Na slovíčko V ekonomické hantýrce se dnes slovo komodita vyskytuje velmi často. Obvykle v souvislosti s obchodem, hlavně zahraničním. Česky je lze nahradit spojeními „druh zboží“, „zbožová položka“, „výrobky určitého oboru“ či „vzájemně zastupitelné zboží“. Pokud jde o smysl, je tedy všechno zřejmé, nabízí se však otázka původu.
**Na slovíčko
V ekonomické hantýrce se dnes slovo komodita vyskytuje velmi často. Obvykle v souvislosti s obchodem, hlavně zahraničním. Česky je lze nahradit spojeními „druh zboží“, „zbožová položka“, „výrobky určitého oboru“ či „vzájemně zastupitelné zboží“. Pokud jde o smysl, je tedy všechno zřejmé, nabízí se však otázka původu. Do naší mateřštiny se termín bezpochyby dostal z angličtiny, kde se vyskytuje v podobě commodity. Přejali jsme význam, jenom jsme si slovo tvaroslovně i pravopisně trochu přizpůsobili. Není bez zajímavosti, že ve slovníku z 80. let je u něho uvedena poznámka „zastaralé“; záleželo na zorném úhlu. S návratem normálnějších poměrů se naopak stalo běžnou součástí jazyka ekonomů a obchodníků, kteří se bez něj dnes neobejdou.
Chceme-li sledovat etymologii, zavede nás do latiny. Ono anglické commodity vlastně znamená „to, co je užitečné, náležité, co k sobě patří“. Jeho základem je latinské commodus, právě s významem „přiměřený, náležitý, ale také pohodlný“.
Při této příležitosti nelze pominout ani název „nižšího druhu prádelníku“. Rovněž slovo komoda prodělalo své období pozapomenutí. Zvláště ti, co si potrpěli na upřednostňování českých názvů, preferovali synonymum „prádelník“. Přesto nóbl domácnosti komody mívaly. Dnes se název jako terminus technicus s významem „ účelná skříň na prádlo“ (ke které se nemusí lézt po žebříku) vrátil do obecného užívání. Především v souvislosti s rozšířeným dovozem této komodity ze zahraničí.
