Ani 17 let od okamžiku, kdy se začalo vážně diskutovat o trase silničního okruhu kolem Prahy v jeho severní části, není jasno, kudy nakonec silnice povede. Nejnovější studie společnosti Mott MacDonald dává přednost severní variantě, která vede mezi středočeskými obcemi.
Doprava v praze Ani 17 let od okamžiku, kdy se začalo vážně diskutovat o trase silničního okruhu kolem Prahy v jeho severní části, není jasno, kudy nakonec silnice povede. Nejnovější studie společnosti Mott MacDonald dává přednost severní variantě, která vede mezi středočeskými obcemi. Jedním z nejvíce chybějících úseků na budovaném silničním okruhu kolem Prahy je ten, který spojí dálnici D5 směrem na Plzeň s dálnicí D8. Ta vede z Prahy do Ústí nad Labem a Drážďan. Problém je, že kvůli sporům o vedení trasy se zde stále odkládá stavebního řízení a tedy i zahájení vlastních stavebních prací. Aktuální situace vypadá tak, že se v roce 2009 může začít stavět. Necelých deset kilometrů okruhu může být hotovo o tři roky později. Diskuze o trase okruhu v této části Prahy ale stále nekončí. Olej do ohně vášní vlila studie společnosti Mott MacDonald, která preferuje takzvanou severní variantu vedení okruhu. Naproti tomu hlavní město a ministerstvo dopravy upřednostňuje jižní variantu, která je již zakotvena v územním plánu. Magistrát změny odmítá Tábory odpůrců jedné či druhé varianty trasy jsou poměrně vyrovnané, stát reprezentovaný ministerstvem dopravy a město Praha však mají jasno. Jelikož jižní varianta je zakotvena v pražském územním plánu, není prý o čem diskutovat. „Prověřování variant, které jsou proti územnímu plánu, je neakceptovatelné. Hlavní město Praha má schválený územní plán a ten jednoznačně určuje trasu okruhu na severozápadě Prahy,“ říká pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner. Studii kritizuje i zadavatel Na druhou stranu Praha i Středočeský kraj přitom v současné době připravují nový územní plán, který by měl být hotov do roku 2010 a při jeho projednávání je možné změny zaznamenat. Možná trochu paradoxní je, že studii o trase okruhu si nechalo vypracovat samo ministerstvo dopravy, které nyní její závěry odmítá. Studie totiž dále říká, že severní varianta nevadí Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, neznamená časový skluz zprovoznění úseku a je výrazně levnější. Ministru dopravy Aleši Řebíčkovi se ale nezdá, že současná studie vychází jinak než její předchůdkyně. Tu provedl v roce 2003 Pragoprojekt a o rok později společnost Sudop. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) však tyto studie nebyly respektovány, nebo byly manipulovány. NKÚ se nelíbí způsob výběru „Výsledky společenskoekonomických hodnocení byly zkresleny ve prospěch varianty J. A to především nesprávným zahrnutím údajů o dopravních intenzitách a nezahrnutím všech nákladů pro variantu J,“ stojí v závěrech kontrolní akce NKÚ již z roku 2005. Ty kritizují rovněž výběr a schválení varianty okruhu přes Suchdol. Hodnocení jednotlivých variant prý prováděli zpracovatelé územních plánů, především hlavní město Praha, kteří nebyli investory. Ředitelství silnic a dálnic pak v roce 1998 zadalo zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí pouze ve variantě J, ačkoli v té době existovaly další varianty vedení okruhu. „Zcela jistě je jižní varianta ta správná, studií se nezabývám,“ tvrdí pražský primátor Pavel Bém, podle nějž magistrát stanovisko k trase obchvatu nezmění. Vláda vyčkává Vláda premiéra Mirka Topolánka nedávno schválila harmonogram výstavby silnic a dálnic. Ministr životního prostředí Martin Bursík do něj na poslední chvíli prosadil podmínku posouzení tří sporných dopravních staveb. Jednou z nich je právě i dálniční obchvat Prahy přes Suchdol. „Byl to jeho opakovaný požadavek. Museli jsme jim vyhovět,“ tvrdí premiér Mirek Topolánek. „Jakákoliv trasa v poloze vzdálenější vůči městu bude méně využívána a nebude splňovat předpokládaný účel,“ míní radní Šteiner. Investor obchvatu Ředitelství silnic a dálnic dodává, že vnější okruh přes Suchdol a Březiněves je zakotven v platném územním plánu metropole a velkého územního celku Pražský region. Má však negativní hodnocení studie dopadů na životní prostředí, takže jen velmi obtížně dosáhne na peníze z Evropské unie. Bez nich asi zase nebude možné vůbec stavět. Na jihozápadě se staví s mírným skluzem Na opačném konci Prahy mezi Slivencem a Lahovicemi, kde se buduje jihozápadní část okruhu, momentálně stavaři razí tunely, které mají být dokončeny v únoru příštího roku. Projekt má podle manažera této stavby Tomáše Zdražily přibližně dvouměsíční zpoždění. Způsobily ho stížnosti obyvatel z domů nad stavbou. Zdržením prý ale nevzniknou žádné potíže. Úsek by měl být uveden do provozu spolu se sousedními mezi Lahovicemi, Vestcem a dálnicí D1. Zejména mezi Vestcem a dálnicí D1 se ale ještě nestaví, na řadě jsou výkupy pozemků. Tunelem a následujícími úseky by měli motoristé začít jezdit v roce 2010. Celý vnější okruh kolem metropole o délce 83 kilometrů má zásadní význam pro zklidnění dopravy v metropoli. Po dokončení má odvést tranzitní dopravu z Prahy. V provozu je zatím 18 kilometrů. Sever, nebo na jih?**
Magistrátem podporovaná jižní varianta pražského silničního okruhu přes Suchdol má být dlouhá 16,4 kilometru a počítá se dvěma tunely. Ten dvoukilometrový povede pod Suchdolem a vyústí u Vltavy. Druhý tunel už má mít jen tři sta metrů, zato ale bude patrový a naváže na 90 metrů vysoký patrový most přes Vltavu dlouhý 550 metrů. Dalším mostem bude ten přes Čimické údolí o délce 166 metrů. Čtvrtý most překlene Drahaňské údolí. Náklady jižní varianty jsou odhadovány na 13,5 miliardy korun.
Severní varianta nemá podporu v územním plánu. Má být dlouhá 25 kilometrů. Tunel by zde měl být jen jeden, 150 metrů dlouhý, a také pouze jeden 70 metrů vysoký most dlouhý 606 metrů. Podle čtyři roky starého posudku je levnější výstavba obchvatu přes Suchdol, severní varianta by stála přes 18 miliard korun.
Nejnovější posudek společnosti Mott MacDonald tvrdí opak.