NA SLOVÍČKOSám tento termín žije v češtině už dlouho a stal se i základem běžných rčení. Dejme tomu: „tma jako v tunelu“, „světýlko na konci tunelu“. Význam je jasný, technická definice zní: „podpovrchová podélná stavba ve tvaru trouby pro komunikační spojení dvou protilehlých míst“.
NA SLOVÍČKO
Sám tento termín žije v češtině už dlouho a stal se i základem běžných rčení. Dejme tomu: „tma jako v tunelu“, „světýlko na konci tunelu“. Význam je jasný, technická definice zní: „podpovrchová podélná stavba ve tvaru trouby pro komunikační spojení dvou protilehlých míst“. K tomu netřeba dodávat víc, jenom snad, že se u nás donedávna vyskytovaly pouze tunely železniční, silniční a pro chodce. Slovo jsme si vypůjčili z angličtiny, kam se zatoulalo z francouzštiny (zdrobnělina od tonne - „bečka, sud“, snad keltského původu). V češtině devadesátých let minulého století našlo označení tunel další, nové uplatnění. Začala se prosazovat řada odvozenin, dejme tomu tunelování, tunelovat, tunelář, tuneláž, tuneling a jiné, s novým významem. Ten lze formulovat takto: „podvodná finanční operace, jejímž cílem je skrytě odčerpat majetek z prosperujícího podniku, banky a podobně“. Takže se začaly razit tunely na Bahamy, na Seychely a bůhví kam a kudy. Společné mají to, že v nich vládne tma a na konci světýlka nevidět. Ukázalo se, že náš právní řád je na ně krátký.
Popravdě řečeno, docela úplná významová novinka to není. Při pohledu do slovníku Lidová rčení Jaroslava Zaorálka se lze dočíst, že se v hovorové češtině už dříve uplatňovaly následující obraty: „postavit tunel někomu“ či „udělat tunel na někoho“, což znamená totéž co „napálit ho“; „nechat v tunelu“ zase „ nechat ve svízelné situaci“. A v karbanické hantýrce prý má fráze „postavit do tunelu“ smysl „ošidit či obehrát“.
