnikání, mezi ženami jsou pouze 9,2 procenta podnikatelek.
Hlavní potíže.
Hlavní trendy a problémy v uplatnění žen na trhu práce jsou následující: • vysoká míra ekonomické aktivity žen, • podíl nezaměstnaných žen na celkovém počtu registrovaných nezaměstnaných klesá, ale stále je vyšší než podíl žen na celkové zaměstnanosti, • téměř ve všech věkových skupinách jsou počty nezaměstnaných žen vyšší než počty mužů, • specifická míra nezaměstnanosti žen je vyšší než u mužů, • rozdíly v pracovních příjmech žen a mužů nadále přetrvávají. Kvůli sladění rodinných a pracovních povinností volí ženy raději méně časově náročná, méně kvalifikovaná a méně odpovědná pracovní místa. Vedle mzdového znevýhodnění čelí ženy obtížnějšímu dosahování řídicích a rozhodovacích pozic, skryté diskriminaci osob pečujících o děti, tendenci zaměstnavatelů propouštět v případě ekonomických potíží nejprve ženy, až poté muže, diskriminaci v případě dalšího profesního vzdělávání v podnicích. Základní prioritou v oblasti rovných příležitostí je podpořit naplnění principu rovnosti mužů a žen v praxi. Hlavní překážkou v prosazování předmětného principu v praxi je však nízká úroveň pochopení celé problematiky, její neznalost či její ne zcela plné pochopení, které následně vede k pasivitě až nezájmu občanů i státních zaměstnanců.
Program.
Evropská analýza pracovního trhu 2003 (EU Labor Market Analysis 2003) proto počítá s novým programem, který má přispět: • k odstraňování stále přetrvávající nerovnosti, respektive diskriminace obou pohlaví, zejména žen, a podpořit naplnění principu rovnosti mužů a žen v praxi, • k posilování účasti žen v netradičních oborech tím, že se zaměří na rozvoj poradenských a vzdělávacích aktivit žen v těchto oborech, zvyšovat kvalifikaci žen prostřednictvím účasti v distančních formách vzdělávání, • ke zvýšení účasti žen v podnikání - bude podporováno rozvojem nabídky školicích a poradenských služeb pro podnikatele, • k motivaci zaměstnavatelů využívat nové formy zaměstnání a vytvářet podmínky maximální účasti žen na trhu práce, zvýšit účast žen na vzdělávání organizovaném zaměstnavateli, • k přizpůsobení žen novým požadavkům na trhu práce prostřednictvím rekvalifikací zaměřených na informační technologie, • k prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti žen realizací opatření zaměřených na ženy vracející se na trh práce po mateřské a rodičovské dovolené, ženy v předdůchodovém věku a ženy s nízkou kvalifikací. Všechny aktivity směřující k posílení účasti žen na trhu práce však vyžadují i podporu a rozvoj sociálních služeb a systémovou podporu budování kapacity poskytovatelů služeb zaměřených na péči o děti a seniory. A ty, jak víme, potřebují silnou podporu státních institucí. Bohužel, ale v součastné době existují úplně jiné vládní priority, což vytváří silné podmínky pro vytvoření dojmu, že kromě řečí se nic neděje.
