Ženy v Česku si nevěří, všímá si Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti Advantage Consulting, která pro Profit napsala o třech trendech, které aktuálně registruje.
Zúčastnila jsem se už stovek pohovorů a neustále narážím na stejnou věc. Ženy v Česku si nevěří, neumějí se prodat a hlásí se jen na pozice, u kterých jsou si na sto procent jisté, že mohou uspět. I když se na pohovor připravují ohromně pečlivě, improvizace jim dělá problém.
Když řeknu muži, aby přešel do angličtiny, bez zaváhání spustí. Žena, pokud to nevěděla předem, se nechá dlouho přemlouvat. Koho si pak zaměstnavatel vybere? Toho, kdo se nebojí výzvy, zariskuje a zdravě si věří, nebo někoho, kdo má strach překročit svůj stín?
Stejné je to s platem. Ženy si ve stejné pozici často říkají o méně peněz než muži. Pokud po zkušební době bude oběma přidáno, rozdíl mezi muži a ženami zůstává dál. Ani zaměstnavatelé nejsou svatí. Ptají se na velmi osobní otázky ohledně hlídání dětí nebo jaké má žena životní priority – rodinu, či kariéru?
Pokud se žena neobětuje rodině na plný úvazek a dovolí si pracovat i sama na sobě, je mnohdy považována za špatnou matku. Já sama jsem pracovala celou mateřskou a nelituji. Zastávám názor, že dítě může být šťastné, jen pokud jsou šťastní i rodiče. Nejde o to, kolik hodin denně jste fyzicky se svým dítětem, ale jak ten čas využijete a prožijete.
Nesebevědomé ženy
Nevidomí pracující na počítači
I když se v byznysu pohybuji už víc než dvanáct let, donedávna pro mě byla představa zaměstnat nevidomé v naší personální agentuře nepředstavitelná. Až do doby, kdy mi zavolal a domluvil si se mnou pohovor na místo HR asistenta nevidomý Pavel. Předvedl nám, že je schopen na počítači běžně pracovat díky speciální čtečce, která mu předčítá všechen text.
Nejenže bez problémů pracuje s naší databází, ale jeho e-maily vůbec nerozeznáte od jiných – psaní všemi deseti je pro něj samozřejmostí. O rok později jsme přijali dalšího nevidomého, Petra, ten dnes pracuje dokonce jako headhunter pro obor IT. Oba už jsou u nás přes tři roky a dost nás to změnilo. Neřešíme již každou prkotinu, díky Pavlovi a Petrovi jsme získali nadhled, který bych doporučila všem firmám. Kluci mají totiž životní priority úplně jinak poskládané.
Zaměstnavatelé trpí někdy předsudky, že handicapovaní mají různé výjimky, jako je třeba kratší pracovní doba, víc dovolené, speciální pracovní režim, nelze je jen tak propustit. Musím říct, že oba u nás pracují za běžných podmínek – osm hodin denně, mají stejný počet dnů dovolené jako ostatní zaměstnanci a pozor, nemocenskou ještě nečerpali vůbec.
Zaměstnávání dětí z dětských domovů
Spousta dětí, které v osmnácti opustí dětský domov, neví, jak s životem naložit. Nikdy se nesetkaly se skutečnými výzvami reálného života: hledáním práce, řešením bydlení, placením složenek…
Už za nimi nestojí vlídné tety, na které byly celý život zvyklé. Ve společnosti se na takové lidi často díváme s logikou – teď jsou dospělí, tak ať si poradí. Oni ale nemají vzory ani oporu v lidech, kteří by jim mohli předat svoje zkušenosti. V rámci projektu platformy Byznys pro společnost Nadace Terezy Maxové dětem pořádáme pro tyto děti workshopy, kde se naučí, jak se připravit na pohovor, jak se „prodat“, jak hledat práci a další nezbytné věci. Jsou za to velmi vděčné a nás těší, když se jim pak podaří získat práci, kterou si přály.
Jejich dobrý start totiž ovlivní celý další život. Mnoho lidí si myslí, že stačí poslat dětskému domovu nějaké peníze nebo děti politovat, ale ony musejí především dostat šanci začlenit se do naší společnosti. Když budou od začátku bojovat s nezaměstnaností, je velmi těžké se z takové škatulky vymanit.
